Den pátý: MAČ 2023: Hanne Ørstaviková a Jindřich Mann

Hanne Ørstaviková: Intimita jako horor
05. 07. – 19.00 – Brno
06. 07. – 19.00 – Ostrava
07. 07. – 19.00 – Bratislava

Úzkostné ženy, nefunkční rodinné vztahy, neschopnost spojit se s bližními ve chvíli, kdy je to třeba – to jsou hlavní témata, na která se upírá pozornost oceňované norské prozaičky. Hanne Ørstaviková se narodila v roce 1969 a do svého díla umně zapracovává intimní a osobní prožitky i traumata, jako je úmrtí manžela. Její styl lze označit za minimalistický, získal si čtenáře, o čemž svědčí, že její knihy vyšly ve více než dvaceti světových jazycích. Češi mají k dispozici překlady románů Láska, Ve skutečnosti a Farářka. Právě Láska, zdánlivě prosté dílo, v němž situace jako vstup do neznámého domu či jízda s cizím člověkem hraničí s hororovými scénami, jí zajistil oblibu v Norsku. Od té doby svou kariéru ozdobila řadou norských literárních cen.

Jindřich Mann: Oslňoval ženy!
05. 07. – 20.30 – Brno
06. 07. – 19.00 – Ostrava

Narozen 1948 v Praze. Jeho otcem byl Ludvík Aškenazy, jeho matkou pak dcera spisovatele Heinricha Manna. Od roku 1968 žije v Německu. Herec, filmový režisér a scenárista, překladatel a spisovatel. Knižně vydal prózy Stříbrný kouzelník (2022), Lední medvěd (2017) a Poste restante (2012). „Vzrušující, dobrodružný, vtipný, místy veselý, chvílemi tragický, láskyplný, skvostně napsaný, zkrátka jedním slovem okouzlující,“ tak hodnotí Mannův nejnovější román Alena Slezáková. „Jde vlastně o dva příběhy, které si vyslechne lékařka Rebeka, propojené dámou se zářícíma fialovýma očima a hercem jménem René Zahradník, který v předválečném filmu Stříbrný kouzelník oslňoval ženy.“

Bjarte Breiteig: Příběh ze sousedství
05. 07. – 19.00 – Ostrava
06. 07. – 19.00 - Bratislava

„Mám velmi pomalý proces psaní, mnohokrát text přepisuji, než se propracuji k finální podobě,“ prohlásil o sobě tento norský prozaik (nar. 1974) a obdivovatel Franze Kafky. To byl ostatně i důvod, proč začínal výhradně s povídkovou tvorbou. Jeho debutová sbírka Fantomové bolesti vyšla i česky. Tehdy prohlašoval, že když zkouší napsat román, skončí s padesáti různými začátky. Nakonec se však propracoval i k tomu tomuto útvaru. Jeho první nese název Pět let tátou a čeští čtenáři už ho také dobře znají. Breiteig začal tento román psát, když byl na rodičovské dovolené, stejně jako hlavní postava příběhu, sympatický čtyřicátník, oddaný otec dvou kluků a začínající povídkář – který sexuálně zneužíval čtyřletou dcerku rodinné přítelkyně. Nejde však o zápletku, čtenář se o vině dozví hned v úvodu knihy. Ve svém zatím posledním románu Tøyeneffekten (Tøyenský efekt), který vyšel předloni, zavedl čtenáře do přistěhovalecké čtvrti Tøyen v Oslo, kde sám s rodinou žije.

Kateřina Rudčenková: Od Ludwiga k Amálii
05. 07. – 19.00 – Ostrava

Narozena 1976 v Praze. Vystudovala Českou zemědělskou univerzitu a Konzervatoř Jaroslava Ježka v Praze. Píše poezii, prózu, divadelní hry. Debutovala básnickou sbírkou Ludwig (1999); následovaly tituly Není nutné, abyste mě navštěvoval (2001), Popel a slast (2004), Chůze po dunách (2013), povídkový soubor Noci, noci (2004) a novela Amáliina nehybnost (2021). Píše na kvaziautobiografickou notu, pohybuje se v kulisách romantismu, existencialismu, absurdního dramatu. Je básnířkou vytržení; v textu žije přítomnou chvílí, jakkoli nejistou, provizorní, smrtelnou. Je laureátkou řady cen, mj. Cena Huberta Burdy (2003) a Magnesia Litera za poezii (2014).

Silvester Lavrík: V jednotlivcoch, národoch aj ideológiách
05. 07. – 19.00 – Bratislava

Narodil sa v roku 1964 v Spišskom Štiavniku. Vyštudoval divadelnú réžiu na VŠMU v Bratislave a pôsobil ako režisér Slovenského rozhlasu, spolupracuje s viacerými divadlami v Česku, Poľsku a na Ukrajine. Bol učiteľom slovenského jazyka a výtvarnej výchovy, založil aj divadelné združenie BáPoDi, v súčasnosti je riaditeľom Základnej umeleckej školy Dezidera Kardoša v Bánovciach nad Bebravou. V prozaickej tvorbe sa zaujíma o históriu, verejnosť zaujal románom Nedeľné šachy s Tisom. V zatiaľ najnovšej knihe Posledná k. & k. barónkaspracoval príbeh Margity Czóbelovej, netere maliara Ladislava Mednyánszkeho: „Nepredpojaté a pozorné čítanie doby a príbehu poslednej k. & k. barónky nám môže pomôcť chápať a predvídať nebezpečné tendencie dneška. V jednotlivcoch, národoch aj ideológiách.“