Povídání s bohemistou Istvánem Vörösem o básních a českém jazyce, ale i rozhovor s Adélou Knapovou o její prozaické i novinářské zkušenosti. Takový je další díl seriálu Podcast MAČ 2020. 

István Vörös je básník, překladatel, literární vědec, estetik a vysokoškolský pedagog, který se narodil v roce 1964. Vystudoval hungaristiku, historii a bohemistiku na Univerzitě Loránda Eötvöse v Budapešti. 

Píše básně, ale věnuje se i próze, dramatu a esejistice. Překládá českou poezii (Holan, Halas, Blatný, Skácel, Wernisch, Hruška a další). 

Jeho texty se vyznačují nápaditostí a hravostí, inspiruje se rozličnými díly světové literatury – od klasických maďarských říkanek přes žalmy, haiku až po Knihu o Cestě a její síle mudrce Lao-c’. 

„Jedním ze znaků kvalitního díla může být vzrušující rovnováha mezi novátorstvím a tradicí, skutečnost, že autor projeví osobitý vztah k tradici a uchopí ji jinak než jeho předchůdci. Básně můžeme číst jako pasivní texty, ale můžeme je i aktivizovat, pokud změníme svoji čtenářskou strategii. V takovém případě nám můžou změnit život.“ 

Adéla Knapová 

Spisovatelka a novinářka se narodila v roce 1976 ve Valašském Meziříčí. Vystudovala Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy. Pracuje jako novinářka, od roku 2009 je v týdeníku Reflex. 

Stala se laureátkou ceny Mladý Hemingway. Vydala čtyři prózy: Nezvaní (2003), Nemožnost nuly (2016), Slabikář (2017) a Předvoj (2019). Podle nakladatelské anotace novinky autorka „přichází s novelou spojující konec šedesátých let minulého století s vlnami moře, blížící se budoucností i genetickou ne-půdou obřího skleníku plného rychlohrachu a očipovaných zaměstnanců“. 

  

Komentáře z Facebooku

Pro správné fungování komentářů je třeba být přihlášen k Facebooku.