Ondřej Buddeus: Kdo dělá svobodný zenový zevling?

- Poezie - 18. 09. 19

Básník a překladatel Ondřej Buddeus se narodil v roce 1984 v Praze. Vystudoval  skandinavistiku na Filozofické fakultě Kalrovy univerzity. Od roku 2011 publikoval řadu knižních projektů – od básnické sbírky, přes konceptuální/kolaborativní projekt a post-operní partituru, literární design až po dětskou knihu. Jeho texty byly přeloženy do řady jazyků.

Je spolukurátorem projektu DISPLEJ.eu (2014), platformy pro současnou poezii z Čech, Německa a Slovenska. Byl také jedním z editorů knihy Třídit slova. Literatura a konceptuální tendence 1949 – 2015 (tranzit.cz, 2016).

Vydal tituly Orangutan v zajetí má sklony k obezitě (2011), 55 007 znaků včetně mezer (2011), Rorýsy (2012, Cena Jiřího Ortena), a me (2012/2014, www.a-me.info), Hlava v hlavě (2013, Magnesia Litera a Nejkrásnější česká kniha) a diáře 365+1 román (2015) a zima, jaro, léto, podzim… a zima (2016) a Zóna (2016).

Byl šéfredaktorem časopisu Psí víno. Překládá z němčiny a norštiny. V časopise Kloaka o jeho debutu napsali: „Buddeusov debut je nepochybne osviežením českej literárnej scény. Vychádza síce z bohatej tradície naratívnej poézie, ktorá sa často vybíja v uvravenej sebaľútosti a moralizátorstve, ale Buddeus z nej takmer výhradne čerpá len jej lepšiu stránku – dynamiku a komunikatívnosť.“

Sbírka Zóna zase podle literárních publicistů nemá tradiční knižní formát, v jejich deskách jsou pouze volně vložené listy, na kterých je z jedné strany báseň a z té druhé fotka věžáku. „Nahrává to tomu, že do sbírky vnikne naprosto organický nepořádek. Každá sada by tak měla být jedinečná,“ vysvětlil na Rádiu Wawe Buddeus.

Básník v knize předvedl svůj tradiční rejstřík, do nějž vkládá ozvuky současnosti. „Za posledních pět, osm, deset let jsme se ocitli v úplně nové mediální situaci. Tím se proměnil i způsob, jakým používáme jazyk. A protože jazyk a psaní je doslovné myšlení, proměnil se i způsob, jakým myslíme. Všichni si stěžují, jak jsou nesoustředění, řeší moc věcí najednou – snažíme se o multitasking naprosto banálních i bytostně důležitých témat,“ poznamenal autor. „Možná je to nějaká utopická snaha najít jakousi kontrolu nad tím bordelem, který člověku neustále lítá v hlavě.“

Podle Buddeuse lidé dnes nejsou schopni přijímat informace. „Jsme v situaci, kdy je každé prázdné místo zaplněné. Když čekáš na tramvaj, všichni se koukají na Facebook, znovu a znovu si zaplňují hlavu dalšími a dalšími informacemi a podněty. Kdo dělá svobodný zenový zevling? Na tu defragmentaci není kdy, protože si ji nedovolíš,“ naznačil autor.

Loading...