Den desátý: Experimentání literatura není. Existují jen kombinace diskurzů, hledání

10.07.2019

Iulia Militaru

Iulia Militaru: Experiment, který není – Rumunsko
10. 07. středa – 19:00 – Brno 

11. 07. čtvrtek – 19:00 – Košice 
12. 07. pátek – 19:00 – Ostrava 
13. 07. sobota – 20:30 – Wrocław 
14. 07. neděle – 20:00 – Львів

Básnířka a vydavatelka Iulia Militaru se narodila v roce 1978. Ze studia medicíny zběhla na Filozofickou fakultu Bukurešťské univerzity, kde získala doktorát z literatury. Vede nakladatelskou Skupinu frACTalia zaměřenou na experimentální poezii a okrajové žánry. O poezii napsala teoretickou knihu Metaforic i metonimic: o tipologie a poeziei (Metaforické a metonymické: typologie poezie), její první sbírka básní se jmenuje Marea Pipeadă (Velká fajfkiáda). Spolu s básnířkou Ancou Bucur a výtvarnicí Cristinou Budar vydala knížku Dramadoll, jež vede dialog mezi styly, žánry i autory. Ve své poslední básnické knize Confiscarea bestiei. O postcercetare (Zabavení bestie. Výzkum ex post) dekonstruuje a znovu tvoří poezii. Hranice svého uměleckého vyjadřování posouvá digitálními kolážemi, instalacemi a videoinstalacemi a říká: „Experimentání literatura není. Existují jen kombinace diskurzů, hledání, nic víc.“

David Zábranský: Nové stěhování národů – Česko
10. 07. středa – 20:30 – Brno 

11. 07. čtvrtek – 18:00 – Košice 
12. 07. pátek – 20:30 – Ostrava

Narozen 1977 v Praze. Vystudoval mediální studia a právo na Univerzitě Karlově. Pracoval jako právník a šéfredaktor portálu CzechLit. Vydal sedm próz, například Slabost pro každou jinou pláž (2006), Šternův pokus milovat (2008), Martin Juhás čili Československo (2015), Za Alpami (2017) a nejnověji Logoz (2019). Dále publikoval Dva dramatické texty (2018) a podílel se na kolektivní detektivce Šest nevinných (2015). „Robert Holm, dánský odborník na značky, se po návštěvě čínské Šanghaje rozhodne změnit svět. S pomocí sociálních sítí se mu podaří spustit nové stěhování národů. Rozdělené společnosti se skutečně rozdělují, mezi lidmi začínají vyrůstat zdi. Kvalita životního prostředí se zlepšuje. V syrské polopoušti prosperuje Nový Berlín,“ anotuje jeho novinku nakladatel.

Myroslav Lajuk: Básník zachraňuje svět – Ukrajina
10. 07. středa - 18:00 - Košice

11. 07. čtvrtek – 20:30 – Ostrava 
13. 07. sobota – 18:30 – Lvov

Narodil se na Zakarpatí (1990), žije v Kyjevě. Autor básnických sbírek Mléči! (Osote!, 2013), Metrofobie (Metrofobija, 2015), Růže (Trojanda, 2019) a románů Důchoďák (Baborňa, 2016) a Svět není stvořen (Svit ne stvorennyj, 2018). Laureát cen LitAkcent roku, Smoloskyp, Koronacija slova a dalších. Satirický román s rodinnou tematikou Důchoďák se dostal do užšího výběru Knihy roku 2016. Lajukovy básně byly publikovány anglicky, ázerbajdžánsky, arménsky, litevsky, polsky, rusky, česky (v časopisech Plav a Texty) a dalšími jazyky. „Představuju si básníka jako unikátního člověka, který neustále zachraňuje svět,” uvažuje Myroslav Lajuk. Mladý spisovatel mimo jiné moderuje pořad Čas poezie na Ukrajinské veřejnoprávní televizi a přednáší na Kyjevsko-mohyljanské akademii.

Ana Blandiana: Básnířka a bojovnice – Rumunsko
10. 07. středa – 19:00 – Košice 

11. 07. čtvrtek – 19:00 – Ostrava 
12. 07. pátek – 20:30 – Wrocław 
13. 07. sobota – 20:00 – Lvov

Básnířka, prozaička, narozena 1942, patří mezi nejvýraznější hlasy současné rumunské poezie. Debutovala v polovině šedesátých let sbírkou Persoana întâia plural (První osoba množného čísla). Následovaly další básnické knihy, v nichž směřuje k filozofické a etické reflexi: Călcâiul vulnerabil (Achillova pata), Somnul din somn (Spánek ve spánku) aj. Koncem osmdesátých let nesměla publikovat a žila pod dozorem Securitate. Další sbírku, Arhitectura valurilor (Architektura vln), v níž pojednává absurditu Ceau?escova režimu, vydala až po roce 1989. Je autorkou lyricko-fantastických povídek Proiecte de trecut (Průhledy do minulosti), románu Sertarul cu aplauze (Zásuvka s potleskem), několika publicistických knih a stále znovu se vrací k poezii, např. ve sbírkách Patria mea A4 (Má vlast A4), Orologiul fără ore (Orloj bez hodin) aj. Angažuje se ve prospěch občanské společnosti a lidských práv, v devadesátých letech organizovala přestavbu bývalého politického vězení Marmaţiei v Sighetu na památník obětí komunismu. Její dílo bylo přeloženo do šestadvaceti jazyků.

Filip Florian: Kouzla a čáry – Rumunsko
10. 07. středa – 19:00 – Ostrava 

11. 07. čtvrtek – 20:30 – Wrocław  
12. 07. pátek – 20:00 – Lvov

Narozen 1968 v Bukurešti, prozaik. V devadesátých letech se živil jako novinář a korespondent Svobodné Evropy a Deutsche Welle. Ke hvězdám jej v sedmatřiceti letech vystřelila prvotina Degete mici (Malíčky), román o iracionální atmosféře v Rumunsku devadesátých let, kniha se vzápětí objevila na pultech knihkupectví také v Maďarsku, Polsku, Německu, USA, Slovinsku, Slovensku, Itálii, Španělsku, či Bulharsku. Další prózu, Băiuţeii (Kluci), napsal spolu s bratrem Mateiem, v ironicko-nostalgickém tónu zde popisuje své dětství na jedné z periferií Bukurešti. V oceňovaném historickém románu Zilele regelui (Dny krále) se vrací do 19. století, kdy se vlády nad sjednoceným Valašskem a Moldavskem ujímá Karl z rodu Hohenzollernů. Zatím poslední jeho román, Toate bufniţele (Všechny sovy), prostřednictvím vzpomínek konfrontuje realitu komunistického režimu s nezkaženým dětským viděním. „Když se ponoříte do stránek nějaké knížky, je to jako kdybyste sledovali kouzelnické představení. Literatura jsou v podstatě samá kouzla a čáry,“ říká.

Petro Jacenko: Psaní jako „úsporný startup“ – Ukrajina
10. 07. středa - 20:30 - Ostrava

11. 07. čtvrtek – 19:00 – Wrocław
12. 07. pátek – 18:30 – Lvov

Spisovatel, novinář, lektor tvůrčího psaní. Narodil se a vyrostl ve Lvově (často píše právě o svém rodném městě); pracuje ovšem ve sféře ??. Jacenko je vítězem celoukrajinských literárních soutěží Noví autoři a Smoloskyp, stipendistou programů Gaude Polonia a Bank Austria Literaris. Napsal osm prozaických knih. Jeho texty jsou přeloženy do němčiny a polštiny. V prosinci 2018 obdržel ve Lvově Cenu města literatury UNESCO za steampunkový román o klasikovi ukrajinské literatury konce 19. století Ivanu Nečuji-Levyckém, Nečuj. Nemov. Nebač (název shrnuje trojici hlavních hrdinů, doslova ho ale lze přeložit jako Neposlouchej. Nemluv. Nedívej se). Říká, že při práci na knize použil technologii „úsporného startupu“: měl neustálou zpětnou vazbu od budoucích čtenářů. Společně s manželkou, autorkou dětských knih Halynou Tkačuk, také vytvořili kurz s názvem Programujeme… strašidelné příběhy, kde se žáci prvního stupně mohou zároveň naučit základy programování i tvůrčího psaní.

Weronika Murek: Feinweinblein a jiné hry – Polsko
10. 07. středa – 19:00 – Wrocław 

11. 07. čtvrtek – 18:30 – Lvov

Ročník 1989, absolventka Fakulty práva a veřejné správy Slezské univerzity v Katovicích, kde také v současnosti žije. Za svou debutovou sbírku povídek Uprawa roślin południowych metodą Miczurina získala Literární cenu Witolda Gombrowicze. Kritika díla vyzdvihovala autorčin výrazný jazykový sluch a svobodu při tvorbě groteskního světa, který je v její knize zachycen. Autorka byla již v počátcích své tvorby oceněna i za svou tvorbu pro divadlo – v roce 2015 získala Gdyňskou cenu za nejlepší drama. Letos na jaře vyšla sbírka jejích divadelních her Feinweinblein.

Adrian Schiop: Píšu o sobě – Rumunsko
10. 07. středa – 20:30 – Wrocław 

11. 07. čtvrtek – 20:00 – Lvov

Spisovatel, žurnalista, narozen 1973 v třítisícovém Porumbacu de Jos na jihu Rumunska. Vystudoval lingvistiku a rumuský jazyk a literturu, živil se jako venkovský učitel, nebo malíř pokojů, nakonec si pořídil doktorát z antropologie. „Vyzkoušel jsem toho už tolik, že antropologie je jenom třešnička na dortu diletanta,“ podotýká. Ve své dizertační práci pojednal „manele“, čili popfolkový žánr, který je v Rumunsku vnímán jako hudba nejnižších společenských vrstev. Je autorem tří románů: pe bune/pe invers (na rovinu/naruby), Zero grade Kelvin (Nula stupňů Kelvina) a Solda?ii. Poveste de Ferentari (Vojáci. Příběh z Ferentari). Všechny jeho knihy  mají autobiografický charakter, nejsilněji posledně jmenovaná, popisující homosexuální vztah antropologa Adiho s členem romského klanu z bukurešťského slumu Ferentari. Podle knihy vznikl v režii Ivana Mladenoviće stejnojmenný film, v němž si Schiop zahrál titulní roli.

Milo Janáč: Mali sme s kamarátom v Gelnici krčmu... – Slovensko
10. 07. středa – 18:30 – Lvov

Narodil sa v roku 1975 v Gelnici. Vyštudoval kulturológiu na Filozofickej fakulte Prešovskej univerzity, prešiel niekoľkými slovenskými médiami, potom sa živil ako barman, aktuálne je zamestnancom oddelenia kultúry mestského úradu vo svojom rodisku. V roku 2018 vydal prozaickú prvotinu Milo nemilo. K jej genéze hovorí: „Nič také som neplánoval. Mali sme s kamarátom v Gelnici krčmu a ja som začal na facebook písať naše každodenné príhody. Na moje prekvapenie to začali ľudí veľa čítať a zdieľať. Potom sa ozvali chlapci z Dailymale, to je taký slovenských web, ktorý slovenskí fašisti označujú za nihilistický portál s neznámym cieľom. Tam som potom písal tieto príhody na pokračovanie. Nakoniec toho materiálu bolo toľko, že som z toho urobil knihu.“

Alina Nelega: Dýchat zhluboka – Rumunsko
10. 07. středa – 20:00 – Lvov

Dramatička, novinářka, prozaička, divadelní a rozhlasová režisérka, narozena 1960. První svou divadelní hru, Nascendo, uvedla na scénu v šestatřiceti letech, o rok později založila Dramafest, divadelní festival zaměřeny´ na současné rumunské drama. V současnosti profesorka na Akademii múzických umění v rodném Târgu Mure?, kde přednáší dramatickou tvorbu. Mj. autorka monodramatu Amalia dýchá zhluboka (Amalia respiră adânc), či románu Jako by se nic nestalo (Ca ?i cum nimic nu s-ar fi întâmplat), kde zachytila bídu i lesk rumunských osmdesátých let, k tomu poznamenala: „Komunismus ovlivnil naše chování i náš vnitřní život, třeba tím, jak podporoval, vyživoval a pěstoval nacionalismus, homofobii, nebo sexismus.“

Autor: Maňas Dalibor (dalibor.manas@city.cz)

  • Líbil se Vám tento článek?
  • Zajímal by článek někoho z vašich přátel?
  • Máte co k článku říct? Využijte komentářů.
  • Mohlo by vás dále zajímat