Olga Stehlíková se narodila v roce 1977 v Příbrami. Vystudovala bohemistiku a lingvistiku na Univerzitě Karlově. Je známá jako publicistka, redaktorka, editorka, básnířka, autorka knížek pro děti a mládež. Z angličtiny přeložila knihu Kasii Dudziuk Hravé kreslení krok za krokem (2017). 

Vydala mimo jiné tituly Týdny (2014) a její poetický debut hned získal ocenění Magnesia Litera v roce 2015, Vejce / Eggs (2017), Za lyrický subjekt (2018; s M. Ohniskem), Vykřičník jako stožár (2018), Kluci netančej! (2019), Kařut & Řabach (2019) a O čem mluví Matka, když mlčí (2019).  

O její sbírce z roku 2019 Libor Staněk napsal, že „Básnířka svůj hlas propůjčuje planetě Zemi, kterou přitom pojímá podobně jako filosof Lukáš Likavčan ve své aktuální knize Úvod do srovnávací planetologie…“ 

V roce 2017 se v anketě Tvárnice stala kritičkou roku a při té příležitosti ji Milan Ohnisko vyzpovídal. "Nejsem kritik, kritik žádného roku, jsem letitá literární publicistka, řekněme, ale ještě spíš bych se označila za literární pozorovatelku a zahradnici," uvedla na začátku rozhovoru autorka. 

Jako autorka knih pro děti popisuje i svět dětí. "Děti umějí na jednu stranu snadno akceptovat věci, s jejichž přijetím mají problémy i dospělí, na stranu druhou jsou pod silným vlivem většiny: v dětském kolektivu mnoho prostoru pro „divnost“ není. Je myslím dobré děti vést k tomu, že to, co je jiné, není nutně špatné. Že „divnost“ může být cenná, že se za ni nemusejí stydět, skrývat ji nebo se kvůli ní chovat nesnášenlivě k ostatním." 

V literárním společenství se o Stehlíkové mluví jako o zahradnici literatury. "Především jistou péčí, kterou literatuře taková zahradnice prokazuje. To kritička sama o sobě provozovat nemusí. Já se nejen snažím literaturu reflektovat recenzemi, ale také coby nakladatelská redaktorka pracuji na tom, aby vycházely nové rukopisy, především básnické," uvedla v jednom rozhovoru. 

Zhusta pracuje na textech jiných autorů. „Hrozně ráda obcuji s texty, práce na nich mě povznáší a těší. Jsem vděčný čtenář a snažím se být i nezaujatý kritik. Každému textu, i když se tváří hotově, se dá pomoci. Práce na nich navíc posouvá i mě,” svěřila se na vltavské Vizitce. 

Tam promluvila také o psaní s básníkem Milanem Ohniskem, s nímž vydali knihu Za lyrický subjekt, který vyšel pod pseudonymem Jaroslava Oválská. „Do napsaného jsme si navzájem nezasahovali,“ prozradila Stehlíková. „Někdo nahozený příběh předělal, rozvinul. Občas jsme z příběhu vybočili, jsou tam trhliny. Mně se ale líbí, že je to příběh o lidech, i když divných.“  

V rozhovoru s Markétou Kaňkovou popisovala, jak nad zkouší do mobilu zachytit nápady na básně, nebo proč měla potřebu vydat velice specifickou sbírku vejce/eggs, kterou hudebně doprovodil muzikant Tomáš Braun. 

Komentáře z Facebooku

Pro správné fungování komentářů je třeba být přihlášen k Facebooku.