Gaye Boralioğlu: Jen málo románů má silné ženské postavy

- Turecká čítanka 5 - 03. 09. 19

Gaye Boralioğlu je turecká prozaička a scenáristka, která se narodila v roce 1963 v Istanbulu. Na studiích filozofie psala scénáře k televizním seriálům, jako byl populární Bir İstanbul Masalı (Istanbulská pohádka) nebo Kapalıçarşı (Velký bazar). Je též autorkou předlohy k celovečernímu filmu Eylül Fırtınası (Zářijová bouřka).

Povídky publikovala třeba v knize Mübarek Kadınlar (Požehnané ženy), kde přinesla životy obyčejných lidí zasazené do společnosti sevřené patriarchalismem, nacionalismem a státním autoritářstvím. Boralıoğlu vydala i několik románů, mezi nimi Aksak Ritim (Kulhavý rytmus), který je působivou „romancí“ o cikánské rodině žijící v jedné z chudinských čtvrtí Istanbulu, nebo brilantní detektivní příběh Meçhul (Neznámý pohřešovaný).

„Snažíme se hledat slova obehnáni pravdou a lží, naše naděje mizí za oblaky, stojíme v obavách, co přinese zítřek,“ píše o složité situaci spisovatelů v současném Turecku. Na druhou stranu odmítá literární kupčení: „Cena nemůže být nikdy kritériem. Literatura není určena k udělování cen ani k prodeji. “

Gaye Boralıoğlu je jednou z předních spisovatelek současné turecké literatury, kde sklízí úspěchy jednoduchým jazykem a příběhy. Zároveň bojuje o důstojné postavení žen v Turecku. „Stále ještě vnímáme v turecké literatuře mužskou dominanci. Většina porot literárních cen se například skládá z mužů, ti vládnou i redakčním radám literárních časopisů a také u vydavatelů. Jen málo románů má silné ženské postavy. Většina z nich nemá žádné ženy,“ upozornila v jednom rozhovoru.

Autorka pracovala také jako novinářka, ale také jako autorka reklamních sloganů. A jak jí to ovlivnilo? „Každá z těch profesů přispěla k mé práci s jazykem, ale pokud jde o literaturu, dívám se na svět s jinou myslí, než s jakou to činívají žurnalisté.“

Jako spisovatelka se drží formy klidu a věrohodnosti. „Lidské bytosti se neustále mrzačí a navzájem se zraňují. Tyto rány jsou mnohokrát odpovědí na naše chování a životní postoje. Proto jsme výstřední, nešťastní, takže jsme i naštvaní a často tedy i připraveni ublížit ostatním…“ vysvětluje.

Loading...