Sylwie Chutnik: Za války ženy umíraly „s hadrem v ruce“ po boku mužů

- Polsko od moře k moři 1 - 17. 03. 20

V roce 2011 se na MAČi odehrálo „revoluční“ vystoupení spisovatelky, varšavské patriotky, feministky a aktivistky Sylwie Chutnik. Je autorkou knih Kieszonkowy atlas kobiet (2008), Dzidzia (2009), Warszawa kobiet (2011), Cwaniary (2012), nebo Smutek cinkciarza (2016). V českém překladu vyšly první a čtvrtá z nich – Kapesní atlas žen (Fra, 2014) a Potvory (Argo, 2014). Přečetla ukázku z Kapesního atlasu žen.

„Sylwie Chutnik se v Kapesním atlasu žen pokouší o přehodnocení polských národních mýtů. Ženám pečujícím o rodinu podle Chutnik dlouhodobě chybí přiznání důstojného sociálního statutu. Péče o domácnost jako středobod vesmíru je jim přitom odmala vnucována, vždycky to přece tak bylo normální. Za války ženy umíraly „s hadrem v ruce“ po boku mužů – hrdinů – vojáků. Nyní umírají „s mopem z telešopingu v ruce“ vedle mužů – „hrdinů“ – salesmanažerů,“ poukázaly v recenzi Literární noviny.

„Hlavní hrdinky knihy Kapesní atlas žen jsou pokroucenými, připálenými otisky dnešního neurotického, nečitelného světa plného předmětů, jejichž hromadění vyplňuje díry po chybějící schopnosti vědět, co máme od života chtít,“ stálo v recenzi.

Varšava je také žena

V autorčině festivalovém medailonku vyniklo slůvko revoluce. V čem spočívala feministická revoluce Chutnik? „Od 15 let se angažuji ve feminismu. Věnovala jsem se různým otázkám. Jedním z témat bylo, jak vysvobodit ženu z domácnosti... Bylo pro mě samozřejmé dávat najevo, že jsem feministka, zkrátka píšu o ženách. A Varšava je taky žena. Od začátku jsem byla kritizována za svou tvorbu, knížky dostávaly nálepku ideologické. Lidé měli pocit, že největší urážkou je, když se o literatuře řekne, že je nějaká, že už to potom není čisté umění. Já naopak jsem vždy byla hrdá, když někdo v mé tvorbě našel stopy těch genderových nebo feministických teorií,“ prohlásila.

Atraktivní nadsazené označení feministická revoluce ji potěšilo. „Tou revolucí může být to, když feministka píše o uklízení a mytí záchodů,“ dodala s úsměvem.

V Polsku o ženách-matkách kolují dvě extrémní představy: „Buď stále funguje postromantická představa Polky matky, která v momentě, kdy porodí dítě, svoji identitu absolutně předá tomu dítěti. Na druhé straně je to představa supermatky, kapitalistická představa v tom smyslu, že je to žena úspěšná, věnuje se dětem, ale věnuje se i sobě, je dobře vzdělaná a ekonomicky nezávislá,“ pojmenovala dva protipóly mateřských rolí.

„A matky se s tím mají vyrovnat,“ vystihla palčivou oblast feminismu, kterou se Sylwia Chutnik zabývá v nadaci MaMa, jejíž je předsedkyní.

Loading...