Tomasz Różycki: V poezii se slova musí bránit, ale i hrát a zpívat

- Polsko od moře k moři 10 - 07. 11. 19

Tomasz Różycki je polský básník, překladatel, vynikající esejista  a romanista. Narodil se v roce 1970 ve slezské Opolí. Vystudoval romanistiku na Jagellonské univerzitě, přednáší francouzskou literaturu a vyučuje tvůrčí psaní na Opolské univerzitě. Vydal osm básnických knih, mimořádnou pozornost vzbudila jeho rozsáhlá poéma Dwanaście stacji (Dvanáctero zastávek, 2004), za niž získal prestižní Cenu Kościelských. Sbírky Kolonie (2006) a Księga obrotów (Kniha otáček, 2010) byly nominovány na literární cenu Nike.

„Cesta by měla být jako kniha, otvírající každou chvíli novou kapitolu, s novými znameními na obzoru. Názvy obcí, řek, hor – to všechno nechť vypráví nějaký příběh. Když vyrazím ze svého domu jižním směrem, dojdu konečně do hor, a když je přejdu, začne Morava. Tam se krajina mění – začínají vinice, jiný jazyk, jiné příběhy,“ napsal v roce 2011 pro Měsíc autorského čtení.

„Różycki vytváří literaturu založenou na přežití a na literatuře. Pro něho je svět slovo a představivost,“ napsali o něm v časopise Silesius.

„Pro mě je poezie především existenciální projekt, který je tím silněji vidět, čím víc času uplyne a avantgarda nebo nějaká experimentální modernost přestávají mít smysl. Pouze slova a čas, dopisy a zápisy zůstávají k dispozici tomu, kdo napsal,“ poznamenal v jednom rozhovoru.

Zvláštní přístup má k samému psaní veršů. "Knihu poezie považuji za celek. Je pro mě obtížné napsat zcela novou báseň, protože je vždy součástí většího celku. Když dokončím psaní sbírky, začnu psát další knihu básní, nejen nové básně. Jakákoli báseň musí být vždy „z nové knihy“ a musí odpovídat tomu, co je kolem ní. Proto je pro mě těžké vybrat tu správnou formu pro další báseň po poslední knize, protože opravdu hledám novou formu, ne pro jednu báseň, ale pro celou sérii básní," popsal v rozhvooru.

Básník klade důraz i na "refrény a chóry", opakující se slova. "Obrovským zdrojem inspirace je hudba, rockové písně. Když je posloucháte tolik let, vaše uši zní těmi opakujícími se větami. Jedna taková byla „muž, který prodal svět“ z Bowieho písně na verzi Nirvany. V mé knize (Księga obrotów) se stala – „ten, kdo koupil svět“," poznamenal autor.

"Dobrá hudba dokáže ochránit slabší slova, i ta nejcitlivější, a propůjčit jim sílu. V případě poezie se slova musí bránit, hrát a zpívat. Jsou zvukem a nástrojem současně. Proto samy emoce nestačí. Je nutné složení."

Tomasz Różycki

Skořice a hřebíček

A teď ležím s dírou v hlavě, jaro mi přes ni
lehce nakukuje dovnitř, stěny kvetou,
kvetou tapety, křeslo, rozkvétají plyšové pohovky
a exotičtí ptáci se mohou dostat

konečně ven, tati. Tak to tedy vypadá,
manekýni nám vládnou
a zdobí si kuchyně obrázky
z našich dětských knížek. Na vině je pošta.

Od začátku jsem věděl, to to tak dopadne,
ode dne, kdy jsem poprvé dostal z kolonie
ten dopis s kořením. Pak přicházely
už bez varování, ve dne v noci,

tak lesklé, voňavé, musel jsem se s nimi
nějak ukrýt, v temnotě, sám, zavírat oči.

(Kolonie, 2006
ZDROJ: https://is.muni.cz/el/1421/jaro2016/PJ_95/um/Tomasz_Rozycki.pdf)

Loading...