Petr Placák: Čím víc toho lidé mají, tím jsou nespokojenější a ustrašenější

- - 14. 10. 20

Petr Placák, publikující dříve také pod pseudonymem Petr Zmrzlík, je český spisovatel, textař, historik a publicista.

A také skvělý glosátor doby, o čemž svědčí jeho facebookový profil. „Že životní naplnění spojené se štěstím nepochází z materiálního zajištění, naopak často je provázejí nejrůznější útrapy, dokazují osudy žen-chartistek, které to měly obzvlášť těžké: vedle "běžné" persekuce musely v těžkých podmínkách zajistit minimální chod domácnosti a byly zranitelné přes děti. Prožily léta útrap, o době polistopadové měly třeba i jiné představy, a přece dnes nejsou zatrpklé, nestěžují si, mají radost ze života – na rozdíl od armády nasířených spoluobčanů, kterým nikdy nikdo nezkřivil vlas na hlavě a čím víc mají, tím jsou nespokojenější, a taky ustrašenější…“ napsal k odkazu na recenzi knihy Bytová revolta: Jak ženy dělaly disent.

Vyučil se mechanikem, prošel různými dělnickými profesemi. Roku 1985 byl přijat na České vysoké učení technické, ale z politických důvodů mu studium nevyšlo.

Patřil ke klíčovým postavám českého literárního undergroundu, publikoval v samizdatu, organizoval mnoho protikomunistických demonstrací, mimo jiné na pražském Škroupově náměstí v prosinci 1988.

V letech 1982–1986 byl klarinetistou undergroundové kapely The Plastic People of the Universe, se kterou nahrál alba Hovězí Porážka a Půlnoční Myš. V roce 1988 s přáteli založil nezávislou iniciativu České děti a vydával její samizdatový zpravodaj Koruna.

Po listopadu 1989 působil v Nezávislém tiskovém středisku, později týdeníku Respekt, Necenzurovaných novinách, Českém deníku, Českém týdeníku a Lidových novinách, od roku 1995 je šéfredaktorem studentského politicko-kulturního měsíčníku Babylon a od roku 2001 rovněž šéfredaktorem stejnojmenného nakladatelství.

V letech 1992–2000 vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1990 až 1992 byl ve vedení roajalistické Koruny české. Je autorem petice S komunisty se nemluví a jedním z hlavních organizátorů akcí s touto peticí souvisejících.

Debutoval prózou Medorek (vyšla v roce 1985 v samizdatu, v roce 1990 v Nakladatelství Lidové noviny, dílo mu vyneslo Cenu Jiřího Ortena), v samizdatu vydal v roce 1987 pod pseudonymem Petr Zmrzlík básnickou sbírku Obrovský zasněžený hřbitov (rozšířené vydání v Torstu v roce 1995). V roce 2008 získal za knihu Fízl cenu Magnesia Litera.

Loading...