Petr Hruška: MAČ je dobrý zápas

- MAČ 2020 - 16. 11. 20

Petr Hruška se narodil v roce 1964 v Ostravě. Vystudoval Vysokou školu báňskou (úprava nerostných surovin) a Filozofickou fakultu na Ostravské univerzitě a Masarykově univerzitě v Brně (česká literatura a literární věda). Napsal sedm básnických sbírek (prvotina Obývací nepokoje, 1995; nejnověji Nikde není řečeno, 2018). Laureát Státní ceny za literaturu pro rok 2013.

Věnuje se literární historii (monografie básníků Karla Šiktance a Ivana Wernische), pracuje v Ústavu pro českou literaturu AV ČR, vyučuje na vysokých školách. K vydání připravil třídílné spisy Jana Balabána. V roce 2015 se přihlásil o slovo deníkovou Jednou větou. Jeho poslední knihou je publicistika sebraná do svazku V závalu (Revolver Revue, 2020).

"MAČ Tedy zápas, jak tvrdí slovník cizích slov. Jestli v případě MAČe, který pořádají Větrné mlýny, jde o nějaký zápas, pak o zápas spisovatele, aby jeho dílo nezůstalo jen slovníkem cizích slov. Aby oslovilo posluchače a stalo se důvěrnou rozmluvou s obsahem, směřovaným od někoho k někomu - neboť na to někdy zejména básně zapomínají. Že jsou přes všechno to niterné a intimní především odhodláním člověka mluvit k jinému člověku, doručit mu vzka," napsal básník o literárním maratonu.

"Veřejné čtení je k tomuto základnímu rozměru vrací, upozorňuje na něj především autora samotného. A proto mám veřejná čtení rád. Čtu-li svou báseň někomu jinému, mohu někdy dobře zaslechnout, zda ten můj text „umí mluvit". Zda je v něm přítomen směr ke druhému nebo zda zůstává jen samomluvou. O tom nerozhoduje ani tak ohlas publika, spíš to, jak mi náhle má vlastní slova lezou do huby... Není v tom žádná mystika, je to prosté a každý si to může vyzkoušet: napište něco pro vás opravdu důležitého, pak to přečtěte sobě a pak to přečtěte někomu jinému. Budete-li dostatečně pozorní, jistě pocítíte, jak text pokaždé vyzní jinak, jak se jeho významy nepatrně pohnou, znejistí nebo naopak stvrdí. Prostá přítomnost jiného člověka dělá se slovy divy."

"MAČ. Možnost během jediného měsíce vidět, slyšet a uvědomovat si, jak nesmírné jsou rozdíly nejen mezi jednotlivými autorskými poetikami nebo kvalitami děl, ale jak nesmírné jsou rozdíly mezi jednotlivými autory. Když je člověk v roli moderátora (což bývá i můj případ), který vystupující uvádí, klade jim otázky a jinak je opečovává, má nedocenitelnou možnost - vidět ty lidi zblízka nejenom při čtení, ale i před ním a po něm. Každý se před čtením nějak jinak „drží futer", neboť si právě znovu uvědomuje, že to, co má přijít, nebude žádná maličkost. Každý je po čtení nějak jinak křehký, protože právě skončil jeho pokus být druhým blízko a výsledek je vždycky nejistý. Hodně se mluví i mlčí, někdy pije, někdy hádá nebo seznamuje, někdy směje, ale viděl jsem i slzy. MAČ je dobrý zápas."