Zábranský: Sluníčkáři jsou poslední mohykáni, poslední optimisté svého druhu

- Próza 1 - 26. 05. 20

Hlas prozaika, dramatika a publicisty Davida Zábranského se zalíbil tuzemským médiím. Komentuje politiku bez emocí, pohledem jiných očí, argumentuje jinak, a hlavně svým dílem pravdy. I to je totiž Zábranského literární rukopis – zkoušet to a vidět to všechno jinak. U vydavatelství Větrné mlýny vydal román Za Alpami (2017), se kterou dorazil i na Měsíc autorského čtení. 

Vystudoval mediální studia a právo na Univerzitě Karlově v Praze a v nevládních organizacích se zabýval problematikou lidských práv, pracoval v Poradně pro občanství / Občanská a lidská práva, v Organizaci pro pomoc uprchlíkům nebo v Lize lidských práv.  

V roce 2007 získal literární cenu Magnesia Litera v kategorii Objev roku. V Českém rozhlase (stanice Wave) moderoval pořad Liberatura a napsal pro něj rozhlasovou hru Hudba! Konečně! V letech 2015 až 2017 byl šéfredaktorem portálu CzechLit. Rád běhá. 

Zábranského kniha přináší příběh Mathiase a Marie, úspěšných německých lékařů a šťastných manželů. Zápletka startuje, když Maria odjíždí na misi Lékařů bez hranic do afrického Čadu. „Román o současné Evropě a o uprchlické krizi, která do Evropy jen zdánlivě přichází odkudsi z vnějšku. Román o barvě kůže, o mládnutí a stárnutí lidí i kultur. Jsme coby kontinent na cestě k vrcholku, na vrcholku, nebo již za vrcholem?“ anoncují dílo vydavatelé. 

Část díla autor napsal na Broumovsku, kde získal literární stipendium. „Román o německém lékaři, který týrá sestry, z Východu Evropy. Je to román o Evropě, která se neúspěšně snaží popřít existenci zdí a hranic: hranic mezi Východem a Západem, hranic mezi stářím a mládí, hranic mezi muži a ženami. Maminka hlavního hrdiny pochází právě z Broumova,“ prozradil Zábranský před časem Deníku jeho obsah. 

Autorská čtení? Nesmysl 

O názvu Za Alpami dlouho přemýšlel, protože když už měl text z větší části napsaný, titul stále chyběl. „Vnímám, že tuhle knížku píšu jinak, a to, že ten název ještě nepřichází, je podle mě dobré znamení. Název je svým způsobem povrchní věc, záležitost obálky a image,“ řekl Deníku. 

Před čtením v Brně Hostu prozradil, že nerad chodí na autorská čtení. „Na čtení nechodím, tu aktivitu v podstatě považuji za nesmysl. Poslední dobou jsem dokonce většinu svých čtení trávil tím, že jsem nebohým přítomným vysvětloval, proč jsou tahle čtení nesmysl. Zdálo se mi, že se dobře bavili…“ 

Zábranský velmi dobře cítí proměny společnosti. „Jenomže teď jako by se v samém jádru naší kultury a našeho světa něco měnilo, optimistická povaha jako by po dlouhém rozvoji přecházela do fáze zavíjení, včetně logicky následné stavby hranic. Naše situace se dobře manifestuje kupříkladu v oblasti tvorby práva; neustávající tvorba norem a z toho automaticky plynoucí složitost dosáhly kritického bodu,“ řekl Hostu. 

„Doslova na své cestě ke světlým zítřkům bez hranic narážíme na své a cizí hranice, taková je naše situace. Snažíme se na poslední chvíli svoji neurózu vnutit i zbytku světa, nazývá se to různě, u nás se kupříkladu lidem, kteří tohle praktikují, říká sluníčkáři. Jsou to poslední mohykáni, poslední optimisté svého druhu,“ popsal Zábranský. 

Dílo Davida Zábranského

Začal romány Slabost pro každou jinou pláž, Argo 2006, Šternův pokus milovat, Argo 2008 a Kus umělce, Nakladatelství Petr Štengl 2010, nebo Martin Juhás čili Československo, Premedia 2015 a Šest nevinných, Pavel Mervart 2015. Píše novely a povídky: Hudba! Konečně!, ČRo 2010, Edita Farkaš... Píše i divadelní hry Declassé (Lekce pro učitele), Respekt 2011, Herec a truhlář Majer mluví o stavu své domoviny, 2016. U Větrných mlýnů v roce 2017 vydal román Za Alpami.

Loading...