Kjartan Fløgstad: Angažovaný i magický
10. 07. – 19.00 – Brno
11. 07. – 19.00 – Ostrava
12. 07. – 19.00 – Bratislava
Na univerzitě v Bergenu studoval literaturu a lingvistiku (nar. 1944). Než se však stal jedním z nejvýznamnějších norských spisovatelů, pracoval jako dělník a také jako námořník. Sympatie k proletariátu a politická angažovanost se pak promítly i do jeho díla. Průlomový román Dalen Portland (Údolí Portland), za který dostal cenu Severské rady za literaturu, líčí životy maloměstských dělníků a námořníků v období poválečného rozvoje norského průmyslu. Jeho romány spojují sociální satiru s modernistickou hrou s jazykem a vyznačují se kombinací prvků evropského kritického realismu, moderní avantgardy a latinskoamerického magického realismu. Sám ostatně do norštiny přeložil dílo chilského básníka Pabla Nerudy stejně jako výběr z poezie kubánských básníků. Z jeho rozsáhlého díla znají čtenáři v Česku a na Slovensku zatím pouze esej Pyramida o opuštěném sovětském hornickém městě na souostroví Špicberky, kdysi nejdokonalejším komunistickém místě na světě.
Michal Šanda: Umyvadlo plné blues
10. 07. – 20.30 – Brno
11. 07. – 19.00 – Ostrava
Narozen 1965 v Praze. Vystudoval malostranské gymnázium Jana Nerudy, od roku 1991 je archivářem v Institutu umění – Divadelním ústavu. Píše poezii, prózu, knížky pro děti a mládež, hry pro divadlo i rozhlas. Vydal na třicet knih. Drtivou většinu jeho díla shrnuje tisícistránkový sebraný spis Generál v umyvadle plném blues (2022). Na otázku, co mu naskočí, když se řekne generál, umyvadlo, blues, odpovídá: „Modrá knížka. Oprýskané smaltované umyvadlo, do kterého si děda v sobotu odpoledne nalil vařící vodu a v kuchyni na stole se obřadně oholil břitvou, než šel na mariáš. A blues – to je pro mě Son House a jeho písnička ,Pearline‘.“
M. Seppola Simonsen: Kvenská poezie
10. 07. – 19.00 – Ostrava
11. 07. – 19.00 – Bratislava
Kvenština či kvenská finština je ugrofinský menšinový jazyk, kterým mluví Kvenové v severním Norsku. K jeho mladým hlasům patří také M. Seppola Simonsen. Má bakaláře z anglické literatury a španějštiny a nyní studuje v Oslu sociologii. Poezii ovšem píše v norštině. Jeho debutová sbírka Hjerteskog (Les srdcí), která vyšla loni, se věnuje kvenskému jazyku a identitě, přírodě a pocitu ztráty.
Sylva Fischerová: Nežijeme vlastně jiné životy?
10. 07. – 19.00 – Ostrava
Narozena 1963 v Praze; její otec byl filozof a sociolog Josef Ludvík Fischer (1894–1973), její nevlastní sestra básnířka Viola Fischerová (1935–2010). Sylva Fischerová se věnuje poezii, píše i prózu, je autorkou knižních rozhovorů, knížek pro děti a mládež, editorkou, esejistkou. Vystudovala klasickou filologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Pracuje jako odborná asistentka Ústavu řeckých a latinských studií tamtéž. Vydala na dvacet knižních publikací; v roce 1986 debutovala sbírkou Chvění závodních koní, letos připojila titul Jiný život – Wittgenstein. V anotaci stojí: „Paměť s námi hraje svoje hry – a má v nich vždycky navrch. Nabízí se otázka: Nežijeme vlastně jiné životy, protože si minulost pamatujeme špatně?“
Gabi Gleichmann: Elixír
10. 07. – 19.00 – Bratislava
Narodil se v Budapešti (1954), vyrůstal ve Švédsku a nyní žije v norském Oslu. Po studiu filozofie a literatury se vydal na dráhu žurnalisty. Je literárním kritikem, spisovatelem i vydavatelem, byl předsedou švédského PEN klubu. Jeho zájem o filozofii a judaismus ho podnítil k sepsání fiktivní historie sefardských židů, kteří z Portugalska uprchli do Holandska a jejichž nejvýznačnějším zástupcem byl později exkomunikovaný filozof Benedikt Spinoza, doma zvaný Bento. Vypravěčem v knize s názvem Elixír nesmrtelnosti je Ari Spinoza, bezdětný potomek slavného filozofa, jenž na smrtelné posteli líčí příběh tajného rukopisu s návodem na nesmrtelnost, který si jeho rodina předávala z otce na syna už od jedenáctého století.
Jakub Juhász: Ľudská geografia
10. 07. – 19.00 – Bratislava
Narodený 1990, vyštudoval kulturológiu na FF UKF v Nitre a teóriu interaktívnych médií na FF MU v Brne. Venuje sa experimentálnej hudbe a vedie malé hudobné vydavateľstvo mappa editions. Knižne debutoval roku 2016 prózou Novoročný výstup na Jaseninu, s ktorou sa dostal do desitky finalistov ceny Anasoft litera a získal za ňu Cenu Jána Johanidesa pre mladého autora. Po úspešnom debute opúšťa zatopený vrchársky kraj a popri rieke Ipeľ zostupuje dole na roviny, priamo do centra svojho rodného mesta, a v knihe PS pátra po Sándorovi Petőfim a jeho legende, ktorá sa stáva pozadím niečoho intímnejšieho. PS je poctou ľudskej geografii Juhu, ako autor nazýva teritórium svojich ciest. Či už je to štiavnická Banka Lásky, obrazáreň Haličského zámku, maďarský národný park Hortobágy alebo „veľavážený Lučenec, mesto novohradské“, každý si v PS nájde kút sveta či kus kultúrneho dedičstva, ktorý považuje za ten svoj – aj keď v juhászovskom podaní nie je možné mať v tomto ohľade žiadnu istotu, ako píše sám autor: „Čo ja viem, kde sú moje korene? Stále som na to neprišiel.“
