Vlad Zografi: Pocity jsou vedlejšími účinky života

- Rumunská čítanka - 04. 01. 21

Dramatik, prozaik, esejista a překladatel Vlad Zografi se narodil v roce 1960 v Bukurešti. Absolvoval Fyzikální fakulty Bukurešťské univerzity, doktorát z jaderné fyziky získal v Paříži. Před vědeckou kariérou dal přednost práci se slovem v bukurešťském nakladatelství Humanitas: 

„Rumunštinu cítím jako vnitřní orgán, který nelze transplantovat,“ říká. Do povědomí se zapsal v roce 1995 divadelní hrou Petru sau Petele din soare (Petr aneb Skvrny na slunci), v níž je mu návštěva cara Petra I. v Paříži záminkou k meditaci o protikladu Východu a Západu. 

V prozaických dílech s oblibou zpracovává téma mravního úpadku, přitahují ho postavy nepřizpůsobivých intelektuálů a ztroskotanců, jako je tomu v polyfonním románu Efecte secundare ale vieţii (Vedlejší účinky života) či v próze Şapte Octombrie (Sedmý říjen), jehož protagonista pokorně přiznává: „Narodil jsem se bez záručního listu a návodu k použití.“ 

V češtině autorovi vyšel román Vedlejší účinky života. “Půlku života jsem prožil v komunismu, půlku žiju v něčem těžko definovatelném. Studoval bych radši filozofii, ne fyziku, ale filozofie tehdy znamenala marxismus. Spousta mých generačních druhů si vybrala vědecká studia, aby si udrželi odstup od ideologických tlaků, aby byli aspoň na intelektuální úrovni na komunismu nezávislí,” vysvětlil v Lidových novinách, proč nevystudoval nějaký humanitní obor. 

“To, že nemůžu dělat nic jiného než psát, jsem pochopil v šestnácti letech, když jsem si přečetl Dostojevského. Byl to šok a následovaly další šoky: Kafka, Shakespeare, Cervantes. Během dospívání jsem toho hodně přečetl a začal jsem psát povídky. Teprve pak jsem vystudoval fyziku. Ale pořád jsem myslel na psaní,” uvedl. 

V rozhovoru s Radimem Kopáčem také popsal radost s vydáním své české prvotiny. “To, že mi Vedlejší účinky života vycházejí v češtině, mě těší víc, než si dovedete představit. Je to polyfonní román: zaznívají v něm čtyři hlasy, mezi nimi i hlas autisty, člověka, který pohlíží na svět jinak, než jsme zvyklí. V románu se dále objevují úryvky z projevu jednoho matematika, přijímaného do Rumunské akademie. Právě pro něj jsou pocity jen „vedlejšími účinky“ organizované hmoty, života,” doplnil. 

Popsal i současný život v Rumunsku. “Jediná dobrá věc je svoboda. Ta je mimořádně důležitá – aspoň pro mě. I dnes znovu prožívám pocit svobody, který jsem měl jednadvacátého prosince 1989, kdy jsem vyrazil do ulic provolávat: „Pryč s Ceauşeskem! Pryč s komunismem!“ 

Loading...