27. den MAČ 2023: Maria Navarro Skarangerová a Anna Cima

- Norský příběh - 27. 07. 23

Maria Navarro Skarangerová: Vycházející hvězda
27. 07. – 19.00 – Brno
28. 07. – 19.00 – Ostrava
29. 07. – 20.00 – Prešov

Narodila se v roce 1994, žije a pracuje v Oslu. Její prvotina s názvem Alle utlendinger har lukka gardiner (Všichni cizinci mají zatažené závěsy) se stala předlohou ke stejnojmennému filmu. Za druhý román Bok om sorg. Fortellingen om Nils i skogen (Kniha o zármutku. Vyprávění o Nilsovi v lese) získala Cenu Evropské unie za literaturu. Čeští čtenáři znají z překladu její další román, Napořád Emily. Jeho hrdinka na začátku příběhu otěhotní, ale přítel ji opouští a ona se stává svobodnou matkou. Kniha sleduje hrdinčin nesnadný život. Vypravěč se snaží k Emily proniknout a mít pochopení, ale zároveň se při sledování jejího života neubrání řadě předsudků. „V určitém ohledu [Emily] představuje verzi mě samé,“ uvedla autorka v rozhovoru pro internetové stránky nakladatelství Host.

Anna Cima: Nejvyšší forma zábavy
27. 07. – 20.30 – Brno
28. 07. – 19.00 – Ostrava
29. 07. – 19.00 – Prešov

Narodila se v roce 1991 v Praze. Vystudovala japonologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Žije v Japonsku. Je prozaička a překladatelka, autorka oceňovaných románů Probudím se na Šibuji (2018; Magnesia Litera pro objev roku, Cena Česká kniha, Cena Jiřího Ortena) a Vzpomínky na úhoře (2022). Na otázku Michaely Dočkalové, co ji přivedlo k psaní, odpověděla: „Touha vyprávět. Odmala jsem byla obklopená knihami, na kterých mě nejvíce bavilo rozplétat zápletku. U nás v rodině se také hodně vyprávělo. Bavilo mě poslouchat jak toho, kdo zrovna povídal, tak sledovat ty, kteří poslouchali. Vyprávění pro mě vždycky představovalo nevyšší formu zábavy, ať už jsem byla posluchač anebo sám vypravěč.“ (foto © Barbora Votavová)

Kjersti Halvorsenová: Jsem to já, kdo ti pomůže
27. 07. – 19.00 – Ostrava
28. 07. – 20.00 – Prešov

Narodila se v roce 1993, vystudovala psychologii na Univerzitě v Oslu. Debutovala v roce 2019 románem Ida tar ansvar (Ida přebírá zodpovědnost), který jí vynesl nominaci na cenu za nejlepší norskou literární prvotinu a stal se předlohou pro stejnojmenný osmidílný televizní seriál. Po něm následovala kniha Det er jeg som kan hjelpe deg (To já ti můžu pomoct), zabývající se tématy moci, závislosti, pomsty a usmíření. Protagonistou románu je psycholog Edvin. Svého nového pacienta zná už od dětství, ale zdráhá se o tom říct svým nadřízeným. Sám byl totiž ve škole terčem šikany a právě jeho nový pacient byl tím, kdo ho šikanoval. Nyní se mocenský vztah mezi oběma bývalými spolužáky obrátil.

Anna Beata Háblová: Není moc popsán
27. 07. – 19.00 – Ostrava

Narozena 1983 v Praze. Absolvovala Fakultu architektury ČVUT. Historička architektury, urbanistka, básnířka a prozaička. Vydala básnické sbírky Kry (2013), Rýhy (2015), Nevypínejte (2018), O mé závislosti nikomu neříkej (2020) a novelu Směna (2022). Dále publikovala odborné knihy Města zdí: Život a smrt obchodních center (2017) a Nemísta měst: Opomíjená, pomíjivá a míjená místa měst (2019). Za svou práci získala dlouhou řadu cen, například Cena Molabu v soutěži Revit Open (2007). V rozhlasovém pořadu Záložka se autorka ohledně své první prózy nechala slyšet: „Přišlo mi, že umělecký svět není literárně moc popsán, minimálně ze současného pohledu. A zajímavé je to, že jsem po dopsání Směny sama začala malovat.“

Erik Jakub Groch: Poézia
27. 07. – 19.00 – Prešov

Narodil sa v Košiciach. Patrí k najdôležitejším postavám súčasnej slovenskej poézie. Do roku 1989 pôsobil v okruhu košického literárneho, výtvarného a intelektuálneho undergroundu. Od deväťdesiatych rokov pracuje ako redaktor, editor a grafický dizajnér. Ako básnik knižne debutoval v roku 1989 zbierkou Súkromné hodiny smútku. Je aj autorom viacerých kníh pre deti, napríklad rozprávkovej knihy Tuláčik a Klára (2002) a komiksu Šlabikár päťmestia (2013). Za svoju poslednú básnickú zbierku viety (2021) získal Cenu Dominika Tatarku. Žije v Uloži pri Levoči.

Simon Stranger: V domě zla
27. 07. – 20.00 – Prešov

Když se dozvěděl, že blízcí příbuzní jeho ženy žili v někdejším sídle Henryho Rinnana a jeho bandy, tedy v domě, ve kterém dvojitý agent na popud nacistů vraždil své spoluobčany, rozhodl se příběh nejnenáviděnější postavy norských dějin a jeho obětí stvárnit literárně. Román o holokaustu a nezměrné touze přežít vyšel také česky jako Lexikon světla a tmy. Díky zručnému spojení historických faktů a fikce se mu podařilo ukázat, jak tytéž historické okolnosti plodí v jedněch zlo a ve druhých odvahu. Autor se narodil v roce 1976, kromě románů píše také knihy pro děti.