Haydar Karatas: K životu člověk potřebuje svobodu, aby necítil strach

- Rozhovor - 03. 06. 21

Turecký prozaik a kurdský politický aktivista Haydar Karatas kývl na rozhovor v ostravské stanici letošního Měsíce autorského čtení. Michaela Rožnovská slyšela jeho první odpověď: „Člověk potřebuje svobodu, aby necítil strach. Pokud nemáme obavy, jsme svobodní.“

Ví, o čem mluví, protože v obavě o vlastní svobodu musel zrušit své letošní čtení na MAČi ve Lvově. Stalo se tak na doporučení švýcarského ministerstva zahraničních věcí a festivalového výboru. Ministerstvo totiž autorovi poslalo varovné dopisy v tom smyslu, že Turecko jej stále považuje za svého občana a že by hrozilo jeho vydání do Turecka.

Spisovatel se narodil v roce 1973 v kurdské vesnici v provincii Tunceli (do roku 1936 se jmenovala Dersim). Jeho rodina doma mluvila jazykem zazaki, turecky se naučil až na základní škole.

V devatenácti letech byl za svou politickou činnost i kritické texty zatčen a strávil přes deset let za mřížemi. Ve vězeňské cele napsal román Gece Kelebeği (Noční motýl), který čerpá ze vzpomínek matky a babičky na kurdské povstání v Dersimu. Text mu však zabavili a knihu po paměti napsal znovu až po svém propuštění o několik let později. Autor v současnosti žije v exilu ve Švýcarsku.

Nejznámější je jeho románový cyklus o brutálním potlačení dersimských bouří v roce 1938, z něhož dosud vyšly dva díly: už zmíněný Gece Kelebeği a On İki Dağın Sırrı. Bir Göz Ağlarken (Tajemství dvanácti hor. Když oko pláče). Nyní pracuje na jeho třetím díle.

Z pobytu na MAČi měl autor dobrý pocit. „Všechno to bylo moc příjemné a hezké. Kladl jsem jim mnoho otázek o komunistické době,“ referoval Haydar Karatas na svém Facebooku. A když v Brně skončilo jeho čtení v divadle Husa na provázku, vyrazil i do jeho ulic. „Teď Vás vezmu do cikánského ghetta poblíž centra. „Krok se zrychluje, ulice se změnily. Některé budovy drží sotva pohromadě, měl jsem pocit, že jsem rychle odkráčel z tanečního sálu do skutečného života. Vypadalo to jako obrovské mrtvé tělo. Bylo to tak velké, že to připomínalo  monstrum, které obsadilo polovinu brněnské cikánské oblasti.“ 

Komentáře z Facebooku

Pro správné fungování komentářů je třeba být přihlášen k Facebooku.

Loading...