Łukasz Orbitowski: Když máte měkké srdce, musíte mít tvrdý zadek

- Polsko od moře k moři 11 - 27. 02. 19

Łukasz Orbitowski je polský mistr hororu a fantastiky a získal v roce 2015 prestižní cenu Paszport Polityki v literární kategorii za prózu Inna dusza, která je nejen strhujícím a děsivým příběhem vraha zabíjejícího bez příčiny, ale také obrazem Polska devadesátých let. Právě příklon k realismu a citlivé vnímání společenských proměn na Orbitowského tvorbě kritici v poslední době nejvíce oceňují.

Porota zdůvodnila své rozhodnutí udělit autorovi cenu časopisu Polityka takto: „Za dokonalé spojení iniciačního, psychologického a společenského románu, ale – co je snad nejdůležitější – přesnou, citlivou a nezapomenutelnou studii zla.“

Za studentských let si autor užíval krakovský noční život a kšeftování s pochybným zbožím. Absolvoval Jagellonského univerzitu a pak se přesunul do Bostonu, kde odhrnoval sníh ze silnic a stavěl domy. Pracuje jako novinář a publicista v deníku Gazeta Wyborcza a časopise Nowa Fantastyka. Spolupodílel se na tvorbě hry na hrdiny Bakemono. Miluje film a konzolové hry.

Literárně debutoval roku 2001 povídkou Diabeł na Jabol Hill v časopise Science Fiction. Od té doby publikuje své povídky v mnoha časopisech a v antologiích. Knižně vydal několik povídkových sbírek: Złe Wybrzeża (1999), Szeroki, głęboki, wymalować wszystko (2001), Wigilijne psy (2005) a Nadchodzi (2010).

Jeho prvním románem byl příběh burzovního makléře a krakovského piráta, do jehož života díky nalezenému hlavolamu vstoupí nadpřirozené síly… a rudá kočka Horror Show (2006), následovaly cenou krakovská Kniha Měsíce oceněný román Tracę ciepło (2007), hororová balada o Polsku proroků, trpaslíků a bláznů, o prvních láskách, blížící se katastrofě a jaru devíti zázraků: Święty Wrocław (2009), alternativní historie generace Kolumbů Widma (2012) a Ogień (2012). Inspirován svými dvěma kočkami, napsal pohádkovou bajku Prezes i Kreska: jak koty tłumaczą sobie świat (2008). Společně s Jarosławem Urbaniukem napsali dvě části prvního polského politického horroru Pies i klecha: Prueciwko wszystkim (2007) a Tancerz (2008).  Česky vyšla jeho lynchovsky laděná novela o mladíkovi vyrovnávajícím se s existencí a smrtí svých matek Vše o mých matkách, publikovaná v antologii Třináctá hodina (2013).

V rozhovoru pro polskou mutaci časopisu Esquire se Orbitowski ohlédl za svým literárním životem. „Když se podívám zpět na svou kariéru, je jisté, že se zkušenostmi, které teď mám, bych udělal pár věcí jinak. Určitě by z mé práce bylo i několik jiných knih. Dnes vím, že o všem bych psát neměl. Je lepší nechat některá témata trochu uležet. Neřekl jsem ovšem nic, zač bych se měl stydět, ale myslím si, že jsem toho napsal příliš mnoho.“

„Chcete-li získat literární kariéru, je třeba především tvrdohlavost a konzistence. Nebo jinak: když máte měkké srdce, musíte mít tvrdý zadek. Showbyznys a vydavatelský trh to vyžadují. Já a moji kolegové se stávají úspěšní až při vydání pátého nebo šestého románu… Literatura není projekt, který hned hoří. Trvalo mi to asi deset let. Spisovatel není ani pestrobarevný pták, ani lev, který zařve… A nejhorší je, že když začnete, nevíte, jestli dosáhnete cíle.“

Loading...