Jaroslav Rudiš se narodil v roce 1972 v Turnově, studoval germanistiku, historii a žurnalistiku v Liberci, Praze, Curychu a Berlíně. Působil jako učitel, reklamní agent, hotelový portýr, novinář. Patří mezi úspěšné prozaiky současnosti a aktivní kulturní osobnosti: je známý i jako autor divadelních a rozhlasových her, komiksů, scenárista a publicista, i jedna z postav hudebního projektu kapely Kafka Band.

Mezi jeho nejznámější záliby patří železnice a cestování vlaky. Píše i německy, teprve pak jsou tyto texty překládány do češtiny – například Vánoce v Praze (Labyrint, 2024), které ilustroval Jaromír Švejdík, se kterým Rudiš velmi úzce spolupracuje.

Obdržel mnoho ocenění, v den státního svátku 28. října 2024 mu například prezident České republiky Petr Pavel udělil medaili Za zásluhy I. stupně o stát v oblasti kultury a umění.

Nejnověji se věnuje natáčení literárního místopisu pro Českou televizi. „Do Valašského Meziříčí ho přivedl děj románu Hana Aleny Mornštajnové, s Kateřinu Tučkovou zase navštívil kraj Žítkovských bohyň a s Markem Torčíkem se vydal do industriálního Přerova,“ uvedl web ČT 24.

Rudiš je spoluautorem úspěšné komiksové ságy o Aloisi Nebelovi, která měla i své scénické a filmové zpracování.

Próza s názvem Český ráj přináší příběh šestnácti mužů, kteří se pravidelně scházejí v sauně. „V knize se od začátku až do konce povídá. Psal jsem ji několik let, po etapách. Před dvěma lety ji jako divadelní hru pod názvem Čekání na konec světa v Brně uvedlo Divadlo Feste,“ prozradil v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Jaroslav Rudiš získal také prestižní německou cenu Preis der Literaturhauser. Hudebně dal o sobě Rudiš vědět v hudebním projektu Kafka Band, který pro Divadlo v Brémách vytvořil inscenaci podle Kafkovy Ameriky. A tato Amerika vyšla i jako rockové album.

V rozhovoru odmítl, že by byl produktem pop-literatury. „To je takový termín, který už zmizel, který se používal někdy před deseti lety. Pop-literatura přišla z Německa, já myslím, že to někdy bylo negativně laděné. Jsem ale samozřejmě rád, že moje knihy jsou srozumitelné, že to čtou mladí lidé a že zachycuji tenhle svět v téhle době, ale zároveň si myslím a věřím, že tam zkouším přenášet třeba i minulost…“

„Samozřejmě mě těší, že mé knihy lidi čtou, že to v nich rezonuje, že vám to někdo řekne v Praze nebo ve vlaku v Německu, že je ty knihy zajímají a že se k tomu nějak vyjadřují. V Německu ale mé knihy často čtou i starší lidé, u nás spíš mladší,“ poznamenal na Aktuálně.cz.

Komentáře z Facebooku

Pro správné fungování komentářů je třeba být přihlášen k Facebooku.