Pavel Kohout: Zbaviv svůj život zlořádu, chci řádně dožít zbytek

- Novinka - 07. 05. 20

Když se konal v roce 2018 Měsíc autorského čtení, zrovna v červenci oslavil Pavel Kohout narozeniny. Devadesáté. Narodil se 20. července 1928 v Praze. A protože čas nezapomíná, je dobré si připomenout, že se z nonstop literárního turné festivalovým městy autor odhlásil už v roce 2013. V Brně.

A Brnu slíbil, že se do něho bude vracet. „Umění odejít, tomu se ještě musím vyučit,“ naznačil na festivale MAČ 2013.

Ostatně datum narození mimoděk Pavel Kohout coby publicista připomněl v názoru, který opublikovaly Lidovky. „Můj ročník 1928 dává tušit, že vzdor slušnému zdraví mám stále víc co činit s ženami a muži v bílém, kteří skrze mé tělo zachraňují i mou duši,“ napsal.

Pavel Kohout se v polovině dubna 2020 zapojil do programu Hrajeme i v karanténě a v pražském Divadle na Vinohradech přečetl online novou hru Valná hromada v čase virů z netopýrů. Inspiroval se omezeními české vlády kvůli koronavirové pandemii. „ Jedná se o bulvární videofrašku, je věnována vinohradské scéně a pohrává si volně s motivy Shakespearova Krále Leara,” řekl dramatik Novinkám. 

„Zbaviv svůj život zlořádu, chci řádně dožít zbytek. A odejít z něj bez řádů, ale i bez výčitek,“ zarecitoval na závěr.

Spisovatel a dramatik a otec spisovatelky a scénáristky Terezy Boučkové patří ke generaci, kterou Milan Uhde nazval přáteli z řad „dvacátníků“, například Pavla Kohouta (1928) a Milana Kundery (1929). Zažili tedy i pohřeb T. G. Masaryka. Pavel Kohout v autobiografii popsal, že ho otec v den Masarykova pohřbu poprvé vzal do kavárny Slavia.

„Kolem vyhlídkových oken měl projít smuteční kondukt s oním panem prezidentem, kterému i dospělí říkali Tatíček, takže pro děti byl jakýmsi třetím, tajemně vznešeným dědečkem. Devítiletému synkovi musel být stejně zakoupen papírový periskop, aby přes tlačenici u oken zahlédl na lafetě děla rakev provázenou legionáři ze všech front první světové války. Tehdy také poprvé viděl svého otce a jiné muže hromadně slzet.“

...ani provázek 

V den blížících se pětaosmdesátých narozenin Kohout v Brně doslova válel. Divadlo bylo plné a už by se do něj nevešel ani ten provázek. A břitký úsudek Kohoutův bavil: třeba když nazval Václava Klause „drtičem české legie proti Evropské unii" v narážce na to, že unijní vlajku nad Hradčany v době prezidentování nevyvěsil. 

Později v diskusi po čtení ovšem zase Václava Klause pochválil za rozvod republiky se Slovenskem. „Pro mě je Morava základem české pospolitosti,“ upozornil v narážce na národnostní otázky. „Velká Morava tady byla dřív než Pražský hrad.“

Na vlastní internetové stránce má milé přivítání: „Spisovatele mé generace čekala na vrcholu životní cesty zákeřná výhybka. Kdo nepřestoupil včas z psacího stroje na počítač, stal se brzy pro všechny odběratele svých textů přítěží, které hrozilo odhození. Ale i ten, kdo se tím razantním přestupem za jízdy stihl udržet v soutěži, narazil vzápětí na další výzvu zvanou internet.“ Pavel Kohout 2012.

Loading...