Karin Lednická: Vyposlechla jsem si příběh, ze kterého mi spadla brada

Karin Lednická se úspěšně zapojila do literárního kolotoče úspěšných ženských autorek současné prózy. Její historický román Šikmý kostel se stal jednou z událostí Měsíce autorského čtení 2020 a redaktoři Hostu si s autorkou před jejím vystoupením na MAČi popovídali.

První otázka narazila na její vlastní nakladatelskou praxi. „Dvacetiletá nakladatelská praxe mě naučila vydávat knihy. Orientovat se v českém knižním prostředí. Umožnila mi poznat bezpočet zajímavých lidí,“ řekla.

Šikmý kostel je prvním dílem trilogie a slibuje románovou kroniku ztraceného města, tedy dnes již neexistujících lokalit v Karviné. Dílo startuje rokem 1894 a povede až do konce 60. let 20. století. „Prvotní inspirace byla z kategorie ‚tady a teď‘: přišla poté, co jsem si při sběru materiálu na zcela jinou práci vyposlechla příběh, ze kterého mi spadla brada,“ uvedl k nutkání pustit se do psaní.

„Tehdy jsem samozřejmě vůbec netušila, do jaké šířky se můj počáteční záměr rozroste. A ani ve snu mě nenapadlo, že se Šikmý kostel setká s tak ohromným ohlasem čtenářů v celém Česku, že se pár měsíců po vydání dostane do seznamů doporučené maturitní četby a že položí základy mezinárodní diskusní platformy o česko-polských vztazích,“ prozradila radost z přijetí prózy.

Na svém webu autorka sepsala maličký medailon. „Narodila jsem se [1969] v Karviné, vyrostla v Havířově a nyní žiji v Ostravě. […] Po maturitě jsem vykonávala celou škálu zajímavých profesí v průmyslových podnicích na Ostravsku a Karvinsku. […] Zkraje devadesátých let jsem se konečně dostala k vysněné profesi: začala jsem psát pro regionální periodika, dělala zprávařku v jednom z prvních soukromých rádií a věnovala se kulturní publicistice v regionálních médiích.“