Kurátorka, prozaička, publicistka, ale i pořadatelka mnoha kulturních aktivit. Autorka Žítkovských bohyň: Kateřina Tučková. Na začátku čtení v Brně roku 2012 se nechala uvést folklórním souborem Čečera ze Žítkové a ze Starého Hrozenkova. Autorské čtení se odehrálo i s fotodokumentací. „Vyfocené bohyně vypadaly nějak takto," okomentovala jeden z obrázků.

„Bohyně byly ženy, které se zabývaly léčením a pomáháním lidem. Podle sousedů poznaly jen od pohledu, co člověku je, prý dokázaly i věštit a chodilo se k nim i pro milostné rady, jednalo se o tazebné milostné zaříkávání,“ shrnula autorka v úvodní přednášce k tématu knihy.  

Tučková je v roce 2012 autorkou monografie spisovatelky Věra Sládková (2009) a tří próz: Montespaniáda (2006), Vyhnání Gerty Schnirch (2010) a Žítkovské bohyně (2012).

Poslední titul vybavil nakladatel anotací: „Fascinující příběh o ženské duši, magii a zasuté části naší historie. Vysoko v kopcích Bílých Karpat žily odedávna ženy obdařené výjimečnými schopnostmi. Uměly léčit a pomáhat s kdejakým trápením, uměly poradit v nesnázích a také prý viděly do budoucnosti. Říkalo se jim bohyně…“

A její Źítkovské bohyně se už dočkaly i divadelního uvedení ve Zlíně, kde se staly hitem sezony. Tamní tým vedl režisér Dodo Gombár. „Všechny ty postavy se mnou žily na papíře tři roky, co jsem knihu psala. Teď ožily opravdu. Jsem dojatá, bylo to fantastické,“ uvedla po premiéře autorka.

„Bohyně provozovaly nejenom bílou magii, ale i černou magii," dokumentovala Tučková zmínkou o policejní zprávě. „Jeden dotyčný, kterého ženy zaříkávaly, zemřel,“ uvedla Tučková. „Žítkovské bohyně byly milovány i haněny, lidé mi vyprávěli, jak jim pomohly a vyléčily je, komunisté o nich přitom říkali, že to byly tmářky a šarlatánky,“ líčila Tučková.

Čtenáři se ptali i na téma mužů na Kopanicích. „Ti muži tam hráli malou roli, většinou nebyli ani živitelé té rodiny, protože bohyně vydělávaly to svou prací. Jeden muž, který měl jejich schopnosti, byl božec a ten prý byl specialista na zaříkávání počasí.“

Kopanice Ke Kopanicím patří pět obcí – Starý Hrozenkov, Vyškovec, Žítková, Vápenice a Lopeník. Charakterizují ji těžce dostupná políčka na strmých svazích, které mohli místní lidé obdělávat pouze motykou, proto je nazývali Kopaničáři a podle nich se oblasti říká Kopanice. Největším bohatstvím moravských Kopanic je nádherný krajinný ráz, dochované zbytky tradičních řemesel a folkloru. Kopanice byly osídleny ve druhé polovině 18. století, kdy dorazili první osadníci z Uher.

Komentáře z Facebooku

Pro správné fungování komentářů je třeba být přihlášen k Facebooku.