Mirka Ábelová: Krása i peklo každodenního života

- MAČ 2021 - 24. 11. 21

Poetka, novinářka, ekopiáristka, textařka, recitátorka, nakonec i rockerka a matka na mateřské Mirka Ábelová je ročník 1985. Vystudovala žurnalistiku na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. V roce 2010 získala Cenu Rudolfa Fabryho. Debutovala v roce 2011 sbírkou básní Striptíz, kterou má řada jejich fanoušku stále na čestném, místě v knihovně. 

V roce 2012 sebrala konkurentům hlavní cenu v klání Básne Asseco Solutions za cyklus básní Niečo originálne. Vydala sbírky Na!, Básničky pre domáce paničky, Večný pocit nedele a pro děti Pes Moko a jeho oko, které do češtiny přebásňuje Emil Hakl. 

Ábelová momentálně pracuje na nové, už páté sbírce a návštěvníci MAČe v roce 2021, kteří její tvorbu dlouhodobě sledují, si moou povšimnout, že se z rebelky stala umělkyně, která rozlišuje, zastává konstantní postoje a přeje si žít ve vstřícné a kulturně bohaté společnosti. 

Mirka Ábelová nikdy nepřestala patřit do elektronického recitačního kruhu básnické úderky z Čech a Moravy - Vítrholc. Na Rádiu_FM moderuje už řadu let básnickou desetiminutovku nazvanou  Nedeľná chvíľka poézie_FM. Příznivci Davida Kollera vědí, že mu psala texty na desku  ČeskosLOVEnsko, za kterou získali sošku Anděla.  

V rozhovoru pro Ostravan.cz při příležitosti MAČ 2021 zmínila, že přestože se po debutové sbírce snažila psát o čemsi jiném než o sobě, záhy onu snahu opustila. “Chvilku jsem experimentovala a hrála si, nakonec jsem se přece jen vrátila k zpracovávání toho, co promlouvá ke mně, co se mi děje. Během experimentování jsem se přiučila právě té ironii, což považuji za velmi cennou složku toho, co píšu. Pokud jde o tu dočasnost, asi nejzřejmější to bylo právě v mé druhé sbírce básní Na!, kde jsem zabředla i do politiky a současných společenských problémů. Pracovala jsem tehdy v domácím zpravodajství, a protože se mi do textů dostává to, čím žiju, byly i básně v ní svým způsobem zpravodajské.” 

 “Nyní mi ale zase do textů proniká onen každodenní život se vší krásou i peklem, které přináší. Pomalu přichází stárnutí a moje psaní je momentálně jako takový večírek, kde se pravidelně setkává více osob: Mirka, kterou jsem byla, Mirka, kterou jsem dnes, Mirka, kterou bych chtěla být a nikdy nebudu, Mirka, kterou bych chtěla být a mohu se jí stát. Je fascinující sledovat, jak ten večírek pokaždé dopadne ..." 

Loading...