Hubert Klimko-Dobrzaniecki: Příběh o malém počtu slov a prostoru mezi nimi

- Novinka - 23. 05. 19

Hubert Klimko-Dobrzaniecki se na rodil v roce 1967 a je dobrodruh, spisovatel, básník, scénárista a překladatel. Živil také jako barman, dělník nebo ošetřovatel. Krátce byl novicem v klášteře pallotinů, kde začal psát poezii.

Vystudoval teologii a filozofii v Polsku a islandskou filologii v Reykjavíku. Na Islandu strávil deset let a výsledkem je jeho „islandský diptych“. Cestoval a pracoval po celém světě, navštívil například Čínu nebo Vietnam, v současné době žije ve Vídni.

Debutoval sbírkou povídek, jež — stejně jako jeho další prózy — balancuje na hraně autobiografie a fikce. Do češtiny byla přeložena Dobrzanieckého novela Samotność (Samota, 2015), ironický a sebestředný monolog Bruna Stressmeyera, který nesnáší všechny a všechno a dokáže to také velmi vtipně a jízlivě vyjádřit.

Nyní Větrné mlýny vydávají jeho knihu Blázen. „Dentista Tannenbaum si otevřel řeznictví, fotograf Agapito ukradl zebru, profesor Leon emigroval na rogale do Broumova a v Bieltexu se zjevila Matička přesvatá…“ zní anotace vydavatelů.

„Poovídky Klimka-Dobrzanieckého vyprávějí o lidech z dolnoslezského města Bielawa, z kraje při polsko-českých hranicích, kde bylo tak snadné stát se bláznem. Po staletí tu nežili Poláci, Češi ani Němci, ale Naši a mluvilo se „po naszym“. Dvacáté století však staré pořádky postavilo na hlavu. Češi se uzavřeli na druhé straně hor, místo odsunutých Němců přišli Poláci z východu, Ukrajinci i Řekové a snažili se po svém přežívat v podmínkách reálného socialismu. Sám autor, rodák a jeden z těch smutných bláznů, jako by psal kroniku tohoto koutu Slezska, své „Slezské písně“ naruby.“

Spisovatel napsal i knihu pro děti: Bangsi. Je o ledním medvědovi, který ztratí mámu, ale najde spoustu kamarádů. „Bangsi islandsky znamená myšna. V knihe jsme chtěl popsat pocti nekonečného prostoru, širého nebe a volných plání. Protože když se vypráví příběh o malém počtu slov, tehdy je možné i cítit prostor mezi nimi. A o to mi šlo,“ popsal v jednom rozhovoru.

„Myslím si, že není důležité, pro koho se kniha píše, co se týče věku, ale jde zejména o to, aby byla knížka dobrá a zajímavě napsaná. A věty mohou být dlouhé nebo krátké, důležité je, aby byli srozumiteľné.‘

Loading...