Den jedenadvacátý:Když romány nejsou prózy a básně zase poezie

21.07.2019

Dan Coman

Dan Coman: Ani básník, ani prozaik – Rumunsko
21. 07. neděle – 19:00 – Brno 

22. 07. pondělí – 19:00 – Košice 
23. 07. úterý – 19:00 – Ostrava 
24. 07. středa – 20:30 – Wrocław 
25. 07. čtvrtek – 20:00 – Lvov

Básník, prozaik, narozen 1975 do rodiny popa, vyrůstal na faře, hrál si na hřbitově, žije v sedmihradské Bystřici a učí na střední podnikatelské škole. Píše brzy ráno, když všichni ještě spí, k tomu potřebuje kávu, cigarety, linkované školní sešity a černou propisku. Říká o sobě, že není ani básník, ani prozaik: „Moje romány vlastně nejsou prózami a moje sbírky neobsahují básně. Píšu knihy jako monolitické stavby, jsou vyrobené z jednoho kusu.“ Debutoval v osmadvaceti letech sbírkou poezie anul cârtiţei galbene (rok žlutého krtka), která získala několik ocenění za debut, následovaly další tři básnické knihy, plus dvě antologie vlastní poezie a k tomu tři romány. Říká, že prózu začal psát, protože najednou nebyl schopen psát poezii. Ke svým postavám se rád chová tvrdě – jako Lars von Trier.

Hubert Klimko-Dobrzaniecki: Vypravěč – Polsko
21. 07. neděle – 20:30 – Brno 

22. 07. pondělí – 18:00 – Košice 
24. 07. středa – 19:00 – Wrocław

Polský prozaik a básník originálního rukopisu a nátury. Narodil se v roce 1967 v dolnoslezském městě Bielawa, nedaleko českých hranic. Od raného mládí se potuloval po celém Polsku, jako vyznavač punku byl vyloučen z lycea, neuspěl ani v semináři, pokoušel se studovat teologii a filozofii, později islandštinu v Reykjavíku. Pracoval v Německu, Holandsku, Anglii. Na Islandu, kde prožil deset let, vystřídal různá povolání od barmana až po pečovatele v domově důchodců. Z této zkušenosti vychází jeho román Rózin dům. Krýsuvík (2006), který jej katapultoval mezi literární hvězdy. Dosud vydal dvě básnické sbírky a třináct prozaických knih, mj. autobiograficky laděný povídkový souborStanice Bielawa-západ (2003), na nějž navazuje sbírka povídek Blázen (2007). V roce 2015 vyšla v češtině jeho novela Samotas houellebecqovsky žlučovitým vypravěčem, Rakušanem Bruno Stressmeyerem. Sám HKD dnes žije ve Vídni.

Artem Poležaka a Ivan Semesjuk: Svoboda, nebo smrt! – Ukrajina
21. 07. neděle – 18:00 – Košice 

22. 07. pondělí – 20:30 – Ostrava 
23. 07. úterý – 19:00 – Wrocław 
24. 07. středa – 18:30 – Lvov

Artem Poležaka, vzděláním architekt (a kromě toho někdejší účastník kultovní televizní humoristické soutěže Klub vtipných a pohotových), vtrhl do literárního procesu po roce 2000 jako úspěšný slammer. Jeho satirické básně si zamilovalo široké publikum, díky své aktivní občanské pozici si mladý autor zajistil doslova národní popularitu. Jeho báseň Reportáž (Reportaž) se stala neoficiální satirickou hymnou Euromajdanu. Od začátku ruské agrese na východě Ukrajiny se Poležaka pravidelně zapojuje do nejrůznějších dobrovolnických projektů, v jejichž rámci vystupuje před vojáky. Je autorem dvou básnických sbírek, Básně o životě (Stichi o žizni) a Písně zběsilé (Navisni pisni). V roce 2011 s kapelou Barabas vydal CD Jaro, Láska, Poležaka (Vesna, Ljubov, Poležaka), po celoukrajinském turné však skupina ukončila činnost. Poležakovy básně nicméně zhudebňují různé ukrajinské kapely. Artem Poležaka je laureátem Mezinárodní literární ceny Olese Uljanenka za pornografickou poému Jenna či vítězem soutěže Stop cenzuře!.

Ivan Semesjuk je ukrajinský výtvarník, prozaik, básník, hudebník a organizátor kulturního života. Povoláním je sochař, sférou působnosti kulturní revolucionář. V letech 2008–2013 stál v čele tvůrčího Svazu Svobodých Výtvarníků, v jehož rámci vznikl a získal si věhlas umělecko-kulturní projekt Buran-art.  Semesjuk je považován za jednoho ze zakladatelů Buran-artu, který detailně pozoruje a zkoumá buranství jako sociální jev. Od začátku Euromajdanu byl Ivan Semesjuk aktivním účastníkem Uměleckého Barbakanu, prostoru pro tvůrčí revolucionáře. V roce 2016 založil kapelu Pyrjatyn, jíž o dva roky později vyšla debutová deska. Nakladatelství Ljuta sprava vydalo obě dvě Semesjukovy knihy: experimentální Deník Ukrajinožrouta (Ščodennyk Ukrajinožera, 2014) o agroelfech a skřetougrech ve smyšlené Podněperské Říši Středu a Evoluce, nebo smrt! Dobrodružství paviána Tomase (Evoljucija abo smerť! Pryhody paviana Tomasa, 2015), která získala Mezinárodní literární cenu Olese Uljanenka. Kniha je věnována ukrajinským kulturním kódům a fobiím. Jak podotýká sám autor, je napsána v žánru agromystického realismu.

Ioana Nicolaie: Psát, změnit svět – Rumunsko
21. 07. neděle – 19:00 – Košice 

22. 07. pondělí – 19:00 – Ostrava 
23. 07. úterý – 20:30 – Wrocław  
24. 07. středa – 20:00 – Lvov

Básnířka, prozaička a autorka knih pro děti se narodila v roce 1974. Vystudovala Filozofickou fakultu v Bukurešti, živila se jako jako redaktorka, píše, vyučuje literaturu, kreativní psaní a vede tvůrčí dílny pro děti. První knížku publikovala v šestadvaceti letech, sbírku milostných básní Poză retuată (Vyretušovaná fotografie). Následovaly další básnické knihy: Nordul (Sever), Cenotaf (Kenotaf), Autoimuna tři romány: Cerul din burtă (Nebe z břicha), O pasăre pe sârmă (Pták na drátě) a veleúspěšný Pelinul negru (Černý pelyněk), za nějž posbírala snad všechny myslitelné literární ceny. Hlavní postavou knihy je dívka trpící neschopností naučit se číst a psát, v podtextu příběhu rezonuje otázka, nakolik situace souvisí s černobylskou havárií z konce osmdesátých let.

Lucian Dan Teodorovici: Ten, který přivolává paměť – Rumunsko
21. 07. neděle – 19:00 – Ostrava 

22. 07. pondělí – 20:30 – Wrocław
23. 07. úterý – 20:00 – Lvov

Prozaik, dramatik a scenárista se narodil v roce 1975 v Rădăuţi a je ředitel Národního muzea rumunské literatury v Jasech, šéf edice současné prózy Ego. Prózy vydává v prestižním nakladatelství Polirom, organizuje literárně-překladatelský festival FILIT, je redaktor týdeníku Suplimentul de cultură. Psaním se nabíjí: „Vyčerpaný se cítím ve chvíli, když mi příval jiné práce psát nedovoluje.“ Autor čtyř románů, čtyř povídkových knih, několika divadelních her a řady úspěšných filmových scénářů. Světovou proslulost získal díky románu Matei Brunul (Matěj Hnědý) a britský spisovatel David Lodge knihu přirovnal k Žertu Milana Kundery, vlivný rumunský kritik Doris Mironescu o ní napsal: „Je to příběh člověka konfrontovaného s totalitní realitou, ta si jej přizpůsobuje, omezuje a mění. Po ‚lobotomizaci‘ režimem ztrácí Bruno schopnost víry v jakoukoli možnost vzdoru, nebo útěku a rozhoduje se žít v zemi nikoho. Román je dokonalým a odvážným symbolem naplněným originálními úvahami.“ Naposledy vydal autobiograficky laděný román-esej Cel care cheamă câinii (Ten, který přivolává psy), v němž zpracoval zkušenost boje s rakovinou.

Vladimir Rafejenko: Písně o smrti a lásce – Ukrajina
21. 07. neděle – 20:30 – Ostrava 

22. 07. pondělí – 19:00 – Wrocław 
23. 07. úterý – 18:30 – Lvov

Narozen 1969 v Doněcku, vystudoval rusistiku a kulturologii, pracoval jako redaktor, dnes se živí na volné noze. Psát začal na vojně — aby se nezbláznil. Knižních vydání se však dočkal až na konci devadesátých let: romány (Stručná kniha loučení, 2000; Prázdniny čarodějů, 2005; oceněný Descartesův démon, 2013) i sbírky básní (Tři dny uprostřed týdne, 1998; Soukromý sektor, 2003). Aby uživil rodinu, napsal pod cizími jmény na čtyřicet dalších knih. Jazykem jeho tvorby byla donedávna ruština. Jeho fantaskní styl kritikové porovnávají s tvorbou Nikolaje Vasiljeviče Gogola, Saši Sokolova nebo Venědikta Jerofejeva. Doněck musel opustit na jaře 2014, usadil se v Kyjevě. Donbas je podle něho místo, kde „nejen kulturu, ale i lidi chápali jako něco navíc k šachtě, fabrice či podniku“.

Kateryna Kalytko: Stvořit ztracené světy – Ukrajina
21. 07. neděle – 19:00 – Wrocław 

22. 07. pondělí – 18:30 – Lvov

Spisovatelka a překladatelka žije ve Vinnyci a v Sarajevu. Je autorkou sedmi básnických sbírek a dvou povídkových knih – Mystérium (Misterija, 2007) a Země Ztracených (Zemlja Zahublenych, 2017). Její tvorba vyhrála řadu  soutěží a literárních cen (Blahovist, LitAkcent roku, Kniha roku ???). Stipendistka programu CEI Fellowship for Writers in Residence 2015. Nositelka ceny festivalu povídky Imbiero Vakarai 2016, mezinárodní ceny Vilenica Crystal 2016, Literární ceny Josepha Conrada-Korzeniowského (2017), ceny Women in Arts 2019. Její texty byly přeloženy do angličtiny, němčiny, polštiny, arménštiny, litevštiny, slovinštiny, srbštiny, italštiny a hebrejštiny. Poezie Kateryny Kalytko nese sílu a intenzitu velkého eposu, její symbolická próza promlouvá ke čtenářům osobitým, doslova prvotním jazykem. Prozaické texty jako by vyrůstaly z pradávna, z dob, kdy dnes běžné formy a žánrová rozlišení ještě neexistovaly a klíčovým momentem vyprávění bylo morální ponaučení. Kalytko překládá z jihoslovanských jazyků a zabývá se současnou literaturou Bosny a Hercegoviny. Za své překlady byla oceněna cenou časopisu Kurjer Kryvbasu a překladatelskou cenou METAPHORA.

Lucian Boia: Historia magistra – Rumunsko
21. 07. neděle – 20:30 – Wrocław 

22. 07. pondělí – 20:00 – Lvov

Světově uznávaný historik a spisovatel se narodil v roce 1944 v Bukurešti, na tamější univerzitě vystudoval historii, doktorát získal na Ústavu dějin východní Evropy v Praze. V současnosti je profesorem na Bukurešťské univerzitě. Zabývá se dějinami myšlení a imaginárna, je autorem obsáhlého díla věnovaného dějinám Rumunska, mj. Miturile comunismului românesc (Mýty rumunského komunismu), Istorie şi mit în conştiinţa românească (Historie a mýtus v rumunském vědomí), România, ţară de frontieră a Europei (Rumunsko, země na hranici Evropy), Occidentul. O interpretare istorică (Západ. Historická interpretace), De ce este România altfel? (Proč je Rumunsko jiné?). První jmenovaná kniha se stala hitem a platí za referenční titul pro výklad národních dějin, posledně zmíněná zase populárním způsobem popisuje Rumunsko z hlediska geografie, historie, či kultury.

Катріна Хаддад: Поезія осяяння – Україна
21. 07. – 18:30 – Львів

Українська поетеса із сирійським корінням, кандидатка філологічних наук, Катріна народилася 1978 року в містечку Соледар Донецької області, виростала в Дамаску. Навчалася в Харкові. Лауреатка літературних премій «Смолоскипу» (збірка «7:7», 2006), друкувалася в численних часописах, альманахах, антологіях. Активна учасниця літературних фестивалів та акцій, зокрема міжнародного мистецького проекту «Я на тебе чекатиму під деревом каїсе-дра»; перекладає з арабської. Поезії виходили в перекладах польською, литовською, англійською мовами та івритом. Живе й працює в Києві. «Ніч чужинців» — друга поетична збірка Катріни Хаддад, і водночас перша, що виходить друком за підтримки краудфандингу. Поетичне двокнижжя, як означує його авторка, побудоване у формі стрічки Мебіуса: у місці склейки перша книга «Вогні і води, води і вогні» переходить у другу книгу «Домівка буття». «Дивовижно, як уперто Катріна Хаддад досліджує межі, як нахиляється над безоднею – і ніби робить зусилля, щоб залишатися зрозумілою, попри отриманий винятковий досвід; намагається не піддатися ані спокусі замовкнути, ані заговорити темною мовою піфії» – пише Остап Сливинський у передмові до збірки.

Vlad Zografi: Od vědy k literatuře – Rumunsko
21. 07. neděle – 20:00 – Lvov

Dramatik, prozaik, esejista a překladatel se narodil v roce 1960 v Bukurešti. Absolvoval Fyzikální fakultu Bukurešťské univerzity, doktorát z jaderné fyziky získal v Paříži. Před vědeckou kariérou dal přednost práci se slovem v bukurešťském nakladatelství Humanitas: „Rumunštinu cítím jako vnitřní orgán, který nelze transplantovat.“ Do obecného povědomí se zapsal v roce 1995 divadelní hrou Petru sau Petele din soare (Petr aneb Skvrny na slunci), kde použil návštěvu cara Petra I. v Paříži k meditaci o věčném protikladu Východu a Západu. V prozaických dílech s oblibou zpracovává téma mravního úpadku, přitahují ho postavy nepřizpůsobivých intelektuálů a ztroskotanců v citovém či profesionálním životě, jako je tomu v polyfonním románu Efecte secundare ale vieţii (Vedlejší účinky života) či v próze Şapte Octombrie (Sedmý říjen), jehož protagonista pokorně přiznává: „Narodil jsem se bez záručního listu a návodu k použití.“

Autor: Maňas Dalibor (dalibor.manas@city.cz)

  • Líbil se Vám tento článek?
  • Zajímal by článek někoho z vašich přátel?
  • Máte co k článku říct? Využijte komentářů.
  • Mohlo by vás dále zajímat