Monika Kompaníková: „Každý den mi chybí dvacet hodin, abych všechno stihla“

- - 14. 09. 20

„A proč natáčím?“ ptá se slovenská autorka v prvních frekvencích dokumentu Denník plavby Moniky Kompaníkovej – v jídelním voze rychlíku dvou malých neposedných spolucestujících. „Chceš se představit,“ odpovídá jeden z malých „raubířů“. A film plyne...

Denník plavby Moniky Kompaníkovej vznikl v produkci nakladatelství Větrné mlýny v koprodukci s RTVS a Hulapa film a měl svou premiéru na literárním festivalu Anasoft litera fest 28. dubna 2016 v Bratislavě. Jeho režisérkou je Iveta Grófová, která natočila i filmovou adaptaci románu Moniky Kompaníkové – Piata loď.

A tuto road movie režisérka natáčela v období MAČe: takže Česko, Slovensko a Polsko. „Petr Minařík mě oslovil, zda by se mi nechtělo natočit s Monikou Kompaníkovou film z její cesty na festivalu Měsíc autorského čtení,“ uvedla Grófová. 

„Co jsou nenormální rodiny,“ ptá se Kompaníková v jednom rozhovoru po ocenění filmu Pátá loď na Mezinárodním filmovém festivalu Berlinale. „Je normální, když otec jezdí na dvoutýdenní směny a děti ho vidí čtyři hodiny za měsíc a nemají šanci se s ním sblížit?“

„Myslím si, že rodiče jsou dnes k dětem otevřenější, přátelštější, více s nimi komunikují. Je to spíš otázka sociálního postavení nebo vzdělání než složení rodiny. Ale na druhé straně musíme všichni podávat výkony a zbývá nám málo času na děti. Někdo to umí vykompenzovat, někdo ne, určitě se hodně dětí cítí osamoceno, ale neviděla bych to tak černě,“ uzavírá svou úvahu.

V takzvaném Proustově dotazníku, jehož otázky se od roku 1886 nemění, mimo jiné napsala, že ji nejvíce charakterizuje toto: „Mám tolik nápadů a aktivit, které bych chtěla dělat. Každý den mi chybí dalších dvacet hodin, abych to všechno stihla.“

Loading...