Den šestý: Pavel Kolmačka v Košicích - "Já texty spíš potkávám"

- MAČ 2019 - 06. 07. 19

Alina Nelega: Dýchat zhluboka – Rumunsko
06. 07. sobota – 19:00 – Brno 

07. 07. neděle – 19:00 – Košice 
08. 07. pondělí – 19:00 – Ostrava 
09. 07. úterý – 20:30 – Wrocław / 
10. 07. středa – 20:00 – Львів

Dramatička, novinářka, prozaička, divadelní a rozhlasová režisérka, narozena 1960. První svou divadelní hru, Nascendo, uvedla na scénu v šestatřiceti letech, o rok později založila Dramafest, divadelní festival zaměřený na současné rumunské drama. V současnosti profesorka na Akademii múzických umění v rodném Târgu Mureș, kde přednáší dramatickou tvorbu. Mj. autorka monodramatu Amalia dýchá zhluboka (Amalia respiră adânc), či románu Jako by se nic nestalo (Ca și cum nimic nu s-ar fi întâmplat), kde zachytila bídu i lesk rumunských osmdesátých let, k tomu poznamenala: „Komunismus ovlivnil naše chování i náš vnitřní život, třeba tím, jak podporoval, vyživoval a pěstoval nacionalismus, homofobii, nebo sexismus.“

Milo Janáč: Mali sme s kamarátom v Gelnici krčmu... – Slovensko
06. 07. sobota – 20:30 – Brno 

07. 07. neděle – 18:00 – Košice 
08. 07. pondělí – 20:30 – Ostrava 
09. 07. úterý – 19:00 – Wrocław 
10. 07. středa – 18:30 – Львів

Narodil sa v roku 1975 v Gelnici. Vyštudoval kulturológiu na Filozofickej fakulte Prešovskej univerzity, prešiel niekoľkými slovenskými médiami, potom sa živil ako barman, aktuálne je zamestnancom oddelenia kultúry mestského úradu vo svojom rodisku. V roku 2018 vydal prozaickú prvotinu Milo nemilo. K jej genéze hovorí: „Nič také som neplánoval. Mali sme s kamarátom v Gelnici krčmu a ja som začal na facebook písať naše každodenné príhody. Na moje prekvapenie to začali ľudí veľa čítať a zdieľať. Potom sa ozvali chlapci z Dailymale, to je taký slovenských web, ktorý slovenskí fašisti označujú za nihilistický portál s neznámym cieľom. Tam som potom písal tieto príhody na pokračovanie. Nakoniec toho materiálu bolo toľko, že som z toho urobil knihu.“

Pavel Kolmačka: Smrt myši, nápor vichru – Česko
06. 07. sobota – 18:00 – Košice 

07. 07. neděle – 20:30 – Ostrava 
08. 07. pondělí – 19:00 – Wrocław
09. 07. úterý – 18:30 – Львів

Autor pěti sbírek spirituální poezie (prvotina Vlál za mnou směšný šos, 1994, naposledy Život lidí, zvířat, rostlin, včel, 2018), románové skladby Stopy za obzor (2006) a souboru deníkových zápisů Jedna věta (2012). Narozen 1962 v Praze. Tamtéž vystudoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT, později pak religionistiku na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Prošel různá zaměstnání (sanitář v ústavu sociální péče a v domově důchodců, překladatel, středoškolský učitel aj.). „Vše, co se děje, je v textu Života kladeno jako fakt. Autor skutečnosti zachycované v básních pouze reflektuje: nijak nehodnotí smrt myši, nápor vichru ohýbající břízy ani čínskou těžbu zlata. Popisuje dění ve světě z nadhledu či odstupu, jako by on byl pouze pozorovatel, zatímco činitelé jsou ti druzí, ať už lidé, zvířata, nebo věci,“ napsala o jeho novince Klára Soukupová.

Simona Popescu: Nadskutečnost – Rumunsko
06. 07. sobota – 19:00 – Košice 

07. 07. neděle – 19:00 – Ostrava 
08. 07. pondělí – 20:30 – Wrocław 
09. 07. úterý – 20:00 – Львів

Básnířka, prozaička, esejistka narozena 1965. Absolvovala Filozofickou fakultu Bukurešťské univerzity, dnes tu působí jako docentka na Katedře rumunské literatury. Své první tři sbírky básní z devadesátých let shrnula v autorské antologii Juventus și alte poeme (Juventus a jiné básně). Aby přiblížila poezii studentům, vydala básnickou knihu Lucrări în verde. Pledoaria mea pentru poezie (Zelené práce. Má obhajoba poezie). Autorka autobiografické prózy Exuvii (Svlečené kůže). Okouzlil ji surrealismus, cítí spřízněnost se spisovatelem Gellu Naumem, jež je klíčovou osobností rumunského surrealistického hnutí, věnovala mu dvě esejistické knihy: Salvarea speciei. Despre suprarealism și Gellu Naum (Záchrana druhu. O surrealismu a Gellu Naumovi),Clava. Critificțiune cu Gellu Naum (Clava. Kritifikce s Gellu Naumem) a  připravila kritické vydání jeho díla. „Surrealisté jsou velmi vnímaví vůči poezii běžného světa. I toho, který nevidíme. Ona existuje!,“ říká.

Andrei Dósa: Herbář a Facebook – Rumunsko
06. 07. sobota – 19:00 – Ostrava 

07. 07. neděle – 20:30 – Wrocław / 
08. 07. pondělí – 20:00 – Lvov

Básník a prozaik, překladatel z maďarštiny a angličtiny, redaktor časopisu Poesis internaţional, narozen 1985 v Brašově. Vychodil maďarskou základní školu, na rumunské univerzitě studoval ekonomii a obor nazvaný Kultruní inovace, nějaký čas pracoval ve stavebnictví jako ředitel kvality. Začínal maďarsky psanými haiku, jež redakce nakladatelství odmítala jako „poněkud dekadentní“, rumunsky publikoval čtyři básnické sbírky: Când va veni ceea ce este desăvârşit (Když nastane to, co je dokonalé); American Experience; Nada; adevăratul băiat de aur (opravdový zlatý kluk) a román Ierbar (Herbář). Styl jeho psaní ovlivňují moderní komunikační prostředky. „Facebook je možná poslední velký román lidstva, témata zůstávají stále stejná, jako kdykoli v historii, jiný je způsob, jakým píšeme.“

Lenka Procházková: Slunce & revoluce – Česko
06. 07. sobota – 20:30 – Ostrava

Spisovatelka, scenáristka, autorka rozhlasových her, publicistka. Narodila se v roce 1951 v Olomouci. Na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze vystudovala teorii kultury. Za normalizace pracovala v manuálních profesích, byla aktivní v samizdatu, po roce 1989 spisovatelka z povolání. Publikovala na dvacet knih, naposledy Za Fidelem na Kubu (2011), Bílý klaun (2014), Nejsou to bohové! (2016), Živé duše (2017) a Viva la revolución! (2018); novinka shrnuje třináct autorčiných dramat, jejichž spojnicí je právě revoluční výkřik vsazený do titulu. V roce 2008 vyšel její největší, opakovaně vydávaný a hojně překládaný prozaický hit Slunce v úplňku, napsaný na paměť Jana Palacha.

Tereza Semotamová: Výstřední hrdinka, nebo obecnější pocit?
06. 07. sobota – 19:00 – Wrocław 

Překladatelka z němčiny (O. Grjasnova, J. Hermannová, M. Chobot, M. Pollack, M. Poschmannová, G. Sander, M. Stavarič ad.), publicistka, autorka rozhlasových her a spisovatelka dvou próz: Počong aneb O pinoživosti lidské existence (s J. Vítkem, 2015) a Ve skříni (2018). Narozena 1983 v Boskovicích, vystudovala scenáristiku a dramaturgii na JAMU a germanistiku na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Podle porotců Magnesie Litery prý autorčina novinka „vyjadřuje provizornost, s níž vnímá svůj život“, „odmítá stereotypy úspěchů pracovních a rodinných“, „sarkasticky odhaluje povrchnost a umělost“ a konečně „otvírá otázku, nakolik jde o výstřední a výjimečnou hrdinku a nakolik vyjadřuje obecnější životní pocit generace dnešních pětatřicátníků“.

Cătălin Dorian Florescu: Mezi dvěma kulturami 
06. 07. sobota – 20:30 – Wrocław  

07. 07. neděle – 20:30 – Lvov

Narozen 1967 v Temešváru, když mu bylo patnáct, emigrovali rodiče do Švýcarska a vzali jej s sebou, od té doby žije v Curychu. Na tamější univerzitě vystudoval psychologii a psychopatologii a šest let pracoval v oblasti léčby drogových závislostí. Ve čtyřiatřiceti debutoval románem Wunderzeit (Čas zázraků), ten jej vystřelil ke hvězdám a díky úspěchu se začal živit výlučně psaním. Mezinárodní uznání přišlo s románem Jacob beschließt zu lieben (Jacob se odhodlá milovat), v němž líčící osudy několika generací lotrinských přistěhovalců v rumunském Banátu. V popředí autorova zájmu je „lidská bytost, jež hledá místo, kde lze důstojně a bezpečně žít“, ústředními tématy tvorby pak migrace a život v exilu, vykořenění a hledání identity. Sám se nepovažuje za Rumuna ani za Švýcara, nýbrž za Evropana: „Doma se cítím patrně na dvou místech, a přitom nemám vlast.“ Švýcarsko mu poskytuje materiální zázemí, Rumunsko náměty k psaní.

Тарас Прохасько: НепрОстий – Україна
06. 07. – 18:30 – Львів

Письменник, філософ, дослідник спорідненості  людської душі з рослинним світом. За його словами, вирішив стати письменником, коли йому було 12 років. Біологічний факультет, на якому він навчався, був немистецьким середовищем, відтак Прохасько деякий час вважав, що сучасної української літератури не існує.
Зараз Прохасько – живий класик сучасної української літератури. Народжений 1968 р. в Івано-Франківську, Тарас Прохасько є одним із представників легендарного «Станіславського феномену». Працював барменом, сторожем, ведучим на радіо FM «Вежа», у художній галереї, у газеті та на телестудії. За фахом – ботанік.
Від 1998 року бібліографія Прохаська налічує понад десять окремих книг, низку перекладів, серію інтерв’ю «Інший формат», дитяче чотирикнижжя у співавторстві з Мар'яною Прохасько, та незліченну кількість колонок. Його тексти «FM Галичина» та «Порт Франківськ» – унікальні персональні щоденники Станіславова, серія внутрішніх переживань письменника у стосунку до світу і середовища. Його роман «НепрОсті» – одна з небагатьох спроб осмислити Першу Світову війну у сучасній українській літературі, і водночас цілковито метафоричний, далекий від реалізму твір. Часом видається, що Прохасько – наскрізь рослинний чоловік; це відчувається у його письмі, і помітно виокремлює його серед українських прозаїків. Тарас постійно намагається зафіксувати мінливість незмінності і має унікальну здатність складаючи прості слова описувати найскладніші явища. Вважає літературу одним із способів описування й досліджування світу.
У 2007 році Тарас Прохасько став лауреатом літературної премії імені Джозефа Конрада, а у 2013 отримав премія імені Юрія Шевельова за книгу «Одної і тої самої».  Мешкає  в Івано-Франківську.

Dumitru Crudu: Ironický stenograf z Moldávie
06. 07. sobota – 20:30 – Lvov

Básník, prozaik, dramatik a publicistase narodil v roce 1967. Je spoluzakladatel literárního směru zvaného frakturizmus. Studoval žurnalistiku v Kišiněvě, filologii v Tbilisi a Brašově, magisterský titul získal v Sibini. V Kišiněvě pracoval pro rádio Svobodná Evropa i místní tisk. Je autorem několika nekonvenčních básnických sbírek a dramatických textů, hlavně však píše prózu - jeho románový debut Măcel în Georgia (Jatka v Gruzii) svou syrovostí a vypjatou erotičností připomíná tvorbu postmodernisty Chucka Palahniuka. Sbírka povídek Oameni din Chişinău (Lidé z Kišiněva) zase přibližuje napjaté ovzduší kolem zfalšovaných parlamentních voleb v roce 2009. Moldavská metropole je také dějištěm většiny textů povídkových knih Salutări lui Troţki (Pozdravujte Trockého) a Moartea unei veveriţe (Smrt veverky). Patří mezi nejpřekládanější moldavské spisovatele současnosti.

Loading...