Den osmadvacátý: Lidskost se projevuje těmi nejpodivuhodnějšími způsoby

28.07.2019

Doina Jela

Doina Jela: Černý slovník – Rumunsko
28. 07. neděle – 19:00 – Brno 

29. 07. pondělí – 19:00 – Košice 
30. 07. úterý – 19:00 – Ostrava 
31. 07. středa – 20:30 – Wrocław 
01. 08. čtvrtek – 20:00 – Lvov

Spisovatelka, překladatelka a publicistka se narodila v roce 1951. Založila Sdružení nezávislých novinářů v Rumunsku, pro prestižní nakladatelství Humanitas vedla ediční řadu nazvanou Proces s komunismem. Píše především literaturu faktu, zabývá obdobím totalitního režimu v Rumunsku, mj. tituly Cazul Nichita Dumitru (Případ Nichity Dumitra), Această dragoste care ne leagă (Láska, jež nás spojuje), či Drumul Damascului (Cesta do Damašku), kde zaznamenala unikátní výpověď někdejšího vyšetřovatele komunistické tajné policie Securitate, režisér Lucian Pintilie na motivy knihy natočil snímek Odpoledne jednoho mučitele. Vydala Lexiconul negru. Unelte ale represiunii comuniste (Černý slovník. Nástroje komunistické represe), komentovaný seznam sedmnácti set yšetřovatelů, soudců a bachařů ve službách režimu. V předmluvě ke knize píše: „Lidé byli podrobeni těžkým zkouškám, ale právě tehdy se lidskost projevuje těmi nejpodivuhodnějšími způsoby.“ Překládá z francouzštiny, např. monografii Stalin Borise Souvarina. Vydala autobiografický román Villa Margareta.

Marek Toman: Dějiny a jejich vypravěči – Česko
28. 07. neděle – 20:30 – Brno 

29. 07. pondělí – 18:00 – Košice 
30. 07. úterý – 20:30 – Ostrava

Začínal s poezií a překladem, dnes se profiluje především jako publicista, prozaik a autor knížek pro děti a mládež. Narodil se v roce 1967 v Praze. Vystudoval filosofii na Univerzitě Karlově v Praze. Pracoval v Českém rozhlase, od roku 1998 je zaměstnancem Ministerstva zahraničních věcí ČR. Naposledy vydal: Oko žraloka (2018), Neptunova jeskyně (2018), Cukrárna U Šilhavého Jima (2018), Chvála oportunismu (2016) a Veliká novina o hrozném mordu Šimona Abelese(2014). Témata sbírá nejčastěji na poli českých dějin a vypravěče i aktéry volí mnohdy neotřelé, například sochu Neptuna, boha sladkých vod i moří, který obývá pražskou Grébovku, barokní Černínský palác rozprostřený na Loretánském náměstí – anebo interbrigadistu, později odbojáře Mirka Klecana, popraveného spolu s Juliem Fučíkem.

Alexandra Salmela: Mám rada aj slovenské prechodníky... – Slovensko
28. 07. neděle – 18:00 – Košice 

29. 07. pondělí – 20:30 – Ostrava 
30. 07. úterý – 19:00 – Wrocław 
31. 07. středa – 18:30 – Lvov

Narodila sa v roku 1980 v Bratislave. Tam absolvovala i divadelnú réžiu na Vysokej škole múzických umení. Na Filozofickej fakulte Univerzity Karlovej v Prahe vyštudovala fínčinu a fínsku literatúru. Žije v Tampere. Píše po slovensky aj po fínsky. Je autorkou románov 27 čiže smrť robí umelca (2010) a Antihrdina (2017). Ďalej publikovala šesť knižiek pre deti, naposledy Mimi a Líza I, II (2013, 2015). Najnovšie prispela do poviedkového zborníka Ži vo mne (2018). K svojej bilingválnosti hovorí: „Slovenčina je často stručnejšia a jednoduchšia, dokážem sa v nej vyjadriť presnejšie. Na fínčine oceňujem zvukomalebnosť a polovetné konštrukcie, ktoré šetria priestorom. Mám rada aj slovenské prechodníky, ale ľudia na ne väčšinou zazerajú a prítomnosť niečoho takého archaického sa navyše v preklade zle vysvetľuje.“

Stefan Baghiu: Techno, deep house, klasika – Rumunsko
28. 07. neděle – 19:00 – Košice 

29. 07. pondělí – 19:00 – Ostrava 
30. 07. úterý – 20:30 – Wrocław 
31. 07. středa – 20:00 – Lvov

Básník, literární kritik, narozen 1992 v Piatra Neam. Vystudoval rumunštinu a francouzštinu na univerzitách v Kluži a v Bukurešti, nyní vyučuje rumunskou literaturu na Univerzitě Luciana Blagy v Sibini a spolupracuje s předními literárními a kulturními časopisy své země. Poezii píše od sedmnácti let, první knížku vydal jedenadvacetiletý, sbírku Spre Sud, la Lăceni (Na jih, do Lăceni) a uhranul Rumunsko. Z jeho veršů tryská experimentální hudba, večírky, alkohol, drogy v souzvuku s těmi nejtradičnějšími motivy klasické poezie, které si čtenář dokáže představit. Výsledkem „velké evoluce“ moderního světa, která se odehrává hlavně v noci, je podle něj především odcizení.

Tatiana Tîbuleac: Sud s prachem – Rumunsko
28. 07. neděle – 19:00 – Ostrava 

29. 07. pondělí – 20:30 – Wrocław
30. 07. úterý – 20:00 – Lvov

Prozaička, novinářka, narozena 1978 v Kišiněvě, v současnosti žije v Paříži. Živila se jako reportérka soukromé moldavské televizní stanice Pro TV Chi?inău a podle svých slov právě zde "nasákla cynismem a krutostí", jež se odráží v jejích prózách. Debutovala v osmadvaceti letech sbírkou povídek Fabule moderne (Moderní bajky), o rok později ji proslavil román Vara în care mama a avut ochii verzi (Léto, kdy máma měla zelené oči), v němž vypráví příběh smrtelně nemocné matky, která tráví poslední společné léto se svým synem. Její další román Grădina de sticlă (Skleněná zahrada) je pro změnu příběhem (ne)lásky k osvojenému dítěti rozkročeným mezi dvěma kulturami a odehrávající se v době historických pohybů hranic mezi Evropou a Ruskem. „Nejčastěji ve svém psaní vycházím ze smutku, bolesti a nostalgie,“ říká o své tvorbě.

Magdaléna Platzová: O čem se mezi manželi nemluví – Česko
28. 07. neděle – 20:30 – Ostrava 

29. 07. pondělí – 19:00 – Wrocław
30. 07. úterý – 18:30 – Lvov

Píše prózu, divadelní hry, knížky pro děti, věnuje se publicistice, překladu, herectví. Prošla redakcemi Literárních novin a Respektu. Žila v Česku a ve Spojených státech amerických, v současnosti je doma ve Francii. Narodila se v roce 1972 v Praze, absolvovala filosofii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Debutovala povídkovým souborem Sůl, ovce a kamení (2003), loni vydala svoji sedmou knihu Druhá strana ticha. Podle nakladatele „je o tom, o čem se mezi manželi nemluví. O tichu mezi člověkem a bohem. O různých způsobech bezdomovectví, ať už v luxusních domech s bazénem, nebo ve výklencích domů a na lavičkách v parcích. Je o místech, kde jsme vyrůstali a která se stávají domovem až potom, co jsme je opustili. O nenápadném počátku stárnutí a vnitřní prázdnotě, která bolí…“

Kamil Bałuk: Všechny naše děti – Polsko
28. 07. neděle – 19:00 – Wrocław 

29. 07. pondělí – 18:30 – Lvov

Narozen v roce 1988, jeden z nejvýraznějších představitelů nejmladší generace polské reportážní školy. Na Vratislavské univerzitě vystudoval sociologii, nizozemskou filologii a žurnalistiku. Své texty pravidelně publikuje na stránkách reportážní přílohy Duży Format, která vychází v novinách Gazeta Wyborcza i v časopise Przekrój. Několikrát byl nominován na cenu Teresy Torańské v kategorii Mladý talent. V roce 2017 vydal svůj knižní debut Všechny Louisovy děti (česky 2019, přel. Michala Benešová), která pojednává o tom, co to znamená být otcem a dítětem, jaké to je mít v malé zemi dvě stě sourozenců, ale také o lékaři, který se chtěl stát bohem. Kamil Bałuk je laureát pátého ročníku stipendijního konkurzu Ryszarda Kapuścińského za projekt reportáží o současném Nizozemsku.

Lavinia Braniste: Průvodkyně všedním dnem – Rumunsko
28. 07. neděle – 20:30 – Wrocław 

29. 07. pondělí – 20:00 – Lvov

Prozaička, básnířka, autorka knih pro děti, překladatelka, narozena 1983 v Brăile. Když jí bylo dvacet tři let, vydala prvotinu, sbírku básní Pove?ti cu mine (Příběhy se mnou). „Jsem docela ráda, že se tato moje knížka už dnes nedá sehnat,“ říká. Následovaly povídkové soubory Cinci minute pe zi (Pět minut denně) a Escapada (Eskapáda) a úspěšný román Interior zero (Vnitřní nula), k němuž generačně spřízněná spisovatelka Alina Purcaru poznamenala „Inspirativní próza, která na ionescovský způsob balancuje na ostří nože mezi zoufalstvím, bezmocí a smíchem.“ Autorka v knize minimalistickým stylem a s citem pro ironii popisuje všednodenní život rumunské generace osmdesátých let. Ani v tvorbě pro děti se Brani?te nevyhýbá palčivým otázkám, v knížce Melcu?orul (Šneček) se například dotýká tématu rodičů odcházejících z Rumunska za prací do zahraničí, jejichž děti zůstávají doma s prarodiči.

Petr Borkovec: Herbář, věci a Dante – Česko
28. 07. neděle – 18:30 – Lvov

Narozen 1970 v Louňovicích pod Blaníkem. Studia českého jazyka a literatury na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy nedokončil. Píše poezii, drobnou prózu, texty pro děti; věnuje se překladu, redakční práci, publicistice. Dramaturg pražské literární kavárny Fra. Debutoval sbírkou Prostírání do tichého (1990). Za titul Ochoz (1994)  získal Cenu Jiřího Ortena (1995). Naposledy vydal: Herbář k čemusi horšímu (2018), Věci našeho života (2017), Lido di Dante (2017), O čem sní (2016), Rozvláčná vyjádření radosti (2016), Wernisch (2015), Zlodějíček (2014) a Všechno je to na zahradě (2013). „Jeho poezie se v jádru nemění,“ napsal o něm Petr A. Bílek.

Gianina Cărbunariu: Kebab na scénu – Rumunsko
28. 07. neděle – 20:00 – Lvov

Dramatička, režisérka, narozena 1977, výrazná osobnost rumunské i světové divadelní scény, mj. spoluzakladatelka skupiny dramAcum prosazující nezávislou tvorbu mladých rumunských autorů. Ke hvězdám ji katapultovaly společensky angažované hry Stop the Tempo a Kebab. I v dalších kusech reaguje na žhavé problémy své země: De vânzare (Na  prodej), Mihaela, tigrul din ora?ul nostru (Michaela, tygřice z našeho města), Tipografia Majuscula (Velká tiskací), Oameni obi?nui?i (Obyčejní lidé) aj. Své hry většinou režíruje sama, říká: „Když inscenuji vlastní kusy, jsem velmi svobodná, text se stává součástí procesu a během zkoušek se může přizpůsobovat a měnit.“

Autor: Maňas Dalibor (dalibor.manas@city.cz)

  • Líbil se Vám tento článek?
  • Zajímal by článek někoho z vašich přátel?
  • Máte co k článku říct? Využijte komentářů.
  • Mohlo by vás dále zajímat