Den devětadvacátý: "Nepochybuji o tom, že to „pak“ vůbec nebylo dobré..."

29.07.2019

Adina Rosetti

Adina Rosetti: Knihy jako klenoty – Rumunsko
29. 07. pondělí – 19:00 – Brno 

30. 07. úterý – 19:00 – Košice 
31. 07. středa – 19:00 – Ostrava 
01. 08. čtvrtek – 20:30 – Wrocław 
02. 08. pátek – 20:00 – Lvov

Prozaička, novinářka a autorka knih pro děti se narodila v roce 1979. Absolvovala ekonomickou fakultu a žurnalistický kurz na Bukurešťské univerzitě. Psala sociální a kulturní reportáže pro časopisy Dilema veche, Time Out a ELLE. V jednatřiceti debutovala románem Deadline, v němž propojuje skutečné životní příběhy zaměstnanců z nadnárodních korporací s osudy vyděděnců živořících na okraji společnosti. Její dětské tituly bodují u malých čtenářů i v soutěžích o nejkrásnější knihy, např. Domnișoara Poimâine și joaca de-a Timpul (Slečna Pozítří a hra na čas), De ce zboară vrăjitoarele pe cozi de mătură (Proč čarodějnice létají na koštěti), Aiurea-n tramvai. Aventurile lui Anton în țara cuvintelor anapoda (Třesky plesky v tramvaji. Antonova dobrodružství v zemi slov naruby). Pečlivě si vybírá ilustrátory a dbá na vizuální podobu, aby „knihy jako klenoty podporovaly naši fantazii“.   

Waldemar Bawołek: Obrazy maloměstské každodennosti – Polsko
29. 07. pondělí – 20:30 – Brno 

30. 07. úterý – 18:00 – Košice 
31. 07. středa – 20:30 – Ostrava 
01. 08. čtvrtek – 19:00 – Wrocław

Ročník 1962, prozaik, autor románů a povídek. Laureát soutěže pořádané literárním časopisem Nowy Nurt a nakladatelstvím Kurpisz a Celostátní soutěže nakladatelství Zielona Sowa. Ve svých textech zkoumá problematiku každodenního maloměstského života za pomoci komplexních vyprávěcích postupů – sofistikovaně budovaná souvětí jako by se řídila snovou logikou, v jejímž rámci se vytrácí souvislosti příčin a důsledků ve prospěch juxtapozice výrazných obrazů. Knižně autorovi vyšly následující tituly: Delectatio morosa, Raz dokoła, Humoreska, To co obok, Echo słońca a nedávno sbírku povídek La petite mort (2018) a román Bimetal (2019). Má na kontě dvojnásobnou nominaci na Literární cenu města Gdyně. Od narození bydlí v malopolském městečku Ciężkowice.

Marek Toman: Dějiny a jejich vypravěči – Česko
29. 07. pondělí – 18:00 – Košice 

30. 07. úterý – 20:30 – Ostrava

Začínal s poezií a překladem, dnes se profiluje především jako publicista, prozaik a autor knížek pro děti a mládež. Narodil se v roce 1967 v Praze. Vystudoval filosofii na Univerzitě Karlově v Praze. Pracoval v Českém rozhlase, od roku 1998 je zaměstnancem Ministerstva zahraničních věcí ČR. Naposledy vydal: Oko žraloka (2018), Neptunova jeskyně (2018), Cukrárna U Šilhavého Jima (2018), Chvála oportunismu (2016) a Veliká novina o hrozném mordu Šimona Abelese(2014). Témata sbírá nejčastěji na poli českých dějin a vypravěče i aktéry volí mnohdy neotřelé, například sochu Neptuna, boha sladkých vod i moří, který obývá pražskou Grébovku, barokní Černínský palác rozprostřený na Loretánském náměstí – anebo interbrigadistu, později odbojáře Mirka Klecana, popraveného spolu s Juliem Fučíkem.

Doina Jela: Černý slovník – Rumunsko
29. 07. pondělí – 19:00 – Košice 

30. 07. úterý – 19:00 – Ostrava 
31. 07. středa – 20:30 – Wrocław 
01. 08. čtvrtek – 20:00 – Lvov

Spisovatelka, překladatelka a publicistka se narodila v roce 1951. Založila Sdružení nezávislých novinářů v Rumunsku, pro prestižní nakladatelství Humanitas vedla ediční řadu nazvanou Proces s komunismem. Píše především literaturu faktu, zabývá obdobím totalitního režimu v Rumunsku, mj. tituly Cazul Nichita Dumitru (Případ Nichity Dumitra), Această dragoste care ne leagă (Láska, jež nás spojuje), či Drumul Damascului (Cesta do Damašku), kde zaznamenala unikátní výpověď někdejšího vyšetřovatele komunistické tajné policie Securitate, režisér Lucian Pintilie na motivy knihy natočil snímek Odpoledne jednoho mučitele. Vydala Lexiconul negru. Unelte ale represiunii comuniste (Černý slovník. Nástroje komunistické represe), komentovaný seznam sedmnácti set vyšetřovatelů, soudců a bachařů ve službách režimu. V předmluvě ke knize píše: „Lidé byli podrobeni těžkým zkouškám, ale právě tehdy se lidskost projevuje těmi nejpodivuhodnějšími způsoby.“ Překládá z francouzštiny, např. monografii Stalin Borise Souvarina. Vydala autobiografický román Villa Margareta.

Stefan Baghiu: Techno, deep house, klasika – Rumunsko
29. 07. pondělí – 19:00 – Ostrava 

30. 07. úterý – 20:30 – Wrocław 
31. 07. středa – 20:00 – Lvov

Básník, literární kritik, narozen 1992 v Piatra Neamț. Vystudoval rumunštinu a francouzštinu na univerzitách v Kluži a Bukurešti, teď vyučuje rumunskou literaturu na Univerzitě Luciana Blagy v Sibini a spolupracuje s předními literárními a kulturními časopisy své země. Poezii píše od sedmnácti let, první knížku vydal jedenadvacetiletý, sbírku Spre Sud, la Lăceni (Na jih, do Lăceni) a uhranul Rumunsko. Z jeho veršů tryská experimentální hudba, večírky, alkohol, drogy v souzvuku s těmi nejtradičnějšími motivy klasické poezie, které si čtenář dokáže představit. Výsledkem „velké evoluce“ moderního světa, která se odehrává hlavně v noci, je podle něj především odcizení.

Alexandra Salmela: Mám rada aj slovenské prechodníky... – Slovensko
29. 07. pondělí – 20:30 – Ostrava 

30. 07. úterý – 19:00 – Wrocław 
31. 07. středa – 18:30 – Lvov

Narodila sa v roku 1980 v Bratislave. Tam absolvovala i divadelnú réžiu na Vysokej škole múzických umení. Na Filozofickej fakulte Univerzity Karlovej v Prahe vyštudovala fínčinu a fínsku literatúru. Žije v Tampere. Píše po slovensky aj po fínsky. Je autorkou románov 27 čiže smrť robí umelca (2010) a Antihrdina (2017). Ďalej publikovala šesť knižiek pre deti, naposledy Mimi a Líza I, II (2013, 2015). Najnovšie prispela do poviedkového zborníka Ži vo mne (2018). K svojej bilingválnosti hovorí: „Slovenčina je často stručnejšia a jednoduchšia, dokážem sa v nej vyjadriť presnejšie. Na fínčine oceňujem zvukomalebnosť a polovetné konštrukcie, ktoré šetria priestorom. Mám rada aj slovenské prechodníky, ale ľudia na ne väčšinou zazerajú a prítomnosť niečoho takého archaického sa navyše v preklade zle vysvetľuje.“

Magdaléna Platzová: O čem se mezi manželi nemluví – Česko
29. 07. pondělí – 19:00 – Wrocław

30. 07. úterý – 18:30 – Lvov

Píše prózu, divadelní hry, knížky pro děti, věnuje se publicistice, překladu, herectví. Prošla redakcemi Literárních novin a Respektu. Žila v Česku a ve Spojených státech amerických, v současnosti je doma ve Francii. Narodila se v roce 1972 v Praze, absolvovala filosofii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Debutovala povídkovým souborem Sůl, ovce a kamení (2003), loni vydala svoji sedmou knihu Druhá strana ticha. Podle nakladatele „je o tom, o čem se mezi manželi nemluví. O tichu mezi člověkem a bohem. O různých způsobech bezdomovectví, ať už v luxusních domech s bazénem, nebo ve výklencích domů a na lavičkách v parcích. Je o místech, kde jsme vyrůstali a která se stávají domovem až potom, co jsme je opustili. O nenápadném počátku stárnutí a vnitřní prázdnotě, která bolí…“

Tatiana Tîbuleac: Sud s prachem – Rumunsko
29. 07. pondělí – 20:30 – Wrocław

30. 07. úterý – 20:00 – Lvov

Prozaička, novinářka, narozena 1978 v Kišiněvě, v současnosti žije v Paříži. Živila se jako reportérka soukromé moldavské televizní stanice Pro TV Chi?inău a podle svých slov právě zde "nasákla cynismem a krutostí", jež se odráží v jejích prózách. Debutovala v osmadvaceti letech sbírkou povídek Fabule moderne (Moderní bajky), o rok později ji proslavil román Vara în care mama a avut ochii verzi (Léto, kdy máma měla zelené oči), v němž vypráví příběh smrtelně nemocné matky, která tráví poslední společné léto se svým synem. Její další román Grădina de sticlă (Skleněná zahrada) je pro změnu příběhem (ne)lásky k osvojenému dítěti rozkročeným mezi dvěma kulturami a odehrávající se v době historických pohybů hranic mezi Evropou a Ruskem. „Nejčastěji ve svém psaní vycházím ze smutku, bolesti a nostalgie,“ říká o své tvorbě.

Kamil Bałuk: Všechny naše děti – Polsko
29. 07. pondělí – 18:30 – Lvov

Narozen v roce 1988, jeden z nejvýraznějších představitelů nejmladší generace polské reportážní školy. Na Vratislavské univerzitě vystudoval sociologii, nizozemskou filologii a žurnalistiku. Své texty pravidelně publikuje na stránkách reportážní přílohy Duży Format, která vychází v novinách Gazeta Wyborcza i v časopise Przekrój. Několikrát byl nominován na cenu Teresy Torańské v kategorii Mladý talent. V roce 2017 vydal svůj knižní debut Všechny Louisovy děti (česky 2019, přel. Michala Benešová), která pojednává o tom, co to znamená být otcem a dítětem, jaké to je mít v malé zemi dvě stě sourozenců, ale také o lékaři, který se chtěl stát bohem. Kamil Bałuk je laureát pátého ročníku stipendijního konkurzu Ryszarda Kapuścińského za projekt reportáží o současném Nizozemsku.

Лавінія Браніште: Гід буденністю – Румунія
29. 07. – 20:00 – Lvov

Письменниця, поетка, авторка дитячих книжок, перекладачка, народилася 1983 року в м. Бреїла. У двадцять три видала першу збірку поезій «Povești cu mine» («Історії зі мною»). «Загалом я рада, що ту мою книжку сьогодні вже ніде не дістати», – каже. Потім були збірки оповідань «Cinci minute pe zi» («П’ять хвилин на день»), «Escapada» («Ескапада») та успішний роман «Interior zero» («Внутрішній нуль»), про який письменниця з того самого покоління Аліна Пуркару висловилася: «Наснажлива проза, що по-йонесківськи балансує на лезі ножа між безнадією, безсиллям та сміхом». Авторка мінімалістичним стилем та з почуттям іронії описує буденне життя румунського покоління вісімдесятих років. І навіть у творчості для дітей Браніште не уникає гострих питань: у книжці «Melcușorul» («Равлик»), наприклад, торкається теми батьків, які їдуть з Румунії на заробітки за кордон і діти яких залишаються вдома з дідусями та бабусями.

Autor: Maňas Dalibor (dalibor.manas@city.cz)

  • Líbil se Vám tento článek?
  • Zajímal by článek někoho z vašich přátel?
  • Máte co k článku říct? Využijte komentářů.
  • Mohlo by vás dále zajímat