Simona Popescu: Nadskutečnost – Rumunsko
05. 07. pátek – 19:00 – Brno
06. 07. sobota – 19:00 – Košice
07. 07. neděle – 19:00 – Ostrava
08. 07. pondělí – 20:30 – Wrocław
09. 07. úterý – 20:00 – Львів

Básnířka, prozaička, esejistka narozena 1965. Absolvovala Filozofickou fakultu Bukurešťské univerzity, dnes tu působí jako docentka na Katedře rumunské literatury. Své první tři sbírky básní z devadesátých let shrnula v autorské antologii Juventus și alte poeme (Juventus a jiné básně). Aby přiblížila poezii studentům, vydala básnickou knihu Lucrări în verde. Pledoaria mea pentru poezie (Zelené práce. Má obhajoba poezie). Autorka autobiografické prózy Exuvii (Svlečené kůže). Okouzlil ji surrealismus, cítí spřízněnost se spisovatelem Gellu Naumem, jež je klíčovou osobností rumunského surrealistického hnutí, věnovala mu dvě esejistické knihy: Salvarea speciei. Despre suprarealism și Gellu Naum (Záchrana druhu. O surrealismu a Gellu Naumovi),Clava. Critificțiune cu Gellu Naum (Clava. Kritifikce s Gellu Naumem) a připravila kritické vydání jeho díla. „Surrealisté jsou velmi vnímaví vůči poezii běžného světa. I toho, který nevidíme. Ona existuje!,“ říká.

Pavel Kolmačka: Smrt myši, nápor vichru – Česko
05. 07. pátek – 20:30 – Brno
06. 07. sobota – 18:00 – Košice
07. 07. neděle – 20:30 – Ostrava
08. 07. pondělí – 19:00 – Wrocław
09. 07. úterý – 18:30 – Львів

Autor pěti sbírek spirituální poezie (prvotina Vlál za mnou směšný šos, 1994, naposledy Život lidí, zvířat, rostlin, včel, 2018), románové skladby Stopy za obzor (2006) a souboru deníkových zápisů Jedna věta (2012). Narozen 1962 v Praze. Tamtéž vystudoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT, později pak religionistiku na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Prošel různá zaměstnání (sanitář v ústavu sociální péče a v domově důchodců, překladatel, středoškolský učitel aj.). „Vše, co se děje, je v textu Života kladeno jako fakt. Autor skutečnosti zachycované v básních pouze reflektuje: nijak nehodnotí smrt myši, nápor vichru ohýbající břízy ani čínskou těžbu zlata. Popisuje dění ve světě z nadhledu či odstupu, jako by on byl pouze pozorovatel, zatímco činitelé jsou ti druzí, ať už lidé, zvířata, nebo věci,“ napsala o jeho novince Klára Soukupová.

Slavomír Szabó: Pravé orechové – Slovensko
05. 07. piatok – 18:00 – Košice

Spisovateľ, autor rozhlasových hier, novinár, zberateľ ľudových povestí. Narodil sa v roku 1964. Pôsobí v literárnej spoločnosti Pravé orechové, ktorá sa venuje najmä tvorbe poviedok, ale nie celkom tradičným spôsobom. Príbehy nevznikajú na základe vlastnej inšpirácie autorov, ale zbieraním reálnych a tradovaných príbehov. Slavomír Szabó je autorom vyše dvesto poviedok uverejnených v rôznych novinách a časopisoch na Slovensku aj v Česku. Je autorom a spoluautorom všetkých kníh z dielne Literárnej spoločnosti Pravé orechové, napríklad súboru Čečejovské poviedky alebo poviedkového bedekru Krajina príbehov: Slovenský Kras.

Andrei Dósa: Herbář a Facebook – Rumunsko
05. 07. pátek – 19:00 – Košice 
06. 07. sobota – 19:00 – Ostrava 
07. 07. neděle – 20:30 – Wrocław / 
08. 07. pondělí – 20:00 – Львів

Básník a prozaik, překladatel z maďarštiny a angličtiny, redaktor časopisu Poesis internaţional, narozen 1985 v Brašově. Vychodil maďarskou základní školu, na rumunské univerzitě studoval ekonomii a obor nazvaný Kultruní inovace, nějaký čas pracoval ve stavebnictví jako ředitel kvality. Začínal maďarsky psanými haiku, jež redakce nakladatelství odmítala jako „poněkud dekadentní“, rumunsky publikoval čtyři básnické sbírky: Când va veni ceea ce este desăvârşit (Když nastane to, co je dokonalé); American Experience; Nada; adevăratul băiat de aur (opravdový zlatý kluk) a román Ierbar (Herbář). Styl jeho psaní ovlivňují moderní komunikační prostředky. „Facebook je možná poslední velký román lidstva, témata zůstávají stále stejná, jako kdykoli v historii, jiný je způsob, jakým píšeme.“

Cătălin Dorian Florescu: Mezi dvěma kulturami 
05. 07. pátek – 19:00 – Ostrava 
06. 07. sobota – 20:30 – Wrocław  
07. 07. neděle – 20:30 – Lvov

Narozen 1967 v Temešváru, když mu bylo patnáct, emigrovali rodiče do Švýcarska a vzali jej s sebou, od té doby žije v Curychu. Na tamější univerzitě vystudoval psychologii a psychopatologii a šest let pracoval v oblasti léčby drogových závislostí. Ve čtyřiatřiceti debutoval románem Wunderzeit (Čas zázraků), ten jej vystřelil ke hvězdám a díky úspěchu se začal živit výlučně psaním. Mezinárodní uznání přišlo s románem Jacob beschließt zu lieben (Jacob se odhodlá milovat), v němž líčící osudy několika generací lotrinských přistěhovalců v rumunském Banátu. V popředí autorova zájmu je „lidská bytost, jež hledá místo, kde lze důstojně a bezpečně žít“, ústředními tématy tvorby pak migrace a život v exilu, vykořenění a hledání identity. Sám se nepovažuje za Rumuna ani za Švýcara, nýbrž za Evropana: „Doma se cítím patrně na dvou místech, a přitom nemám vlast.“ Švýcarsko mu poskytuje materiální zázemí, Rumunsko náměty k psaní.

Tereza Semotamová: Výstřední hrdinka, nebo obecnější pocit?
05. 07. pátek – 20:30 – Ostrava 
06. 07. sobota – 19:00 – Wrocław 

Překladatelka z němčiny (O. Grjasnova, J. Hermannová, M. Chobot, M. Pollack, M. Poschmannová, G. Sander, M. Stavarič ad.), publicistka, autorka rozhlasových her a spisovatelka dvou próz: Počong aneb O pinoživosti lidské existence (s J. Vítkem, 2015) a Ve skříni (2018). Narozena 1983 v Boskovicích, vystudovala scenáristiku a dramaturgii na JAMU a germanistiku na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Podle porotců Magnesie Litery prý autorčina novinka „vyjadřuje provizornost, s níž vnímá svůj život“, „odmítá stereotypy úspěchů pracovních a rodinných“, „sarkasticky odhaluje povrchnost a umělost“ a konečně „otvírá otázku, nakolik jde o výstřední a výjimečnou hrdinku a nakolik vyjadřuje obecnější životní pocit generace dnešních pětatřicátníků“.

Łukasz Zawada: Dziennik sztucznej inteligencji – Polska
05. 07. – 19:00 – Wrocław

rocznik 1984, z wykształcenia polonista, studiował na Uniwersytecie Warszawskim. W swojej twórczości prozatorskiej łączy fikcję, nauki ścisłe i popkulturę. W 2018 roku ukazał się jego debiut literacki Fragmenty dziennika SI, za który otrzymał nominację do Paszportu „Polityki” oraz Nagrody Literackiej im. Witolda Gombrowicza. To satyra na powszechne oczekiwania wobec technologicznego postępu, a tytułowa SI to sztuczna inteligencja. Opublikował także miniaturę literacką Tezeusz, czyli zbiór tez czy aksjomatów do traktatu o czymkolwiek, na przykład o sztuce, na przykład o malarstwie. Zwolennik weganizmu i rozszerzenia praw zwierząt.

Dumitru Crudu: Ironický stenograf z Moldávie
05. 07. pátek – 20:30 – Wrocław 
06. 07. sobota – 20:30 – Lvov

Básník, prozaik, dramatik a publicistase narodil v roce 1967. Je spoluzakladatel literárního směru zvaného frakturizmus. Studoval žurnalistiku v Kišiněvě, filologii v Tbilisi a Brašově, magisterský titul získal v Sibini. V Kišiněvě pracoval pro rádio Svobodná Evropa i místní tisk. Je autorem několika nekonvenčních básnických sbírek a dramatických textů, hlavně však píše prózu - jeho románový debut Măcel în Georgia (Jatka v Gruzii) svou syrovostí a vypjatou erotičností připomíná tvorbu postmodernisty Chucka Palahniuka. Sbírka povídek Oameni din Chişinău (Lidé z Kišiněva) zase přibližuje napjaté ovzduší kolem zfalšovaných parlamentních voleb v roce 2009. Moldavská metropole je také dějištěm většiny textů povídkových knih Salutări lui Troţki (Pozdravujte Trockého) a Moartea unei veveriţe (Smrt veverky). Patří mezi nejpřekládanější moldavské spisovatele současnosti.

Adrian Cioroianu: Sic transit gloria
05. 07. pátek – 20:30 – Lvov

Historik, novinář, esejista, politik, narozen 1967 v Craiově. Vystudoval historii na Bukurešťské univerzitě, doktorát získal na Univerzitě Laval v kanadském Quebecu. Věnuje se popularizaci historie,  spolu s Lucianem Boiou patří k nejviditelnějším demytizátorům rumunských národních dějin. Působí jako docent historie na Bukurešťské univerzitě, je aktivní v politice: byl senátorem, europoslancem i ministrem zahraničí, v současnosti stálý delegát Rumunska při UNESCO v Paříži. Na základě jeho populárního televizního pořadu Pět minut historie vznikla dvoudílná kniha Cea mai frumoasă poveste (Nejkrásnější příběh), napsal řadu dalších knih, mj. Pe umerii lui Marx. O introducere în istoria comunismului românesc (Na ramenou Marxe. Úvod do dějin rumunského komunismu). „Historie je jen příběh, nic jiného.” říká.

Оксана Забужко: Notre Dame d'Ukraine
05. 07. – 18:30 – Львів

– Україна Письменниця, поетеса, есеїстка, публічна інтелектуалка, одна з ключових особистостей у сучасній українській літературі. Народжена у 1960 році у місті Луцьку в родині шістдесятників. Тексти Оксани Забужко – влучне дзеркало соціальних процесів країни, заломлених через кожного героя чи ситуацію. Одним із найважливіших творів письменниці й досі лишається її прозовий дебют, перший феміністичний роман у історії незалежної України «Польові дослідження з українського сексу» (1996). В Україні перевидавався десять разів, був перекладений багатьма мовами та широко відомий закордоном. Найсвіжіший magnum opus письменниці – «Музей покинутих секретів» (2009) – сучасний український епос: родинна сага трьох поколінь, події якої охоплюють період від 1940-х років до весни 2004-го. Окрім численних нагород та схвальних відгуків на батьківщині, у 2013 році отримав літературну нагороду Центральної Європи «Ангелус». Оксани Забужко

Komentáře z Facebooku

Pro správné fungování komentářů je třeba být přihlášen k Facebooku.