Pavol Rankov: Nevadilo by mi, kdyby bylo v historickém románu něco smyšleného

- Slovensko - 26. 04. 22

Prozaik, publicista a esejista Pavol Rankov se narodil v roce 1964 v Popradu. Vystudoval knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, kde se od roku 1993 věnuje teorii masové komunikace a informačních médií. Vydal sbírky povídek S odstupom času (1995), My a oni / Oni a my (2001), V tesnej blízkosti (2004), Stalo sa prvého septembra [alebo inokedy] (2008) a dvě knihy esejí na téma médií. V roce 1995 se stal laureátem Ceny Ivana Kraska. 

Nyní tento spisovatel vydal u brněnského nakladatelství Host knihu o českém světci nazvanou Legenda o jazyku. „Jeden z nejvýznamnějších slovenských spisovatelů střední generace prolnul středověkou legendu o Janu Nepomuckém s fikcí i se skutečnými historickými událostmi roku 1972,“ představili dílo vydavatelé. 

„Do Prahy se ze slovenského hornického městečka Handlová stěhuje rodina Júliuse Dobrotky, který se touží podílet na velké, ostře sledované stavbě československo-sovětského přátelství — pražského metra. Jeho devatenáctiletého syna Tomáše však mnohem více zajímá historie. Se svými novými spolužáky z filozofické fakulty poznávají Prahu, poslouchají bigbít, na přednáškách se noří do středověkých sporů a zkoumají legendu o Janu Nepomuckém,“ naznačili děj. 

„Pavol Rankov se snaží románově domluvit s generací svých rodičů, obzvláště s tím, co na ni dějiny naložily, s čím se musela vyrovnávat, čemu musela čelit,“ poznamenal k dílu Jiří Trávníček. „Propracované detaily, náznaky tajemna a silná pointa,“ shrnul zase knihu Róbert Kotian ve SME. 

„Jedlo nie je umelecké dielo, preto nad ním netreba špekulovať,“ napsal nicméně autor pro Měsíc autorského čtení v roce 2013. 

Nakladatelství Host vydalo také román Pavola Rankova o mateřství v gulagu Matky, který se na knižních pultech v češtině objevil v roce 2013.  

Jeho román Legenda o jazyku: Nepomucký 1972 vyšel také v českém překladu. V knize oživuje legendu o Janu Nepomuckém. “Nosný nápad spočívá ve vsazení příběhu mučedníka ze 14. století do éry počínající normalizace 70. let století minulého: čtveřice nově nastoupivších studentů historie na pražské filozofické fakultě je vystavena dochovaným lidovým i dějepisným verzím příběhu o zpovědníkovi královny Žofie, manželky Václava IV. Děje se tak proto, že ambiciózní soudruh asistent chce mladým touto legendou ilustrovat škodlivost všeho náboženského, obzvláště katolického,” napsal v recenzi Petr. A. Bílek 

Román popisuje pátrání po pramenech, které studenti rozebírají na seminářích, čímž vzniká ucelená dějová linie Nepomuckého života a také jeho mučednické smrti. 

Rankov sám o svém Nepomuckém hovoří jako o skoro historickém díle, protože fikce v očích odborníků není jeho součástí. “Ačkoli mně osobně by nepřekáželo, kdyby bylo v historickém románu něco smyšleno, ani u těch dvou předchozích románů nebylo mnoho smyšlené, bylo v nich mnohem více skutečných faktů a postav. Oba romány byly o tom, že skutečné epizody se sešly na jednom místě... ” 

Loading...