Oleksandr Klymenko: Když kráčíte po ulici a střídáte levou nohu s pravou, také Vám to nevadí

- Ukrajina 9 - 18. 06. 19

Atlet, politik, spisovatel a také zpívající kněz, to všechno spojuje jediné jméno: Oleksandr Klymenko. Narodil se v Korostyševě v Žytomyrské oblasti. Pochází z učitelské rodiny. Je to spisovatel, kritik a hudebník (studoval na konzervatoři), který se věnuje i současné vážné hudbě a hraje v uskupení CAT. Jeho prózu podle kritika Jevhena Barana příznačné charakterizuje „využití kompozičního postupu umělecké mozaiky, touha zachytit v konkrétním okamžiku Čas a Člověka“. Vydal knihu i stejnojmenný vinyl Supraphon (2006), román Korostyševský Platonov (2010), sbírku literární kritiky a rozhovorů Od ne-začátku do ne-konce (2013).

Své umělecké přesahy popisuje takto. „V mém chápaní tvorby je to proces nedělitelný, a proto mírumilovný. Pouze prostřednictvím postupné práce, která je úměrná oblastem mého profesionálního zájmu, je možné realizovat tvůrčí myšlenky: hudební a literární. Samozřejmě, tyto poměry jsou individuální a závisí na čase, okolnostech, a co je nejdůležitější – na vážnosti porozumění,“ přiblížil své zájmy v jednom z rozhovorů.

Klymenko rád upravuje tradiční způsoby uměleckého vyjádření, studuje různé literární školy a hledá si pro sebe svou vlastní uměleckou formu. Zároveň popisuje i dobu, v níž žije. „Politikům není nic svaté. Zdá se, že jsme zapomněli, že vlci, kteří jsou zvyklí na maso, se nespokojí s kousky chleba, aby se dostalo na všechny lidi,“ pronesl například.

Vladimir Bazylevsky v předmluvě jedné z jeho knih napsal: „Literární kritické eseje a rozhovory s Oleksandrem Klymenkem poskytují jídlo pro pochopení dnešní i budoucí literatury.“

Snaží se čtenáři zprostředkovat iluzornost existence, pro jeho prózu je podle kritika Jevhena Barana příznačné „využití kompozičního postupu umělecké mozaiky, touha zachytit v konkrétním okamžiku“. „Jeho slzy tekly
jako čistá řeka. Něha mu svítila ze studených očí, jako by se díval do velikého slunce a nemohl se vynadívat...“

"Když jsem měl existenční problémy, tak jsem musel upřednostnit muziku, nyní se však již psaní věnuji mnohem více než hudbě," přiznal autor s tím, že psal i několik knih najednou a měl rozepsanou i básnickou sbírku. "... to máte jako když kráčíte po ulici a střídáte levou nohu s pravou, také Vám to nevadí ... nepřemýšlíte nad tím."

Zajímavostí jeho děl je, že své postavy pojmenovává jen jedním písmenem např. N. A není to prý proto, aby se tam někdo popřípadě i nenašel, ale proto, že nikdy nedělá rozdíly mezi lidmi.

Loading...