K vymoženostem “zlenivělé” moderní doby patří i audioknihy. V časech, kdy číst znamená také jen tak poslouchat, se nakladatelé pustili do výroby namluvených knih. Nejinak je tomu v nakladatelství Větrné mlýny, které na stránce audioteka.com nabízejí některá díla ze své produkce.
Jediným z autorů Větrných mlýnů, který načetl své dílo – společně s Marií Drahokoupilovou – je prozaik, dramatik, básník, filmový scenárista a režisér Pavel Kohout. Vybral si neslavnější knihu Katyni.
Příběh plný černého humoru líčí osudy Líti Tachecí, které by každý muž snesl modré z nebe, ale jíž nevezmou ani na gymnázium ani na konzervatoř ani na jinou školu s maturitou. Proto ona nešťastná naskočí do nultého ročníku tajné školy pro popravčí, aby se stala první katyní na světě.
Nejúspěšnější román Pavla Kohouta vyšel od roku 1978 v desítkách zemí a všude našel mnoho příznivců. V době, kdy násilí otupilo smysly mnohých lidí, našel autor způsob, jak se dostat čtenářům pod kůži. “Černý humor, s nímž sleduje osudy sedmi spolužáků a jejich učitelů, mistrů katovského umění, profesora Vlka a docenta Šimsy, vyvolává neustále smích, který však znovu a znovu tuhne na rtech, když si čtoucí uvědomí, že školní látkou je tu skutečné mučení a zabíjení všemi způsoby, jaké si lidstvo od nepaměti dodnes vymyslelo,” stojí v anotaci vydavatele.
Pavel Kohout v rozhovoru pro časopis Vital poznamenal, že čet součsnou produkci velmi pilně, protože “jsem v závodě s konkurencí už ve čtvrté generaci, tak chci mít přehled o celém pelotonu, abych předčasně neodpadl”.
“Následníci to mají horší, obsah zažitého se v jejich světě, kde se vlastně jen málo děje, strašlivě zúžil, zatímco my předchůdci máme zážitků plný baťoh, v němž nechybí Hitler a Stalin. Literatura navíc už není ta droga, na kterou se ve čtvrtek čekalo před knihkupectvím, aby se člověk něco dozvěděl, informací je teď přímo k zadušení. Spisovatel se tak svízelně vrací k původnímu poslání – najít si čtenáře,” řekl.
Totalitní režim viděl v textu Katyně útok na svou podstatu a spisovatele vyhostil z vlasti. Pavel Kohout se na rodil v roce 1928 v Praze. Po maturitě na reálném gymnáziu studoval estetiku a divadelní vědu na Karlově univerzitě. V letech 1949–50 pobýval na velvyslanectví v Moskvě, v letech 1951–52 byl šéfredaktorem Dikobrazu a dále pracoval v dalších periodikách.
Jako prominentní autor padesátých let patřil ke „kulturním kádrům“ komunistické strany. Ve druhé polovině šedesátých let to byl jeden z představitelů nonkomformního proudu v české literatuře, v roce 1968 protagonista pražského jara. Za postoje v roce 1968 a činnost v Chartě 77 byl vypovězen z Československa.
Po roce 1979 žil v Rakousku, kde spolupracoval s Günterem Grassem. Po roce 1989 se věnoval kulturním vztahům mezi Českou republikou a německy mluvícími státy. Jeho dramatické adaptace a divadelní hry byly uvedeny na scénách v řadě zemí celého světa.
doporučujeme
Komentáře z Facebooku
Pro správné fungování komentářů je třeba být přihlášen k Facebooku.