Miluše Juříčková: Norská literatura v srdci Evropy

- Norský příběh - 07. 11. 23

„Norsko bylo čestným hostem Měsíce autorského čtení v Česku a na Slovensku v červenci 2023. Festival s norskými hosty měl obrovský úspěch, široký dosah v tisku a nabídl řadu znamenitých akcí,“ popsala norským médiím překladatelka a moderátorka Miluše Juříčková.

Norská literatura zanechala za posledních 150 let významnou stopu v českém umění a kultuře. Knut Hamsun a Arne Garborg se četli již v 80. letech 19. století (poslední jmenovaný v němčině) a dnes najdete přes 1 600 norských titulů přeložených do češtiny, včetně románů, poezie, dramatu a literatury faktu.

Proč tento enormní zájem?

Vysvětlení by mohlo být složené: touha po romantické pohádce, přitažlivost kriminálních příběhů a zájem například o poetické prózy o norské přírodě. V červenci mohli čeští a slovenští čtenáři zažít něco opravdu jedinečného. Setkali jsme se s 31 norskými autory na jevišti Měsíce autorského čtení, kde bylo Norsko čestným hostem. Mezi autory byly ženy a muži, nové hlasy a žijící klasici. Ve většině případů byly akce plné lidí, i když venkovní teplota přesahovala 30 stupňů.

Je zřejmé, že významnou roli sehrály profesionální tlumočnice Marta Bartošková a Daniela Mrázová, obě původem z vysokých škol v Brně a v Praze. Významní byli i moderátoři. Sama jsem měla tu čest moderovat dva večery s autory, které jsem překládala a dobře znala, čehož jsem si velmi vážila. Navíc jsem moderovala dva autory, se kterými jsem se dosud nesetkala, a i když jsem jejich autorství dobře znala, bylo krásné je poznat i jako lidi.

Ohlasy v tisku

Autoři, kteří přijali pozvání na měsíc červenec, to udělali možná s jistou skepsí. Pravděpodobně je překvapilo, že se festival výrazněji tiskl v českých a slovenských médiích, včetně rádia a televize. A nejen to; každý den stála na autory dlouhá fronta diváků všech věkových kategorií, kteří chtěli získat podpis nebo je jen pozdravit a poděkovat za večerní představení.

Mnozí chtěli vidět Daga Solstada a několik, se kterými jsem mluvila, bylo fascinováno způsobem, jakým Kjartan Fløgstad formuloval své odpovědi. Téměř každý večer byly plánované časy vystoupení posunuty kvůli řadě dotazů z publika. Åsne Seierstad neměla čas číst ze své knihy, protože rozhovor byl tak dynamický. Zajímavé setkání bylo také s Vigdis Hjorth, která předložila několik přesvědčivých argumentů s ohledem na dobře známou debatu o autofikci.

Humor, šarm a poselství

Zdálo se mi, že publikum bylo staženo humorem, šarmem a poselstvím autorů, bez ohledu na to, zda byly jejich knihy přeloženy do češtiny, např. Bjarte Breiteig, Hanne Ørstavik nebo Nina F. Grünfeld, nebo zda byly přeloženy ukázky pro tyto příležitosti, jako Alexander Fallo, Kjersti Anfinnsen, M. Seppola Simonsen a Lotta Elstad.

Proč byl zájem o norskou literaturu tak enormní? Odpovědi jsou pro mě stále hádankou, ale letos v létě jsem toho byl rozhodně svědkem – přímo v srdci Evropy.

Miluše Juříčková
působí jako docentka na Katedře germanistiky, nordistiky a nederlandistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Překládá znorštiny do češtiny a za dlouholetou práci jí byla v roce 2017 udělena medaile norského krále za zásluhy.