Gerður Kristný: Rozhodla jsem se naverbovat ďábla jako svého vypravěče

- MAČ 2022 - 09. 06. 22

Gerður Kristný je islandská básnířka, prozaička a autorka knih pro děti. Narodila se v roce 1970 v Reykjavíku. Vystudovala francouzštinu a srovnávací literaturu na Islandské univerzitě. Vydala sbírky poezie a povídek, romány, knihy pro děti a hry. Její Tanec v Bessastadiru, založený na dětských knihách, měl premiéru v Islandském národním divadle v Reykjavíku a sklidil velký úspěch.  

V roce 2005 obdržela Islandskou novinářskou cenu za biografii nazvanou Myndin af pabba. Saga Thelmu. O pět let později získala Cenu islandské literatury za knihu poezie Blóðhófnir, která vychází ze starodávného severského mýtu o severském bohu plodnosti Freyra.  

Mezi další ocenění za její práci patří The Icelandic Children's Choice Awards v roce 2003, The Halldór Laxness Literary Award v roce 2004.   

Autorka žije v Reykjavíku, ale pravidelně cestuje po celém světě, kde čte ze svých textů. Deset let pracovala jako novinářka a pak si v roce 2003 vzala tříměsíční dovolenou a zjistila, že se chce věnovat pouze psaní. “Odjela jsem do jihofrancouzského Nice s cílem dokončit román a tam jsem si uvědomila, že bych měla skončit se svou prací redaktorky a stát se spisovatelkou na plný úvazek. Nápadů na básničky, povídky, knížky pro děti nebo romány jsem měla tolik, že se mi někdy těžce večer usínalo se všemi myšlenkami, které mi vířily hlavou. Nyní, když jsem napsala 25 knih, jsem nikdy tohoto rozhodnutí nelitovala,” popsala  

Nicméně novinářská kariéra ji dodala také řadu témat. „Životy lidí, kteří se ocitli na okraji společnosti, mě fascinují už dlouho,“ říká autorka. "Deset let jsem byla reportérkou a často jsem podnikala výlety do Litla-Hraun (největší věznice na Islandu), abych vedla rozhovory s vězni." 

„Jednou se vězeň, který byl právě propuštěn z izolace, při jednom z mých rozhovorů přiznal k vraždě,“ pokračuje. „Policie z něj nemohla dostat přiznání a musela si to pak přečíst v časopise. Jako novinářka jsem také často musela číst soudní dokumenty a byla jsem uchvácena grandiózním jazykem, který používají. Inspirovalo mě to při psaní.” 

"Nikdy jsem nebyla schopna najít správné vysvětlení toho, co živí zlo v tomto světě," přemítá. „Nemůžete to přičítat jen špatnému zacházení a nedostatku sociálních služeb – když vezmete v úvahu množství lidí, kteří trpěli, ale poté vedou relativně dobrý a slušný život. Tak jsem se rozhodla naverbovat ďábla jako svého vypravěče. Roztáhne křídla a toulá se Reykjavíkem a vypráví příběh zavražděné ženy.“ 

Loading...