Milo Janáč: Treba sa postaviť na víťaznú stranu kapitalizmu

- MAČ 2019 - 21. 10. 19

Milo Janáč se narodil v roce 1975 v Gelnici. Vystudoval kulturologii na Filozofickej fakulte Prešovskej univerzity, poté pracoval v několika slovenských médiích. Živil se však také jako barman, v současnosti je kulturní zaměstnanec na městském úřadě ve svém rodišti.

V roce 2018 vydal prozaickou prvotinu nazvanou Milo nemilo. „Nič také som neplánoval. Mali sme s kamarátom v Gelnici krčmu a ja som začal na facebook písať naše každodenné príhody. Na moje prekvapenie to začali ľudí veľa čítať a zdieľať. Potom sa ozvali chlapci z Dailymale, to je taký slovenských web, ktorý slovenskí fašisti označujú za nihilistický portál s neznámym cieľom. Tam som potom písal tieto príhody na pokračovanie. Nakoniec toho materiálu bolo toľko, že som z toho urobil knihu,“ představil její vznik sám autor.

„Treba sa postaviť na víťaznú stranu kapitalizmu,“ píše se na začátku knihy Milo nemilo a míní se tím otevření hospody. „No, kapitalismus už počet hospod poněkud zredukoval, ale pořád jich ještě zbývá dost. Tak 15 na asi 5 000 obyvatel. Zatím je pořád z čeho vybírat,“ popsal autor situaci ve svém rodišti v rozhovoru na Radiu Wawe.

Milo Janáč píše minipříběhy o štamgastech, zálibě v omamných látkách všeho druhu i svérázné pracovní morálce a vztahu k současnému ekonomickému systému. 

„Můj kamarád skončil v blázinci a vzal si tam tuhle knihu. Pak ji půjčil nějakému jinému pacientovi, a když paní primářka zjistila, co to čtou, tak jim ji zabavila a vrátila mu ji, až když odcházel,“ popsal například Milo Janáč.

Spisovatel si všímá, jak se „gastrobyznys“ na LSovenku mění podobně, jako tomu je v tuzemsku. „Když jsem byl naposledy v Bratislavě, tak je to tam taky všechno zglajchšaltované na tento způsob a klasická hospoda mizí. Mizí dokonce i v takových malých městečkách, jako je Gelnice. I u nás byly některé staré hospody předělané. Ale je tam ještě pár takových, které si zachovaly ten původní šmrnc a atmosféru.“

Autor ve svém debutu ovšem to, co zaznamenal, nijak nepranýřuje. „No, ode mě by to bylo asi trošku nemístné, kdybych tyhle věci kritizoval. Ale ano, alkohol a jiné omamné látky s sebou nesou i smutnější záležitosti, zároveň ale i ty veselé. Já to vnímám jako karnevalovou knihu, jako převrácení těch běžných, normálních hodnot. Ale že by podle toho měl někdo žít, to určitě ne.“

Loading...