MAČ 2023 je tady. Den první. Lars Saabye Christensen a Jaroslav Rudiš

- Norský příběh - 01. 07. 23

Lars Saabye Christensen: Vypravěč a básník  
01. 07. – 19.00 – Brno 
02. 07. – 19.00 – Ostrava 
03. 07. – 20.00 – Bratislava/Prešov 

Romanopisec, básník a dramatik, ale především nejznámější a nejoceňovanější hlas současné norské literatury. Lars Saabye Christensen se narodil v roce 1953, debutoval sbírkou básní Historien om Gly (Příběh o Gly), za kterou také dostal první ocenění. Popularizu mu zajistil román Beatles - o dospívání čtveřice chlapců v Norsku v šedesátých letech, kdy právě do země dorazila první vlna beatlemánie. Titul byl přeložen do více než 30 jazyků a jen v Norsku se jej prodalo přes dvě stě tisíc výtisků. Dosud zřejmě nejvyššího ocenění se mu dostalo za román Poloviční bratr, jenž byl ověnčen cenou Severské rady pro literaturu. Obě knihy stejně jako romány Model a Stopy města se již dočkaly převedení do češtiny. Jeho divadelní hra Chet tady nezahraje vyšla taktéž česky a posluchači Vltavy ji mohou znát z rozhlasového nastudování. Do slovenštiny byla kromě románu Nevlastný brat přeložena kniha pro děti a mládež Herman. Město Oslo ho nedávno vyznamenalo medailí svatého Hallvarda za celoživotní přínos. 

Jaroslav Rudiš: Nebe a noc 
01. 07. – 20.30 – Brno 
02. 07. – 19.00 – Ostrava 
03. 07. – 19.00 – Bratislava/Prešov 

Narozen 1972 v Turnově. Vystudoval němčinu a dějepis na Pedagogické fakultě Technické univerzity v Liberci. Prozaik, scenárista, publicista, textař a hudebník. Píše česky i německy. Debutoval 2002 titulem Nebe pod Berlínem, souborem „rockových příběhů z berlínského metra“. Naposledy vydal román Winterbergova poslední cesta (2021), novelu Trieste Centrale (2022) a komiks Noční chodci (2022, s Nicolasem Mahlerem). Storkař z tragigroteskní linie Hrabala a Haška. Tematicky nejčastěji zabírá česko-německo-polské dějiny od první války po současnost. Laureát řady cen, mj. Cena Jiřího Ortena (2002), Usedomská literární cena (2014), Cena literárních domů (2018) a Cena Karla Čapka (2022). 

Ostravská sajtna: Koks, prach a oheň 8
01.07. Ostrava 19.00

Šumivá, divoká Ostravice. Slyšíš ji, rozumíš, děvucho z hor? Z norských skal? Harenda u řeky, výčep básní. Vyzrálé plody Ostravy i výplody z oslovských lavic. Oslo. Tradiční zahájení MAČe v kraji Petra Bezruče, i když to byl hlavně snobský brněnský pošťák a trochu no(to)r(ik). Skrumáž napříč generacemi. Od Těšína přes Vítkov až do olomoucké Po(nor)ky. Prasklá sajtna a otravný koks, který v Ostravě stále zabíjí rakovi(no)tvo(r)ným benzo(a)pyrenem. V prachu z ocelových mikročástic z anglické huti Liberty Ostravy mimo jiné zarecitují a zahrají: Geoff William (účastník protestu Národního demokratického konventu 1968 spolu s Allenem Ginsbergem), David Bátor, Petr Čichoň, Stanislav Denk, Tereza Doležalová, Martin Dytko, Marek Holík, Petr Hruška, Vasilios Chaleplis, Miroslav Chudej, Radovan Jursa, Filip Klega, Milan Krupa, Petr Ligocký, Kuba Strouhal (Jakub Pergler), Marek Pražák, Viktorie Pražákova, Jiri Machacek, Elli Tiliu Motýlová, Kristýna Svidroňová, Martin Šenkypl, Jan Šnéberger, Marek Timko, Michael Johan Ventura, Mojmír Vrba a MNOZÍ další. BUDE JICH MOC, DLOUHÁ NOC. Ropa, dupa, farani.

Komentáře z Facebooku

Pro správné fungování komentářů je třeba být přihlášen k Facebooku.

Loading...