Haydar Karataş:I když utečete, vaše vlast dál trpí...

- Turecká čítanka 14 - 05. 11. 19

Prozaik a politický aktivista Haydar Karataş se narodil v roce 1973 v kurdské vesnici v provincii Tunceli. Jeho rodina mluvila jazykem zazaki, turecky se spisovatel naučil až na základní škole. V devatenácti letech byl za svou politickou činnost i kritické texty zatčen a strávil přes deset let za mřížemi.

Ve vězeňské cele napsal román Gece Kelebeği (Noční motýl), který čerpá ze vzpomínek jeho matky a babičky na kurdské povstání v Dersimu, ale text mu byl zabaven a knihu po paměti zrekonstruoval až po svém propuštění o několik let později. V současnosti žije v exilu ve Švýcarsku.

Nejznámější je jeho románový cyklus o brutálním potlačení dersimských bouří v roce 1938, z něhož dosud vyšly dva díly: už zmíněný Gece Kelebeği a On İki Dağın Sırrı. Bir Göz Ağlarken (Tajemství dvanácti hor. Když oko pláče). V tomto cyklu i nadále pokračuje.

"V minulosti bylo slovo komunismus jako „džin“ puštěný z lahve na kapitalismus, básníci a spisovatelé, kteří si to slovo vzali do úst, byli zatčeni a posláni do vězení nebo zastrašováni. Nazım Hikmet, Sabahattin Ali, Rıfat Ilgaz byli spisovatelé, kteří kvůli němu v naší zemi trpěli. Dnes jsou knihy těchto autorů vydávány velkými kapitalisty a dokonce i vydavateli spojenými s bankovním kapitálem. Stejně tak jsou knihy Karla Marxe, Lenina, Bakunina," uvedl spisovatel.

"Píšu o tom ve svých knihách a říkám lidem, obyčejným lidem, o jejich bolesti, zármutku, snažím se vysvětlit všechny existující ideologie, protože veškeré ideologie neodrážejí emoce dnešních lidí... " doplňuje.

Autor popisuje události, které poznamenaly nejen jeho vlastní život, ale i bytí jeho rodiny. "Všechny generace mé rodiny se staly oběťmi státu, byly zabity, deportovány a moji bratři vězněni. Když jsem se sám dostal z vězení, uvědomil jsem si, že nemám, kam bych šel, naše vesnice byly vystěhované. Zůstal jsem stát před dveřmi vězení."

"Pokud patříte k menšině, bez ohledu na to, kde na tomto světě, nebo ve které zemi se nacházíte, cítíte jen bolest. I váš spasitel se někdy může stát obětí. Protože si na to nemůžete zvyknout, jste neustále v rozporu s okolím. Opustíte stát, dokonce i organizace, které vás přišly zachránit, ale i ty jsou často zrpofanované. Jste jen oběť," vysvětluje. "Podle mého názoru je nejdůležitějším aspektem dneška chaos vytvořený fenoménem státu - jako dominantního prostředku při vysvětlování všech rozporů. Probíhá v něm velké lidské drama."

Haydar Karataş se i navzdory svému exilu ve Švýcarsku cítí jako vězeň. "Dokud není vaše země uzdravena a problémy v ní neskončily, jste stále v tomto stavu... Je to tak, že i když utečete, vaše vlast dál trpí. Někteří z mých přátel, kteří odešli do zahraničí, si myslí, že všechny problémy nechali za sebou. Jenže žádná minulost se sama nemůže zbavit toho hříchu. Jediné, co musíte udělat, je být si toho vědom."

Loading...