Obrovské cestovatelské a literární úsilí Jiřího Peňáse (* 1966) dokazuje hned sedm souborů cestopisných esejů vydaných v rozmezí sedmi let (2019–2025). Reflektuje v nich jak své cesty po Česku a zahraničí, tak osobnosti české kultury, s nimiž se kdy setkal.
V rozhovoru s M. Zelinským popsal, že si své destinace předem nijak nevybírá, ale že se nechává unášet náhodnými příležitostmi – z cesty na prešovský MAČ tak může čtenářstvo očekávat další z řady Peňásových cestopisů. Při cestování autor využívá kombinaci jízdy vlakem s jízdou na (elektro)kole a své zážitky z cest sepisuje každý týden.
Své cestopisné texty koncipuje jako střízlivé humoresky, kterým nechybí ani nečekané trable a zvraty prožité v nástrahách cizích měst. Mezi takové patří mimo jiné zkušenost blízká smrti po vylezení na barokní kašnu Parnas J. B. Fischera z Erlachu na Zelném trhu či nesnáze při hledání toalet na brněnském nádraží:
“V Brně na nádraží jsem měl na přestup čtvrt hodiny, ale tu jsem celou obětoval hledání WC, ke kterému vede systém šipek, který najednou končí kdesi v temnotě, a pak zas pokračuje na jiném konci nádraží. Takže, kdo by to chtěl vědět, záchody jsou v Brně schované v podchodu pod druhým schodištěm mezi dvěma asijskými doupaty. V jednom se kouří opium, v druhém vaří luskouny.” (Výpravy pro blízké i vzdálenější, 2020)
doporučujeme
Komentáře z Facebooku
Pro správné fungování komentářů je třeba být přihlášen k Facebooku.