Když někdo mluví o pravdě a lásce, může to taky myslet zcela vážně

- Próza 16 - 02. 10. 18

Marek Šindelka se narodil v roce 1984 v Poličce a rozšířil tak plejádu tamních slavných rodáků. Poměrně rychle a snadno oslovil tuzemská média, která kolem mladých literátů mnoho kroužit nedokážou. Asi to bylo jeho vybraným autorským vkusem.

Šindelka vystudoval kulturologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a scenáristiku na FAMU. Debutoval sbírkou poezie Strychnin a jiné básně (2005), za níž získal Cenu Jiřího Ortena v roce 2006.

Následovaly prózy Chyba (2008), Zůstaňte s námi (2011), která získala Magnesii Literu za prózu v roce 2012. Další kniha vyšla pod názvem Mapa Anny (2014) a Únava materiálu (2016) a opět přišla Magnesia Litera za prózu v roce 2017. Jeho románová prvotina vyšla letos i v němčině, slavnostní uvedení spolu s autorským čtením se konalo v Berlíně 24. září. 

„Básnické vidění se neztratilo, ale ,luxusní problémy‘ Evropanů vystřídal boj o přežití, a tak je tu místo ornamentálnosti návrat ke strohému vyprávění. Hrdina knihy přeskočí plot detenčního ústavu a utíká zimní krajinou,“ napsal o autorově novele Jonáš Zbořil. 

A stranou nezůstal ani recenzní nestor tuzemské kultury Jan Rejžek, který v Lidových novinách o Šindelkovi napsal: „Nadchl mě souborem osmi povídek a novel Zůstaňte s námi, který právě vydal Odeon, z nichž je nejlepší titulní, se sarkasticky zachyceným prostředím rautů celebrit, kde se řeřavě líčí dávno odumřelý vztah televizního čteče zpráv. Odporem k establishmentu má Šindelka blízko k proslulému cynikovi Michelu Houellebecqovi a bravurně líčí zejména plkání svých antihrdinů s vyprázdněnými životy.“

Ač je Marek Šindelka jakýmsi „princem“ současné mladé generace literátů, jako generační autor se necítí. „Moc nevěřím na nějakou generační literaturu. Spisovatelé, se kterými se cítím spřízněný, jsou buď po smrti, nebo – až na drobné výjimky – o celé dekády starší,“ prozradil v rozhovoru Lidovým novinám.

„Zvlášť v poslední době je znát, že mladí lidé jsou dnes daleko citlivější na společenské problémy a jsou schopni na ně reagovat,“ doplnil svou úvahu v další odpovědi.

I Marek Šindelka ve svých dílech reflektuje podivnost doby, změnu ve společnosti a hlavně politický zvěřinec, který se ujal vlády. „Celá politika je patetická a plná frází, na to si všichni zvykli, ale jediný Havel dokázal, že ta rétorika nemusí být vždy nutně dutá, že když někdo mluví o pravdě a lásce, může to taky myslet zcela vážně, což řadu lidí samozřejmě dodnes znepokojuje,“ řekl v rozhovoru.

Loading...