Den šestadvacátý: Psaní ze smutku, bolesti a nostalgie

26.07.2019

Tatiana Țîbuleac

Tatiana Țîbuleac: Sud s prachem – Rumunsko
26. 07. pátek – 19:00 – Brno 

27. 07. sobota – 19:00 – Košice 
28. 07. neděle – 19:00 – Ostrava 
29. 07. pondělí – 20:30 – Wrocław
30. 07. úterý – 20:00 – Lvov

Prozaička, novinářka, narozena 1978 v Kišiněvě, v současnosti žije v Paříži. Živila se jako reportérka soukromé moldavské televizní stanice Pro TV Chișinău a podle svých slov právě zde "nasákla cynismem a krutostí", jež se odráží v jejích prózách. Debutovala v osmadvaceti letech sbírkou povídek Fabule moderne (Moderní bajky), o rok později ji proslavil román Vara în care mama a avut ochii verzi (Léto, kdy máma měla zelené oči), v němž vypráví příběh smrtelně nemocné matky, která tráví poslední společné léto se svým synem. Její další román Grădina de sticlă (Skleněná zahrada) je pro změnu příběhem (ne)lásky k osvojenému dítěti rozkročeným mezi dvěma kulturami a odehrávající se v době historických pohybů hranic mezi Evropou a Ruskem. „Nejčastěji ve svém psaní vycházím ze smutku, bolesti a nostalgie,“ říká o své tvorbě.

Magdaléna Platzová: O čem se mezi manželi nemluví – Česko
26. 07. pátek – 20:30 – Brno 

27. 07. sobota – 18:00 – Košice 
28. 07. neděle – 20:30 – Ostrava 
29. 07. pondělí – 19:00 – Wrocław
30. 07. úterý – 18:30 – Lvov

Píše prózu, divadelní hry, knížky pro děti, věnuje se publicistice, překladu, herectví. Prošla redakcemi Literárních novin a Respektu. Žila v Česku a ve Spojených státech amerických, v současnosti je doma ve Francii. Narodila se v roce 1972 v Praze, absolvovala filosofii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Debutovala povídkovým souborem Sůl, ovce a kamení (2003), loni vydala svoji sedmou knihu Druhá strana ticha. Podle nakladatele „je o tom, o čem se mezi manželi nemluví. O tichu mezi člověkem a bohem. O různých způsobech bezdomovectví, ať už v luxusních domech s bazénem, nebo ve výklencích domů a na lavičkách v parcích. Je o místech, kde jsme vyrůstali a která se stávají domovem až potom, co jsme je opustili. O nenápadném počátku stárnutí a vnitřní prázdnotě, která bolí…“

Kamil Bałuk: Všechny naše děti – Polsko
26. 07. pátek – 18:00 – Košice 

27. 07. sobota – 20:30 – Ostrava 
28. 07. neděle – 19:00 – Wrocław 
29. 07. pondělí – 18:30 – Lvov

Narozen v roce 1988, jeden z nejvýraznějších představitelů nejmladší generace polské reportážní školy. Na Vratislavské univerzitě vystudoval sociologii, nizozemskou filologii a žurnalistiku. Své texty pravidelně publikuje na stránkách reportážní přílohy Duży Format, která vychází v novinách Gazeta Wyborcza i v časopise Przekrój. Několikrát byl nominován na cenu Teresy Torańské v kategorii Mladý talent. V roce 2017 vydal svůj knižní debut Všechny Louisovy děti (česky 2019, přel. Michala Benešová), která pojednává o tom, co to znamená být otcem a dítětem, jaké to je mít v malé zemi dvě stě sourozenců, ale také o lékaři, který se chtěl stát bohem. Kamil Bałuk je laureát pátého ročníku stipendijního konkurzu Ryszarda Kapuścińského za projekt reportáží o současném Nizozemsku.

Lavinia Braniște: Průvodkyně všedním dnem – Rumunsko
26. 07. pátek – 19:00 – Košice 

27. 07. sobota – 19:00 – Ostrava 
28. 07. neděle – 20:30 – Wrocław 
29. 07. pondělí – 20:00 – Lvov

Prozaička, básnířka, autorka knih pro děti, překladatelka, narozena 1983 v Brăile. Když jí bylo dvacet tři let, vydala prvotinu, sbírku básní Pove?ti cu mine (Příběhy se mnou). „Jsem docela ráda, že se tato moje knížka už dnes nedá sehnat,“ říká. Následovaly povídkové soubory Cinci minute pe zi (Pět minut denně) a Escapada (Eskapáda) a úspěšný román Interior zero (Vnitřní nula), k němuž generačně spřízněná spisovatelka Alina Purcaru poznamenala: „Inspirativní próza, která na ionescovský způsob balancuje na ostří nože mezi zoufalstvím, bezmocí a smíchem.“ Autorka v knize minimalistickým stylem a s citem pro ironii popisuje všednodenní život rumunské generace osmdesátých let. Ani v tvorbě pro děti se Brani?te nevyhýbá palčivým otázkám, v knížce Melcu?orul (Šneček) se například dotýká tématu rodičů odcházejících z Rumunska za prací do zahraničí, jejichž děti zůstávají doma s prarodiči.

Gianina Cărbunariu: Kebab na scénu – Rumunsko
26. 07. pátek – 19:00 – Ostrava 

27. 07. sobota – 20:30 – Wrocław 
28. 07. neděle – 20:00 – Lvov

Dramatička, režisérka, narozena 1977, výrazná osobnost rumunské i světové divadelní scény, mj. spoluzakladatelka skupiny dramAcum prosazující nezávislou tvorbu mladých rumunských autorů. Ke hvězdám ji katapultovaly společensky angažované hry Stop the Tempo a Kebab. I v dalších kusech reaguje na žhavé problémy své země: De vânzare (Na prodej), Mihaela, tigrul din ora?ul nostru (Michaela, tygřice z našeho města), Tipografia Majuscula (Velká tiskací), Oameni obi?nui?i (Obyčejní lidé) aj. Své hry většinou režíruje sama, říká: „Když inscenuji vlastní kusy, jsem velmi svobodná, text se stává součástí procesu a během zkoušek se může přizpůsobovat a měnit.“

Petr Borkovec: Herbář, věci a Dante – Česko
26. 07. pátek – 20:30 – Ostrava 

27. 07. sobota – 19:00 – Wrocław 
28. 07. neděle – 18:30 – Lvov

Narozen 1970 v Louňovicích pod Blaníkem. Studia českého jazyka a literatury na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy nedokončil. Píše poezii, drobnou prózu, texty pro děti; věnuje se překladu, redakční práci, publicistice. Dramaturg pražské literární kavárny Fra. Debutoval sbírkou Prostírání do tichého (1990). Za titul Ochoz (1994) získal Cenu Jiřího Ortena (1995). Naposledy vydal: Herbář k čemusi horšímu (2018), Věci našeho života (2017), Lido di Dante (2017), O čem sní (2016), Rozvláčná vyjádření radosti (2016), Wernisch (2015), Zlodějíček (2014) a Všechno je to na zahradě (2013). „Jeho poezie se v jádru nemění,“ napsal o něm Petr A. Bílek.

Václav Kostelanski: Černý humor, recese, virtuóz – Slovensko
26. 07. pátek – 19:00 – Wrocław 

27. 07. sobota – 18:30 – Lvov

„V životopise sa mi nič nezmenilo,“ říká prozaik. „Narodený v roku 1982 v Považskej Bystrici, pôvodne elektrotechnik a potom pomocník na stavbe, nezamestnaný, študent pedagogickej fakulty, vychovávateľ v reedukačnom centre, väzenský dozorca a momentálne špeciálny pedagóg v dievčenskej polepšovni.“ Je autorem tří prozaických kníh: Chuť zabiť (2013), Incident (2014) a Virtuóz (2018). O té poslední Michaela Rosová napsala: „Kostelanského próza je […] jednoznačne a zreteľne štylizovaná a má silnú dejovú linku. Kým iní sa v súlade s trendom ponárajú do vlastných svetov, pitvú a referujú o sebe […], Kostelanski sa díva na svet a v hutných príbehoch o ňom podáva správu. […] Antiliteratúra? Mne to pripadá skôr ako návrat k literatúre, literatúra par excellence.“

Marin Mălaicu-Hondrari: Vší silou, všemi úmysly – Rumunsko
26. 07. pátek – 20:30 – Wrocław 

27. 07. sobota – 20:00 – Lvov

Básník, prozaik, překladatel patří mezi nejoceňovanější spisovatele současného Rumunska. Narodil se v roce 1971 v transylvánském Sângeorz-Băi. Vyrůstal na venkově v horách, po maturitě střídal zaměstnání, zkoušel psát, v jedenatřiceti odešel do Španělska a živil se jako hlídač, řidič, nebo zahradník. Svou zkušenost o dva roky později zužitkoval v básnické prvotině Zborul femeii pe deasupra bărbatului (Let ženy nad mužem) a za další dva roky v románovém debutu Cartea tuturor inten?iilor (Kniha všech úmyslů), který popsaly kritiky ve stylu - „silném textu z pera člověka, který prožil šílené věci, jež měl sílu zaznamenat s chladnou hlavou“. Následovaly romány Apropierea (Blízkost), Lunetistul (Ostřelovač) a řada skvělých překladů ze španělštiny (Mario Vargas Llosa, Care Santos, Enrique Nogueras, Luis Landero aj.).

Erik Šimšík: Rozpätie môjho písania – Slovensko
26. 07. pátek – 18:30 – Lvov

Narodil sa v roku 1987 v Bratislave. Tam i vyštudoval sociológiu na Univerzite Komenského a Vysokej škole svätej Alžbety. Potom pobýval v Rwande. Dnes je spolumajiteľom firmy Goriffee, ktorá dováža kávu a čaj priamo od rwandských farmárov. Vydal dve zbierky experimentálnej poézie (Monorezeň & stereozemiaky, 2013; Čabajka a iné údeniny, 2017) a tri novely pod hlavičkou Hegemónia (2014). „Novely spája nosná téma, a to je Hľadanie," hovorí. "Každá z postáv niečo hľadá. Často aj nájdu, ale nie vždy. Majú odlišné motivácie, aj spôsob ako sa za svojím cieľom chcú dostať. Spojivom je, že sú vo finále sklamané. Bez ohľadu na to, či to svoje nájdu, alebo nie. Sú to tri rozdielne príbehy, formálne aj obsahovo odlišné, a pritom podobné. Obsahujú celé rozpätie môjho písania.“

Dan Lungu: Vážně, ale s humorem – Rumunsko
26. 07. pátek – 20:00 – Lvov

Narozen 1969 v Botoşani, spisovatel, ředitel Památníku národního písemnictví v Jasech, docent na katedře sociologie Univerzity Al. I. Cuzy, senátor. Ve svých humorem prodchnutých románech nezapře sociologickou průpravu a prozkoumává společensky závažná témata, např. život za totality: Raiul găinilor (Slepičí ráj). Ideová generační konfrontace se objevuje v knize Sunt o babă comunistă (Jsem holt stará komunistka), rozklad partnerského vztahu zase v díle Cum să uiţi o femeie (Jak zapomenout na ženu), či zpracovává úděl dětí, jejichž rodiče pracují v cizině - Fetiţa care s-a jucat de-a Dumnezeu (Holčička, která si hrála na Pánaboha). „Zajímají mě detaily, které narušují rovnováhu, čeří hladinu. Škobrtnutí či zakašlání, která zbavují kouzla. Projevy tápání, jež bezděčně rozvracejí společnosti a nutí nás klást si stále znovu otázky po tom, kým jsme.“ Patří k nejpřekládanějším rumunským spisovatelům současnosti.

Autor: Maňas Dalibor (dalibor.manas@city.cz)

  • Líbil se Vám tento článek?
  • Zajímal by článek někoho z vašich přátel?
  • Máte co k článku říct? Využijte komentářů.
  • Mohlo by vás dále zajímat