Autobiografická kniha Aqqutima sangutinneqarnera (2024, Můj životní rozcestník) Inger Platou původně vznikala jako intimní deník určený jejím adoptovaným synům, který jim měl osvětlit důvody jejich adopce. Pro účely vydání ji autorka později doplnila o výstupy dánské vlády a v roce 2025 ji sama přeložila do dánštiny (Mit livs skillevej), aby na svůj životní příběh upozornila i za hranicemi Grónska. Inger Platou je první grónskou autorkou, která jakožto oběť „spirálové kampaně“ publikovala prózu dokumentující následky nedobrovolného zavedení nitroděložního tělíska.

Plošná implantace nitroděložních tělísek ve snaze dánské vlády omezit populaci Grónska probíhala od 60. let minulého století až do sklonku let 90. Tato forma antikoncepce byla zaváděna na základě rasové diskriminace, bez vědomí žen, bez souhlasu (v případech nezletilých dívek bez souhlasu rodičů), bez osvětlení budoucích následků a rizik aplikace a porušovala tak základní lidská práva. Mnoho z žen, které se staly obětmi tohoto skandálu, pociťovalo obdobnou tíhu z narušení intimního prostoru jako oběti sexuálního násilí.

Nebýt tohoto zásahu do přirozeného růstu populace, nepotýkalo by se Grónsko s tolika stále přetrvávajícími problémy – například nedostatkem pracovní síly – a byly by mu umožněny rovné podmínky pro rozvoj hospodářství a kultury.

Inger Platou, které nebylo umožněno založit vlastní rodinu, adoptovala dva syny z Kolumbie. Ač cítí hořkost z nenaplněné touhy stát se biologickou matkou, oba své syny považuje za vlastní a věnuje jim veškerou svou lásku.

Komentáře z Facebooku

Pro správné fungování komentářů je třeba být přihlášen k Facebooku.