Třicátý den: Psaní je život, ve kterém se lidé snaží prožít to, co třeba v reálu nemohou

30.07.2019

Octavian Soviany

Octavian Soviany: Dva životy – Rumunsko
30. 07. úterý – 19:00 – Brno 

31. 07. středa – 19:00 – Košice 
01. 08. čtvrtek – 19:00 – Ostrava 
02. 08. pátek – 20:30 – Wrocław / 
03. 08. sobota – 20:00 – Lvov

Básník, prozaik, literární kritik se narodil v roce 1954 v Brašově. Vystudoval filologii, v Bukurešti získal doktorát. Do literatury vstoupil jako básník, když mu bylo třicet jedna let – jeho sbírka nesla název Ucenicia bătrânului alchimist (Starého alchymisty léta učednická). Následovalo přes dvacet dalších knih: básně, prózy, eseje, divadelní hry. Mimo jiné napsal  stylově vytříbené prózy Textele de la Monte Negro (Černohorské texty), Viaţa lui Kostas Venetis (Život Kostase Venetise) a Moartea lui Siegfried (Siegfriedova smrt), v nichž navazuje na tradici černého románu 19. století; v knize Casa din Strada Sirenelor (Dům v ulici Sirén,), plné tajuplných příběhů, vzdal zase hold dumasovské linii francouzského frenetismu. Psaní je podle něho „druhý život, v němž se člověk pokouší prožít to, co neprožil.“

Ján Sedal: Jenom postel… – Česko
30. 07. úterý – 20:30 – Brno

Narozen 1948 v Bratislavě. Divadelní a filmový herec a režisér. Studia střední průmyslové školy strojní nedokončil, živil se manuálně (asfaltér, betonář, osvětlovač, keramik aj.). V letech 1974–1978 vystudoval na pražské DAMU loutkoherectví. V letech 1982–2012 byl členem brněnského HaDivadla. V roce 2018 sestavil a vydal Arnošt Goldflam jeho básnickou sbírku SMS básně. O jejím autorovi uvedl: „Jednou jsem se vypravil za ním, abych se podíval, jak to v tom svém pokojíčku má. A viděl jsem, že tam nemá nic, jenom postel a ta je křížem hozená uprostřed pokoje a není, jak člověk mívá ve zvyku, bokem nebo hlavou přisunutá ke zdi. […] Tehdy jsem pochopil jeho duši a jeho povahu, od té doby jsem ho měl rád a mám dodnes…“

Waldemar Bawołek: Obrazy maloměstské každodennosti – Polsko
30. 07. úterý – 18:00 – Košice 

31. 07. středa – 20:30 – Ostrava 
01. 08. čtvrtek – 19:00 – Wrocław

Ročník 1962, prozaik, autor románů a povídek. Laureát soutěže pořádané literárním časopisem Nowy Nurt a nakladatelstvím Kurpisz a Celostátní soutěže nakladatelství Zielona Sowa. Ve svých textech zkoumá problematiku každodenního maloměstského života za pomoci komplexních vyprávěcích postupů – sofistikovaně budovaná souvětí jako by se řídila snovou logikou, v jejímž rámci se vytrácí souvislosti příčin a důsledků ve prospěch juxtapozice výrazných obrazů. Knižně autorovi vyšly následující tituly: Delectatio morosa, Raz dokoła, Humoreska, To co obok, Echo słońca a nedávno sbírku povídek La petite mort (2018) a román Bimetal (2019). Má na kontě dvojnásobnou nominaci na Literární cenu města Gdyně. Od narození bydlí v malopolském městečku Ciężkowice.

Adina Rosetti: Knihy jako klenoty – Rumunsko
30. 07. úterý – 19:00 – Košice 

31. 07. středa – 19:00 – Ostrava 
01. 08. čtvrtek – 20:30 – Wrocław 
02. 08. pátek – 20:00 – Lvov

Prozaička, novinářka a autorka knih pro děti se narodila v roce 1979. Absolvovala ekonomickou fakultu a žurnalistický kurz na Bukurešťské univerzitě. Psala sociální a kulturní reportáže pro časopisy Dilema veche, Time Out a ELLE. V jednatřiceti debutovala románem Deadline, v němž propojuje skutečné životní příběhy zaměstnanců z nadnárodních korporací s osudy vyděděnců živořících na okraji společnosti. Její dětské tituly bodují u malých čtenářů i v soutěžích o nejkrásnější knihy, např. Domnișoara Poimâine și joaca de-a Timpul (Slečna Pozítří a hra na čas), De ce zboară vrăjitoarele pe cozi de mătură (Proč čarodějnice létají na koštěti), Aiurea-n tramvai. Aventurile lui Anton în țara cuvintelor anapoda (Třesky plesky v tramvaji. Antonova dobrodružství v zemi slov naruby). Pečlivě si vybírá ilustrátory a dbá na vizuální podobu, aby „knihy jako klenoty podporovaly naši fantazii“.   

Doina Jela: Černý slovník – Rumunsko
30. 07. úterý – 19:00 – Ostrava 

31. 07. středa – 20:30 – Wrocław 
01. 08. čtvrtek – 20:00 – Lvov

Spisovatelka, překladatelka a publicistka se narodila v roce 1951. Založila Sdružení nezávislých novinářů v Rumunsku, pro prestižní nakladatelství Humanitas vedla ediční řadu nazvanou Proces s komunismem. Píše především literaturu faktu, zabývá obdobím totalitního režimu v Rumunsku, mj. tituly Cazul Nichita Dumitru (Případ Nichity Dumitra), Această dragoste care ne leagă (Láska, jež nás spojuje), či Drumul Damascului (Cesta do Damašku), kde zaznamenala unikátní výpověď někdejšího vyšetřovatele komunistické tajné policie Securitate, režisér Lucian Pintilie na motivy knihy natočil snímek Odpoledne jednoho mučitele. Vydala Lexiconul negru. Unelte ale represiunii comuniste (Černý slovník. Nástroje komunistické represe), komentovaný seznam sedmnácti set vyšetřovatelů, soudců a bachařů ve službách režimu. V předmluvě ke knize píše: „Lidé byli podrobeni těžkým zkouškám, ale právě tehdy se lidskost projevuje těmi nejpodivuhodnějšími způsoby.“ Překládá z francouzštiny, např. monografii Stalin Borise Souvarina. Vydala autobiografický román Villa Margareta.

Marek Toman: Dějiny a jejich vypravěči – Česko
30. 07. úterý – 20:30 – Ostrava

Začínal s poezií a překladem, dnes se profiluje především jako publicista, prozaik a autor knížek pro děti a mládež. Narodil se v roce 1967 v Praze. Vystudoval filosofii na Univerzitě Karlově v Praze. Pracoval v Českém rozhlase, od roku 1998 je zaměstnancem Ministerstva zahraničních věcí ČR. Naposledy vydal: Oko žraloka (2018), Neptunova jeskyně (2018), Cukrárna U Šilhavého Jima (2018), Chvála oportunismu (2016) a Veliká novina o hrozném mordu Šimona Abelese(2014). Témata sbírá nejčastěji na poli českých dějin a vypravěče i aktéry volí mnohdy neotřelé, například sochu Neptuna, boha sladkých vod i moří, který obývá pražskou Grébovku, barokní Černínský palác rozprostřený na Loretánském náměstí – anebo interbrigadistu, později odbojáře Mirka Klecana, popraveného spolu s Juliem Fučíkem.

Alexandra Salmela: Mám rada aj slovenské prechodníky... – Slovensko
30. 07. úterý – 19:00 – Wrocław 

31. 07. středa – 18:30 – Lvov

Narodila sa v roku 1980 v Bratislave. Tam absolvovala i divadelnú réžiu na Vysokej škole múzických umení. Na Filozofickej fakulte Univerzity Karlovej v Prahe vyštudovala fínčinu a fínsku literatúru. Žije v Tampere. Píše po slovensky aj po fínsky. Je autorkou románov 27 čiže smrť robí umelca (2010) a Antihrdina (2017). Ďalej publikovala šesť knižiek pre deti, naposledy Mimi a Líza I, II (2013, 2015). Najnovšie prispela do poviedkového zborníka Ži vo mne (2018). K svojej bilingválnosti hovorí: „Slovenčina je často stručnejšia a jednoduchšia, dokážem sa v nej vyjadriť presnejšie. Na fínčine oceňujem zvukomalebnosť a polovetné konštrukcie, ktoré šetria priestorom. Mám rada aj slovenské prechodníky, ale ľudia na ne väčšinou zazerajú a prítomnosť niečoho takého archaického sa navyše v preklade zle vysvetľuje.“

Stefan Baghiu: Techno, deep house, klasika – Rumunsko
30. 07. úterý – 20:30 – Wrocław 

31. 07. středa – 20:00 – Lvov

Básník, literární kritik, narozen 1992 v Piatra Neamț. Vystudoval rumunštinu a francouzštinu na univerzitách v Kluži a Bukurešti, teď vyučuje rumunskou literaturu na Univerzitě Luciana Blagy v Sibini a spolupracuje s předními literárními a kulturními časopisy své země. Poezii píše od sedmnácti let, první knížku vydal jedenadvacetiletý, sbírku Spre Sud, la Lăceni (Na jih, do Lăceni) a uhranul Rumunsko. Z jeho veršů tryská experimentální hudba, večírky, alkohol, drogy v souzvuku s těmi nejtradičnějšími motivy klasické poezie, které si čtenář dokáže představit. Výsledkem „velké evoluce“ moderního světa, která se odehrává hlavně v noci, je podle něj především odcizení.

Magdaléna Platzová: O čem se mezi manželi nemluví – Česko
30. 07. úterý – 18:30 – Lvov

Píše prózu, divadelní hry, knížky pro děti, věnuje se publicistice, překladu, herectví. Prošla redakcemi Literárních novin a Respektu. Žila v Česku a ve Spojených státech amerických, v současnosti je doma ve Francii. Narodila se v roce 1972 v Praze, absolvovala filosofii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Debutovala povídkovým souborem Sůl, ovce a kamení (2003), loni vydala svoji sedmou knihu Druhá strana ticha. Podle nakladatele „je o tom, o čem se mezi manželi nemluví. O tichu mezi člověkem a bohem. O různých způsobech bezdomovectví, ať už v luxusních domech s bazénem, nebo ve výklencích domů a na lavičkách v parcích. Je o místech, kde jsme vyrůstali a která se stávají domovem až potom, co jsme je opustili. O nenápadném počátku stárnutí a vnitřní prázdnotě, která bolí…“

Tatiana Tîbuleac: Sud s prachem – Rumunsko
30. 07. úterý – 20:00 – Lvov

Prozaička, novinářka, narozena 1978 v Kišiněvě, v současnosti žije v Paříži. Živila se jako reportérka soukromé moldavské televizní stanice Pro TV Chi?inău a podle svých slov právě zde "nasákla cynismem a krutostí", jež se odráží v jejích prózách. Debutovala v osmadvaceti letech sbírkou povídek Fabule moderne (Moderní bajky), o rok později ji proslavil román Vara în care mama a avut ochii verzi (Léto, kdy máma měla zelené oči), v němž vypráví příběh smrtelně nemocné matky, která tráví poslední společné léto se svým synem. Její další román Grădina de sticlă (Skleněná zahrada) je pro změnu příběhem (ne)lásky k osvojenému dítěti rozkročeným mezi dvěma kulturami a odehrávající se v době historických pohybů hranic mezi Evropou a Ruskem. „Nejčastěji ve svém psaní vycházím ze smutku, bolesti a nostalgie,“ říká o své tvorbě.

Autor: Maňas Dalibor (dalibor.manas@city.cz)

  • Líbil se Vám tento článek?
  • Zajímal by článek někoho z vašich přátel?
  • Máte co k článku říct? Využijte komentářů.
  • Mohlo by vás dále zajímat