Slovenská čítanka představuje Márii Ferenčuhovou jako autorku, která se pohybuje na rozhraní poezie, filmu a kritického myšlení. Její texty jsou přesné a citlivé zároveň — dokážou zachytit každodennost v její neokázalé hloubce, ale i rozrušit zaběhnuté způsoby vnímání. Ferenčuhová pracuje s jazykem jako s prostorem, v němž se setkává obraz, rytmus i ticho.

Ve videoportrétu se její tvorba otevírá skrze fragmenty, vzpomínky i přítomné okamžiky. Autorka mluví o psaní jako o způsobu orientace ve světě, který je stále méně přehledný — a o poezii jako o místě, kde lze věci znovu pojmenovat.

„Psaní je pro mě způsob, jak zůstat v kontaktu se světem,“ zaznívá v jednom z klíčových momentů. Slovenská čítanka tak znovu potvrzuje, že literatura není jen text, ale i živý prostor sdílení.

Komentáře z Facebooku

Pro správné fungování komentářů je třeba být přihlášen k Facebooku.