Pach stařecké moči rozléhající se ústavem, divoká devadesátá léta a jejich vrcholy i pády, Fontána pre Zuzanu – jak moc se lze spolehnout na vlastní paměť? Novela Tomáše Hučka Strieborná metalíza (2025), jejíž překlad nově vychází v nakladatelství Incipit, je knihou o otcovství, transformativních devadesátých letech, jejich pozůstatcích a také o (úpadku) paměti.
V roztroušených fragmentech rozpadající se mysli protagonista mapuje příběh svého otce, kterého navštěvuje v ústavu, a zároveň se zamýšlí nad svou vlastní potenciální dráhou otcovství: „Spolieham sa na to, že si tým magicky vyslúžim akési zásluhy a vyhnem sa rovnakému osudu? Alebo splácam nejaký dlh? A ak áno, čí je to dlh – jeho či môj?“
Hučko ve své mozaice vztahů a vzpomínek pracuje s intertextuálními odkazy na literaturu o otcovství (Hamlet, Žalm 22,2 aj.) a s básní Jána Smreka, slovenského básníka, která se v textu vrací v několika různých variacích a pozdvihuje jej tak na metatextovou úroveň. Reflexí otcovy minulosti a ekonomického rozmachu devadesátých let zkoumá možnosti paměti: jak se vzpomínky liší od jedince k jedinci a jaké jsou důsledky má nespolehlivosti paměti pro společnost.
„Zápach stareckého moču sa šíri celým ústavom, niet kam pred ním uniknúť, cítiť ho vo výťahu aj v fajčiarni. Kým nastúpim do spiatočného vlaku, ešte hodinu sa prechádzam po meste, aby som ho zo seba vyvetral. Možno si to len nahováram, no mám pocit, že i tak ho potom zo mňa ľudia vo vlaku cítia. Klopím zrak ako malý chlapec, ktorý zavrie oči a myslí si, že ostatní ho nevidia.“
Tomáš Hučko
Narozen 1983. Studoval filozofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Publicista, prozaik, dramatik, překladatel a dramaturg. Publikuje ve slovenských i českých médiích, v roce 2017 spoluzaložil kulturně-společenský měsíčník Kapitál. Vydal knižní rozhovor s politologem Eugenem Gindlem (Na hrane možného, 2022) a novely Chaconna (2018) a Strieborná metalíza (2025). Patrik Miskovics o novince napsal: „Hučkova kniha svojím retrodizajnom navodzuje atmosféru deväťdesiatych rokov. Deväťdesiatky – s ich fatamorgánami rýchleho ekonomického úspechu, všeobecnej prosperity a kultivovanej politiky podľa vzoru západných krajín – tu figurujú ako pomyselný bod nula, od ktorého sa odlepujú vlákna uvažovania, spomínania a rozprávania.“
Komentáře z Facebooku
Pro správné fungování komentářů je třeba být přihlášen k Facebooku.