Jednou z hvězd maďarských hostí na letošním klání Měsíc autorského čtení byla Krisztina Tóthová, jejíž tři knihy znají i tuzemští čtenáři: Čárový kód (2011), Akvárium (2014) a Dívka, která nemluvila (2018). Přestože nyní patří k největším literárkám v zemi po roce 1989, psaním se zprvu neživila. "Patnáct let jsem provozovala dílnu na výrobu skleněných vitráží, i když současně s tím jsem neustále psala. Ta práce s barevnými výplněmi oken mi přinesla hodně radosti, protože konstruování struktur, schopnost vytvořit promyšlenou architekturu, to se dá dobře využít i při psaní románu," sdělila Radimovi Kpáčovi v Literárních novinách.

O současném Maďarsku mluví jako o zemi uzavřené do sebe - "... místo aby se snažila vytvořit budoucnost, ve které se dá žít, zahalila se do mlhy falešných historických nostalgií a vyplýtvala i ty reálné zdroje, které měla a z kterých mohla získat sílu."

"Já mám svoji zemi ráda, nikdy jsem z ní nechtěla odejít, ale dnes mám často takový pocit, že ta přidušená atmosféra, beznaděj z nezměnitelnosti věcí, apatie, nemohoucnost intelektuálů – to vše jsou pro mě jevy povědomé, ba až příliš známé. Změna politického zřízení nepřinesla to, v co jsme my, tenkrát mladí, doufali. Mezitím uplynula podstatná část našeho života a dnes už se v ničem nelze vymlouvat na nedostatek času. Opravdová změna se nekonala, dodnes například nebyl přijat lustrační zákon. Nový systém byl vybudován na blatech, na zrádné bažinaté půdě, ze které dodnes vyrážejí na povrch páchnoucí tajemství, dříve skrytá v hlubinách; minulost prosakuje z půdy, vypařuje se a my ty páry vdechujeme…"

Autorka v rozhovoru nabídla také svůj pohled na českou republiku dnešních dní. "Při svém posledním pobytu v Praze před dvěma lety jsem viděla velice markantní rozdíly třeba ve stavu vozovek, v oblékání lidí, v tom, jak se pečuje o budovy. Vlastně takřka ve všech oblastech. Ale aby se člověk cítil aspoň trochu doma, i u vás se v posledních letech slibně rozmohla korupce, nemůžete si stěžovat na nedostatek rasismu, nacionalismu, ba ani xenofobie. Tedy jsou věci, v nichž stojíme na téže příčce pomyslného žebříčku. A co se skrývá kdesi v hloubce, v neproniknutelných tmách za hospodářskými výsledky, to by nám asi mohl prozradit jedině Krteček…"

Komentáře z Facebooku

Pro správné fungování komentářů je třeba být přihlášen k Facebooku.