Den sedmý: Mladí lidé v 90. letech byli anarchisté, ti současní se zdají být poslušnější

- MAČ 2019 - 07. 07. 19

Adrian Schiop: Píšu o sobě – Rumunsko
07. 07. neděle – 19:00 – Brno 

08. 07. pondělí – 19:00 – Košice 
09. 07. úterý – 19:00 – Ostrava 
10. 07. středa – 20:30 – Wrocław / 
11. 07. čtvrtek – 20:00 – Львів

Spisovatel, žurnalista, narozen 1973 v třítisícovém Porumbacu de Jos na jihu Rumunska. Vystudoval lingvistiku a rumuský jazyk a literturu, živil se jako venkovský učitel, nebo malíř pokojů, nakonec si pořídil doktorát z antropologie. „Vyzkoušel jsem toho už tolik, že antropologie je jenom třešnička na dortu diletanta,“ podotýká. Ve své dizertační práci pojednal „manele“, čili popfolkový žánr, který je v Rumunsku vnímán jako hudba nejnižších společenských vrstev. Je autorem tří románů: pe bune/pe invers (na rovinu/naruby), Zero grade Kelvin (Nula stupňů Kelvina) a Soldații. Poveste de Ferentari (Vojáci. Příběh z Ferentari). Všechny jeho knihy  mají autobiografický charakter, nejsilněji posledně jmenovaná, popisující homosexuální vztah antropologa Adiho s členem romského klanu z bukurešťského slumu Ferentari. Podle knihy vznikl v režii Ivana Mladenoviće stejnojmenný film, v němž si Schiop zahrál titulní roli.

Weronika Murek: Feinweinblein a jiné hry – Polsko
07. 07. neděle – 20:30 – Brno 

08. 07. pondělí – 18:00 – Košice 
09. 07. úterý – 20:30 – Ostrava 
10. 07. středa – 19:00 – Wrocław 
11. 07. čtvrtek – 18:30 – Львів

ročník 1989, absolventka Fakulty práva a veřejné správy Slezské univerzity v Katovicích, kde také v současnosti žije. Za svou debutovou sbírku povídek Uprawa roślin południowych metodą Miczurina získala Literární cenu Witolda Gombrowicze. Kritika díla vyzdvihovala autorčin výrazný jazykový sluch a svobodu při tvorbě groteskního světa, který je v její knize zachycen. Autorka byla již v počátcích své tvorby oceněna i za svou tvorbu pro divadlo – v roce 2015 získala Gdyňskou cenu za nejlepší drama. Letos na jaře vyšla sbírka jejích divadelních her Feinweinblein.

Milo Janáč: Mali sme s kamarátom v Gelnici krčmu... – Slovensko
07. 07. neděle – 18:00 – Košice 

08. 07. pondělí – 20:30 – Ostrava 
09. 07. úterý – 19:00 – Wrocław 
10. 07. středa – 18:30 – Lvov

Narodil sa v roku 1975 v Gelnici. Vyštudoval kulturológiu na Filozofickej fakulte Prešovskej univerzity, prešiel niekoľkými slovenskými médiami, potom sa živil ako barman, aktuálne je zamestnancom oddelenia kultúry mestského úradu vo svojom rodisku. V roku 2018 vydal prozaickú prvotinu Milo nemilo. K jej genéze hovorí: „Nič také som neplánoval. Mali sme s kamarátom v Gelnici krčmu a ja som začal na facebook písať naše každodenné príhody. Na moje prekvapenie to začali ľudí veľa čítať a zdieľať. Potom sa ozvali chlapci z Dailymale, to je taký slovenských web, ktorý slovenskí fašisti označujú za nihilistický portál s neznámym cieľom. Tam som potom písal tieto príhody na pokračovanie. Nakoniec toho materiálu bolo toľko, že som z toho urobil knihu.“

Alina Nelega: Dýchat zhluboka – Rumunsko
07. 07. neděle – 19:00 – Košice 

08. 07. pondělí – 19:00 – Ostrava 
09. 07. úterý – 20:30 – Wrocław  
10. 07. středa – 20:00 – Lvov

Dramatička, novinářka, prozaička, divadelní a rozhlasová režisérka, narozena 1960. První svou divadelní hru, Nascendo, uvedla na scénu v šestatřiceti letech, o rok později založila Dramafest, divadelní festival zaměřeny´ na současné rumunské drama. V současnosti profesorka na Akademii múzických umění v rodném Târgu Mure?, kde přednáší dramatickou tvorbu. Mj. autorka monodramatu Amalia dýchá zhluboka (Amalia respiră adânc), či románu Jako by se nic nestalo (Ca ?i cum nimic nu s-ar fi întâmplat), kde zachytila bídu i lesk rumunských osmdesátých let, k tomu poznamenala: „Komunismus ovlivnil naše chování i náš vnitřní život, třeba tím, jak podporoval, vyživoval a pěstoval nacionalismus, homofobii, nebo sexismus.“

Simona Popescu: Nadskutečnost – Rumunsko
07. 07. neděle – 19:00 – Ostrava 

08. 07. pondělí – 20:30 – Wrocław 
09. 07. úterý – 20:00 – Lvov

Básnířka, prozaička, esejistka narozena 1965. Absolvovala Filozofickou fakultu Bukurešťské univerzity, dnes tu působí jako docentka na Katedře rumunské literatury. Své první tři sbírky básní z devadesátých let shrnula v autorské antologii Juventus ?i alte poeme (Juventus a jiné básně). Aby přiblížila poezii studentům, vydala básnickou knihu Lucrări în verde. Pledoaria mea pentru poezie (Zelené práce. Má obhajoba poezie). Autorka autobiografické prózy Exuvii (Svlečené kůže). Okouzlil ji surrealismus, cítí spřízněnost se spisovatelem Gellu Naumem, jež je klíčovou osobností rumunského surrealistického hnutí, věnovala mu dvě esejistické knihy: Salvarea speciei. Despre suprarealism ?i Gellu Naum (Záchrana druhu. O surrealismu a Gellu Naumovi),Clava. Critific?iune cu Gellu Naum (Clava. Kritifikce s Gellu Naumem) a  připravila kritické vydání jeho díla. „Surrealisté jsou velmi vnímaví vůči poezii běžného světa. I toho, který nevidíme. Ona existuje!,“ říká.

Pavel Kolmačka: Smrt myši, nápor vichru – Česko
07. 07. neděle – 20:30 – Ostrava 

08. 07. pondělí – 19:00 – Wrocław
09. 07. úterý – 18:30 – Lvov

Autor pěti sbírek spirituální poezie (prvotina Vlál za mnou směšný šos, 1994, naposledy Život lidí, zvířat, rostlin, včel, 2018), románové skladby Stopy za obzor (2006) a souboru deníkových zápisů Jedna věta (2012). Narozen 1962 v Praze. Tamtéž vystudoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT, později pak religionistiku na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Prošel různá zaměstnání (sanitář v ústavu sociální péče a v domově důchodců, překladatel, středoškolský učitel aj.). „Vše, co se děje, je v textu Života kladeno jako fakt. Autor skutečnosti zachycované v básních pouze reflektuje: nijak nehodnotí smrt myši, nápor vichru ohýbající břízy ani čínskou těžbu zlata. Popisuje dění ve světě z nadhledu či odstupu, jako by on byl pouze pozorovatel, zatímco činitelé jsou ti druzí, ať už lidé, zvířata, nebo věci,“ napsala o jeho novince Klára Soukupová.

Zygmunt Miłoszewski: Jak zawsze – Polska
07. 07. niedziela – 19:00 – Wrocław 

urodził się w 1976 roku, polski powieściopisarz i publicysta, współautor scenariuszy filmowych i telewizyjnych, laureat Paszportu „Polityki”. Autor powieści kryminalnych i sensacyjnych, m.in. bestsellerowej trylogii kryminalnej o prokuratorze Teodorze Szackim. Jest także miłośnikiem gier komputerowych. Łączna sprzedaż książek Miłoszewskiego osiągnęła ponad milion egzemplarzy. Pod koniec 2017 roku spróbował sił w nowym gatunku i opublikował głośną powieść obyczajową Jak zawsze. Jego książki zostały przetłumaczone na szesnaście języków.

Andrei Dósa: Herbář a Facebook – Rumunsko
07. 07. neděle – 20:30 – Wrocław / 

08. 07. pondělí – 20:00 – Lvov

Básník a prozaik, překladatel z maďarštiny a angličtiny, redaktor časopisu Poesis internaţional, narozen 1985 v Brašově. Vychodil maďarskou základní školu, na rumunské univerzitě studoval ekonomii a obor nazvaný Kultruní inovace, nějaký čas pracoval ve stavebnictví jako ředitel kvality. Začínal maďarsky psanými haiku, jež redakce nakladatelství odmítala jako „poněkud dekadentní“, rumunsky publikoval čtyři básnické sbírky: Când va veni ceea ce este desăvârşit (Když nastane to, co je dokonalé); American Experience; Nada; adevăratul băiat de aur (opravdový zlatý kluk) a román Ierbar (Herbář). Styl jeho psaní ovlivňují moderní komunikační prostředky. „Facebook je možná poslední velký román lidstva, témata zůstávají stále stejná, jako kdykoli v historii, jiný je způsob, jakým píšeme.“

Tereza Semotamová: Výstřední hrdinka, nebo obecnější pocit?
07. 07. neděle – 18:30 – Львів

Překladatelka z němčiny (O. Grjasnova, J. Hermannová, M. Chobot, M. Pollack, M. Poschmannová, G. Sander, M. Stavarič ad.), publicistka, autorka rozhlasových her a spisovatelka dvou próz: Počong aneb O pinoživosti lidské existence (s J. Vítkem, 2015) a Ve skříni (2018). Narozena 1983 v Boskovicích, vystudovala scenáristiku a dramaturgii na JAMU a germanistiku na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Podle porotců Magnesie Litery prý autorčina novinka „vyjadřuje provizornost, s níž vnímá svůj život“, „odmítá stereotypy úspěchů pracovních a rodinných“, „sarkasticky odhaluje povrchnost a umělost“ a konečně „otvírá otázku, nakolik jde o výstřední a výjimečnou hrdinku a nakolik vyjadřuje obecnější životní pocit generace dnešních pětatřicátníků“.

Cătălin Dorian Florescu: Mezi dvěma kulturami 
07. 07. neděle – 20:30 – Lvov

Narozen 1967 v Temešváru, když mu bylo patnáct, emigrovali rodiče do Švýcarska a vzali jej s sebou, od té doby žije v Curychu. Na tamější univerzitě vystudoval psychologii a psychopatologii a šest let pracoval v oblasti léčby drogových závislostí. Ve čtyřiatřiceti debutoval románem Wunderzeit (Čas zázraků), ten jej vystřelil ke hvězdám a díky úspěchu se začal živit výlučně psaním. Mezinárodní uznání přišlo s románem Jacob beschließt zu lieben (Jacob se odhodlá milovat), v němž líčící osudy několika generací lotrinských přistěhovalců v rumunském Banátu. V popředí autorova zájmu je „lidská bytost, jež hledá místo, kde lze důstojně a bezpečně žít“, ústředními tématy tvorby pak migrace a život v exilu, vykořenění a hledání identity. Sám se nepovažuje za Rumuna ani za Švýcara, nýbrž za Evropana: „Doma se cítím patrně na dvou místech, a přitom nemám vlast.“ Švýcarsko mu poskytuje materiální zázemí, Rumunsko náměty k psaní.

Loading...