Hildur Knútsdóttir: kdyby umělecký plat neexistoval, na Islandu by byli tři spisovatelé na plný úvazek

- MAČ 2022 - 14. 06. 22

Hildur Knútsdóttir se narodila v roce 1984 v Reykjavíku. Vystudovala literaturu a tvůrčí psaní na Islandské univerzitě v Reykjavíku. Pracovala v oblasti ochrany přírody, jako knihovnice, editorka, chvíli zasedala i v islandském parlamentu. 

V češtině pod názvem Krvavá zima (2018) vyšly dvě její knihy v jednom svazku: román Vetrarfrí (2015, Podzimní prázdniny) a jeho volné pokračování Vetrarhökur (2016, Tuhá zima). Svižný survival horor popisuje invazi mimozemšťanů na Island.  

Za Tuhou zimu obdržela v roce 2016 Islandskou literární cenu za nejlepší dílo v kategorii young adult. Ve své tvorbě pro mládež pojednává také závažnější témata: změnu klimatu, migrační krize a dystopickou vizi zčásti zatopeného Islandu v důsledku zvyšující se hladiny oceánů. 

Hildur Knútsdóttir je jednou z řady autorů, které v jejich tvorbě podporuje islandská vláda, Hildúr si díky uměleckému platu mohla pronajmout kancelář v centru Reykjavíku, kam každý den docházela jako do práce. "Není to žádná velká částka, spíše základní příjem, ale kdyby umělecký plat neexistoval, myslím, že by na Islandu byli tak tři spisovatelé na plný úvazek," říká. 

Umělecký plat ale nezíská automaticky každý, kdo se rozhodne něco napsat. Podle zkušenosti Hildúr je potřeba něco napsat a vydat. O státní podporu si totiž požádala po dvou napsaných knihách. 

Komise jí navíc dobu, po kterou může dávku pobírat, prodlužovala postupně, poprvé jí byla přiznána jen na tři měsíce. "Každý rok pak musíme napsat zprávu o tom, na čem jsme pracovali. Pokud člověk neudělá nic, umělecký plat příště nedostane," říká. 

Komise také nepodporuje autory krimi nebo detektivní literatury, ačkoliv ta je na Islandu i v zahraničí zdaleka nejoblíbenější. "To mi přijde trochu snobské," hodnotí spisovatelka. 

Loading...