Petra Soukupová: Baví mě lidi pozorovat, ale vůbec je nechci poslouchat

- Diktatura informací - 31. 01. 20

Analytička rodinných patologií, prozaička a scénáristka Petra Soukupová vystoupila na Měsíci autorského čtení několikrát, naposledy v roce 2016. Publikovala čtyři knihy pro dospělé a jednu knížku pro děti. Získala Cenu Jiřího Ortena za knihu K moři (2007) a Magnesii Literu za knihu Zmizet (2009).

Její dosud poslední kniha nese název Pod sněhem (2015). Soukupová publikuje své povídky i do tematických antologií. Tvoří scénáře k filmům podle svých děl. Patřila ke scénáristickému týmu seriálů ComebackKosmo, dramaturgicky se podílí také na televizním seriálu Ulice.

Na Měsíci autorských čtení v Brně přečetla tři povídky, nabídla v nich tři pohledy tří členů jedné rodiny, otce, matky a syna.

Spousta lidí si myslí, že psát scénáře je jednoduché, že stačí text jinak uspořádat, odsadit věty, ale opak je pravdou. Petra Soukupová to ví dobře. Dělá v seriálu Ulice dramaturgyni dialogů, kontroluje již napsané texty.

Na seriálu Kosmo spolupracovala se svým mužem Tomášem Baldýnským. „Já jsem tam jako takovej dialogista, já mu vlastně jenom pomáhám. Žádnou televizní věc jsem nikdy nevzala jako svoji a myslím, že to ani nikdy neudělám, protože je to strašně náročný mít nějakej velkej televizní nebo filmovej projekt,“ vysvětlila.

Doba, ve které píše

Návštěvníci MAČe se v debatě ptali, zda probírá svou práci s partnerem večer doma u vína? „Je to strašná tragédie, je to hrozně neveselý. Tomáš už odedávna je zvyklej, že to píšem jakoby na plátno, na projektor. On má klávesnici, on píše a já se na to koukám. On říká: ,Tak co teď? Co teď?ʻ A já zkouším říct nějakou větu. Ta se mu nelíbí, tak nic. Takhle tam sedíme mnoho hodin a vymejšlíme to... Možná bohužel u toho nepijeme žádnej alkohol,“ objasnila.

Žhavým tématem diskuse byla i politická satira, která se objevuje v seriálu Kosmo. Při tvorbě se odráží doba, ve které se to píše, některé narážky stárnou a přebíjejí je nové kauzy, ale tolik to nevadí. „Tomášovi se dost často stává, že tam napíše něco, co se teprve stane,“ pobavila publikum Soukupová.

Dále se debata stočila více k autorčiným knihám. Zazněl kritický názor o depresivním vyznění, ale ozval se i povzbudivý ženský hlas, který povídky naopak chválil, že jsou přesně ze života. „Záleží na čtenáři, co k tomu cítí,“ krčila rameny autorka.

„Baví mě lidi pozorovat, ale vůbec je nechci poslouchat. Vůbec. Nikdy to nedělám. To si spíš vymejšlím,“ prohlásila.

V knize Pod sněhem promlouvají vnitřními monology pouze ženy, působí to tak, jako by muži neměli žádné nitro, podotkl jeden divák.

„To nebylo původně myšlený jako nějakej manifest protimužskej. Ale uznávám, že to tak mohlo nakonec vyjít. Upřímně řečeno, to víte, psát mužskej pohled mi není tak běžný nebo lehký jako ženskej pohled. Respektive klukovský pohledy ještě zvládnu, ale ti muži ve středním věku jsou pro mě trochu záhadou.“

O své knize pro děti Bertík a čmuchadlo řekla: „Je tam víc tý naděje a toho, že ten život ještě může bejt dobrej, doufám.“

Loading...