Pál Závada: Chceme, aby vzniklo něco, co převýší pouhou sumu zapsaných slov

- Maďarská čítanka - 05. 01. 22

Pál Závada se narodil v roce 1954 v Tótkomlósi. Jeho první kniha, sociografie Lis na kulaky (Kulákprés), vyšla v roce 1986. Jeho román Jadvižin polštář platí za jeden z největších maďarských bestsellerů. Pál Závada je laureátem řady ocenění, m.j. Ceny Attily Józsefa (1998), Ceny Prima Primissima (2004) nebo Kossuthovy ceny (2005). 

Od roku 1992 je Pál Závada redaktorem beletristické rubriky časopisu Holmi, v roce 2009 byl zvolen členem Digitální literární akademie. Jeho román Přirozené světlo se z velké části odehrává v období před druhou světovou válkou a po ní. Postavami jsou většinou ženy a muži z Békešské župy; Maďaři, maďarští Slováci a maďarští Židé – které podle jejich národní příslušnosti příběh zavede buď do vyhlazovacích táborů, na nucené prace do zajetí či jsou přesídleni do střední a východní Evropy. Pál Závada: Spisovatel, sociolog, polštář, v mlze – Maďarsko 

Poslední román Pála Závady Hajó a ködben (Loď v mlze, 2019) zachycuje skutečný příběh dědice ocelárenského impéria Manfréda Weisse a odehrává se na jaře roku 1944, kdy Maďaři začínají deportovat Židy. 

 „Chceme, aby vzniklo něco, co převýší pouhou sumu zapsaných slov, bude to mít komplexnější význam, než je ten doslovný. Že bude mít text kontext, který ho dokáže povýšit, který se dokáže odpoutat od země a odlepit od ní i čtenáře, v lepším případě z něj i vyškrábnout, pošimrat nějaký ten pocit katarze. Na takové chvíle tedy číháme,“ líčí autor poslání spirovatele. 

V dubnu 2021 vyšel ve slovenském překladu Evy Andrejčákové jeho román Természetes fény (slovensky: Prirodzené svetlo), který zpracovává téma druhé světové války. “A tak když se mi v loňském roce, v červenci 2020, naskytla příležitost zúčastnit se Měsíce autorského čtení v Brně, vybral jsem si úryvek z uvedené románové pasáže. Úvodem jsem řekl, že ústředním prvkem této knihy, směsi literatury faktu a fikce, protože se opírá jak o skutečné prameny, tak o napodobeniny dokumentárního materiálu, je fotografie. Ale zároveň jsem si chtěl vyzkoušet, jak budou fotografie, náčrtky, stránky z deníku nebo dopisy, tedy dokumenty tradičně využívané literaturou faktu, fungovat jako stavební kameny literární fikce,” uvedl spisovatel. 

Loading...