Xavier Farré: Stesk po domově je jen určitou literární hrou

- Hold Katalánsku (Homage to Catalonia) 2 - 06. 05. 20

Xavier Farré je katalánský básník, překladatel a literární vědec, který propadl kouzlu slovanských jazyků a výzvám poetiky východní Evropy. Narodil se v roce 1971 v malé vesničce poblíž Tarragony (L'Espluga de Francolí). Překládá z polštiny a slovinštiny do katalánštiny i do španělštiny básně Czesława Miłosze, Adama Zagajewského, Zbigniewa Herberta a dílo Slovince Aleše Debeljaka či Lojzy Kovačiče.

„V mládí však holdoval spíše alternativní hudbě než literatuře,“ prozradila moderátorka jeho autorského večera na MAČi v Brně. „A hrozně rád plave,“ řekla ještě.

Jeho básně jsou přeložené i do chorvatštiny, švédštiny, angličtiny, francouzštiny, polštiny, slovinštiny a litevštiny. Publikoval sbírky Common Places (2004), Retornos del Este (2005), Inventář hranic (2006), Převzetí stromů (2008) a Punt aere punto (2014).

„Když jsem studoval, měl jsem poezii hodně rád a na hodinách literatury se hodně poezie vyučovala, jak katalánská, tak i španělská,“ prozradil divákům v Brně. „Díky studiu poezie jsem pochopil, že bych mohl hledat dál i v poezii cizích jazyků.“

„Stesk po domově je jen určitou literární hrou. Nemůžu říct, kde je vlastně pro mě doma, protože pro mě je domov velmi široký pojem, například když slyším svůj rodný jazyk – katalánštinu, tak ten jazyk může být domovem,“ poznamenal. 

„Jak můžeme definovat národ? Je to pojem hodně romantický a jde spíše o proces tohoto hledání,“ odpověděl na dotaz ohledně povahy Katalánska.

„Je velmi těžké říct, jestli jsou Katalánci takoví nebo makoví. V podstatě vždy, když se snažíme něco takového říct, tak dospějeme k nějakému klišé. Nemůžu to jednoznačně říct, ale samozřejmě to hledání je vždy důležitější. Pro mě je tím základním bodem jazyk a jazyk jako takový netvoří národ, ale je to něco, co mě spojuje s tou komunitou a také s určitým vnímáním světa.“

XXX

Nahé stěny, nábytek nahý jako studené bloky,
ukryté kamery, nahé knihy, otevři je a listy
udeří svou bělostí, jak čerstvě vyprané prostěradlo
zbavené stop, zmizela slova, tečky, pomlčky,
písmena, která teď zpětně formuluji, abych z nich
vytvořil tvůj obraz. Těží z něj. Usmívá se. Je plný slibů.

Loading...