Max Ščur: Evropské unii, té říši blahobytu, na který já osobně nevěřím...

19.01.2018

Max Ščur

Běloruský básník, spisovatel a překladatel Max Ščur se v Brně v roce 2007 předvedl také jako písničkář s kytarou, s níž přednesl některé své zhudebněné básně. Psal i politické satiry a v roce 1998 utekl před pronásledováním KGB do České republiky, kde žije.

„Já jsem přicestoval do České republiky v roce 1998 a požádal jsem tady o politický azyl. V podstatě jsem utekl před pronásledováním KGB, přesněji kvůli pokusům o vydírání. KGB se mě snažila získat pro spolupráci. Díky pomoci kamarádů jsem se tomu šťastně vyhnul a nakonec taky díky českým úřadům, které mi udělily politický azyl,“ prozradil v jednom rozhovoru při MAČi 2007. 

Max Ščur
(1977) je běloruský básník, spisovatel a překladatel. V Minsku studoval španělštinu. V Bělorusku vydal sbírku Amalgam (2010), pak v zahraničí Amfiteatar (1999, Gdaňsk) a Raňňi zbor (Raná sklizeň, 2006, Stockholm). Píše bělorusky i česky. Publikuje na internetu www.niamiesta.se, v časopisech Bělarus (New York), Dzějaslov (Minsk), Analogon (Praha). Z češtiny přeložil Máchův Máj, výběr z díla Ladislava Klímy, Egona Bondyho, básně J. H. Krchovského, B. Reynka, J. Seiferta, F. Gellnera.

„Nechtěl bych se tu pouštět do kritiky, ale všecko to směřuje do Evropské unie, do té říše blahobytu, na který já osobně nevěřím, takže z toho mám úplně zmatený pocit. Myslím, že řadový občan je čím dál bezmocnější, před úřady a institucemi, před monopoly na trhu...“ popsal například život v republice. 

Pustil se do překládání Ladislava Klímy, protože Bohumil Hrabal, kterého v Bělorusku tolik obdivují, ho samotného neoslovil. „Myslím, že dneska už je Klíma v českém prostředí hodnocen adekvátně... Klíma je prostě svět sám o sobě. Fascinovalo mě všechno: jazyk, jeho drzost, filozofická hloubka, žánrová nezařazenost, protože on psal sice beletrii, ale v podstatě nebyl spisovatelem v klasickém slova smyslu. Může se zdát, že psal pro zábavu, ale když génius něco dělá pro zábavu, tak to zdaleka nemusí být jenom zábava. Klíma je Klíma,“ prozradil portálu Czechlit.cz.

Když Ščur pracoval na překladu Ladislava Klímy, zemřel Egon Bondy, takže se rozhodl, že do běloruštiny přeloží i jeho dílo. „Především mě fascinuje Bondy jakožto osobnost, jako příklad toho, jak může člověk přežít v totalitním systému a zachovat si vnitřní svobodu, byť někdy i za cenu kompromisů s mocí – což jsem třeba já nedokázal. Byl to poctivý intelektuál, který všechno, co dělal, promýšlel do důsledků. Když zemřel, byl to pro mě určitý šok,“ popsal tamtéž.

Autor: Maňas Dalibor (dalibor.manas@city.cz)

  • Líbil se Vám tento článek?
  • Zajímal by článek někoho z vašich přátel?
  • Máte co k článku říct? Využijte komentářů.
  • Mohlo by vás dále zajímat